O nadcházející komunální volby není v řadách mladých voličů příliš velký zájem. Mnozí z nich do volební místnosti z různých důvodů vůbec nezamíří. Zatímco někteří nechtějí absolvovat několikahodinovou cestu domů „jen kvůli volbám“, jiní argumentovali tím, že se o obec, kde mají trvalé bydliště, moc nezajímají. „Popravdě ani nevím, kdo je u nás starosta,“ přiznala jedna z dotázaných žen v anketě CNN Prima NEWS.
Předvolební kampaně jsou v plném proudu, řada mladých voličů ale volby do zastupitelstev měst, obcí a městských částí oželí. „Nechávám to na jiných. Jak studuju v Praze, tak nemám moc přehled o tom, co se děje v mé rodné obci. Ať za mě rozhodnou rodiče, kteří tam žijí,“ přiznal se redakci Jan Mraznička z Přerova, který v metropoli studuje informatiku.
Podotkl, že podobný přístup zvolil i jeho starší bratr, který se rovněž přestěhoval do Prahy. Do své „rodné hroudy“, kde má trvalé bydliště, jezdí spíše sporadicky. „Jelikož se o víkendech nevracím domů, nedává mi příliš smysl jet několik hodin na otočku jenom kvůli volbám. Ale nevím, třeba jsem spíše výjimka a jiní mladí voliči to mají jinak,“ pokrčil rameny Mraznička.
Právě postupné odloučení od rodné obce a lokálních témat jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč komunální volby nejsou pro mladého voliče příliš lákavé. Na rozdíl například od těch sněmovních nebo prezidentských voleb.
„Zájem o volby nemám. Popravdě ani nevím, kdo je u nás starosta obce a jaká témata se doma vlastně řeší. A taky to mám domů docela daleko. Jelikož nemůžu volit z Prahy, tak jsem komunální volby upřímně vypustila z hlavy. Víc mě zajímá hlavní město, tady ale volit nemůžu,“ reagovala na dotaz CNN Prima NEWS studentka managementu Karolína Poláková z malé obce v Jihočeském kraji.
Narazila tak na další důvod neúčasti mladých při volbách starostů. Jde o jediné volby, ve kterých nelze vyřídit voličský průkaz a volit tak z jiného místa, než je trvalé bydliště. Zejména pro studenty to tak mnohdy znamená několikahodinovou cestu domů, respektive do volebních místností.
Evropské volby
„Když byly volby do Poslanecké sněmovny, cítil jsem povinnost se jich zúčastnit, protože se v nich rozhodovalo o chodu celé České republiky. Komunálních bych se zúčastnil, kdybych mohl volit na dálku. Jinak mě popravdě moc nezajímají, když drtivou většinu času trávím mimo své bydliště. Takže ani nevidím lokální kampaně, místní problémy a další věci, podle kterých bych se jinak rozhodoval,“ navázal na téma čerstvý vysokoškolský absolvent Petr Mlejnek z Opavska, který rovněž žije v Praze.
Najdou se nicméně také vysokoškoláci, kteří si volby do zastupitelstev obcí nenechají ujít. „Můj otec je starosta, tak ho samozřejmě chci podpořit. Nemá to jednoduché a vidím, že je kolem něj spousta práce. Jedu domů ve čtvrtek odpoledne, abych mohl jít k volbám v pátek. Ale chápu, že ne každý má stejný důvod jako já, obecně se o dění v obci moc mých známých nezajímá, pokud se tam nestane něco opravdu mimořádného,“ přiblížil svůj pohled student práv z Pardubicka, který si přál kvůli otcově kandidatuře zůstat v anonymitě.
Volba nového prezidenta? Tu nevynecháme
Když pak přišla řeč na prezidentské volby, ty nikdo z dotazovaných studentů zřejmě nevynechá. Na to je podle některých z nich „v sázce až příliš mnoho“. Ne všichni už ale mají svého favorita. „Ještě netuším, komu dám hlas, zatím mě nikdo nedokázal zcela přesvědčit. Spíš vím, koho určitě nebudu volit. Třeba komunistu (Josefa) Skálu nebo Andreje Babiše z ANO,“ prohlásil Mlejnek.
„Ještě nevím, komu to hodím. Uvidím asi až na poslední chvíli, ale volit rozhodně chci. Na rozdíl od komunálních voleb tu všude vnímám prezidentskou kampaň. Jen si musím včas zařídit volební průkaz,“ plánuje už nyní Karolína Poláková na dotaz, zda bude sledovat boj o Pražský hrad.
Třebaže dotázaní studenti nemají o aktuální komunální a senátní volby velký zájem, před čtyřmi lety byla účast solidní a obecně jsou volby starostů mezi lidmi velmi populární. V roce 2018 přišlo k urnám 47,3 procenta voličů. Šlo o třetí nejvyšší zájem od vzniku České republiky v roce 1993. Více lidí přišlo ke komunálním volbám jen v letech 1994 (62,3 procenta) a 2010 (48,5 procenta).
Poslechněte si záznam druhé předvolební superdebaty jako podcast:
