Komunální volby? Nezájem. Ani nevíme, kdo je u nás starosta, přiznávají mladí voliči

O nadcházející komunální volby není v řadách mladých voličů příliš velký zájem. Mnozí z nich do volební místnosti z různých důvodů vůbec nezamíří. Zatímco někteří nechtějí absolvovat několikahodinovou cestu domů „jen kvůli volbám“, jiní argumentovali tím, že se o obec, kde mají trvalé bydliště, moc nezajímají. „Popravdě ani nevím, kdo je u nás starosta,“ přiznala jedna z dotázaných žen v anketě CNN Prima NEWS.

Předvolební kampaně jsou v plném proudu, řada mladých voličů ale volby do zastupitelstev měst, obcí a městských částí oželí. „Nechávám to na jiných. Jak studuju v Praze, tak nemám moc přehled o tom, co se děje v mé rodné obci. Ať za mě rozhodnou rodiče, kteří tam žijí,“ přiznal se redakci Jan Mraznička z Přerova, který v metropoli studuje informatiku.

Podotkl, že podobný přístup zvolil i jeho starší bratr, který se rovněž přestěhoval do Prahy. Do své „rodné hroudy“, kde má trvalé bydliště, jezdí spíše sporadicky. „Jelikož se o víkendech nevracím domů, nedává mi příliš smysl jet několik hodin na otočku jenom kvůli volbám. Ale nevím, třeba jsem spíše výjimka a jiní mladí voliči to mají jinak,“ pokrčil rameny Mraznička.

Právě postupné odloučení od rodné obce a lokálních témat jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč komunální volby nejsou pro mladého voliče příliš lákavé. Na rozdíl například od těch sněmovních nebo prezidentských voleb.

„Zájem o volby nemám. Popravdě ani nevím, kdo je u nás starosta obce a jaká témata se doma vlastně řeší. A taky to mám domů docela daleko. Jelikož nemůžu volit z Prahy, tak jsem komunální volby upřímně vypustila z hlavy. Víc mě zajímá hlavní město, tady ale volit nemůžu,“ reagovala na dotaz CNN Prima NEWS studentka managementu Karolína Poláková z malé obce v Jihočeském kraji.

Narazila tak na další důvod neúčasti mladých při volbách starostů. Jde o jediné volby, ve kterých nelze vyřídit voličský průkaz a volit tak z jiného místa, než je trvalé bydliště. Zejména pro studenty to tak mnohdy znamená několikahodinovou cestu domů, respektive do volebních místností.

„Když byly volby do Poslanecké sněmovny, cítil jsem povinnost se jich zúčastnit, protože se v nich rozhodovalo o chodu celé České republiky. Komunálních bych se zúčastnil, kdybych mohl volit na dálku. Jinak mě popravdě moc nezajímají, když drtivou většinu času trávím mimo své bydliště. Takže ani nevidím lokální kampaně, místní problémy a další věci, podle kterých bych se jinak rozhodoval,“ navázal na téma čerstvý vysokoškolský absolvent Petr Mlejnek z Opavska, který rovněž žije v Praze.

Najdou se nicméně také vysokoškoláci, kteří si volby do zastupitelstev obcí nenechají ujít. „Můj otec je starosta, tak ho samozřejmě chci podpořit. Nemá to jednoduché a vidím, že je kolem něj spousta práce. Jedu domů ve čtvrtek odpoledne, abych mohl jít k volbám v pátek. Ale chápu, že ne každý má stejný důvod jako já, obecně se o dění v obci moc mých známých nezajímá, pokud se tam nestane něco opravdu mimořádného,“ přiblížil svůj pohled student práv z Pardubicka, který si přál kvůli otcově kandidatuře zůstat v anonymitě.

Volba nového prezidenta? Tu nevynecháme

Když pak přišla řeč na prezidentské volby, ty nikdo z dotazovaných studentů zřejmě nevynechá. Na to je podle některých z nich „v sázce až příliš mnoho“. Ne všichni už ale mají svého favorita. „Ještě netuším, komu dám hlas, zatím mě nikdo nedokázal zcela přesvědčit. Spíš vím, koho určitě nebudu volit. Třeba komunistu (Josefa) Skálu nebo Andreje Babiše z ANO,“ prohlásil Mlejnek.

„Ještě nevím, komu to hodím. Uvidím asi až na poslední chvíli, ale volit rozhodně chci. Na rozdíl od komunálních voleb tu všude vnímám prezidentskou kampaň. Jen si musím včas zařídit volební průkaz,“ plánuje už nyní Karolína Poláková na dotaz, zda bude sledovat boj o Pražský hrad.

Třebaže dotázaní studenti nemají o aktuální komunální a senátní volby velký zájem, před čtyřmi lety byla účast solidní a obecně jsou volby starostů mezi lidmi velmi populární. V roce 2018 přišlo k urnám 47,3 procenta voličů. Šlo o třetí nejvyšší zájem od vzniku České republiky v roce 1993. Více lidí přišlo ke komunálním volbám jen v letech 1994 (62,3 procenta) a 2010 (48,5 procenta).

Poslechněte si záznam druhé předvolební superdebaty jako podcast:

Tagy:
prezidentské volby anketa studenti volby obce senátní volby zastupitelstvo prezidentské volby v ČR 2023 komunální volby zájem voličský průkaz Volby do zastupitelstev obcí v Česku

Hlavní zprávy

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil
Energetika

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
00:28

Pobaltské státy podpořily vstup Ukrajiny do NATO

23:24

VIDEO: Zelenskyj poslal vzkaz Rusům

22:56

Rusko je nemoc, přišel s tvrdou kritikou Horáček. Anexi odsuzují i další osobnosti

22:35

Ministerstvo obrany: Ukrajina osvobozuje Drobysheve v Doněcké oblasti

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá.

První den druhého kola senátních voleb skončil. Víc lidí přitáhl jen souboj Vystrčil–Nagyová

Aktualizováno

První den závěrečného kola letošních senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem ovlivnit složení horní komory byl zatím podle očekávání nižší než před týdnem, dorazila zhruba desetina voličů. Vyšší účast je pouze na Jihlavsku, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (za ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.

Grande 100. Hrdličky Rolins a Nedvěd uspořádali velkolepou párty, pozvali hvězdné hosty

Pavel Nedvěd a Dara Rolins si užili společnou oslavu 50. narozenin. Bývalý fotbalista je měl na konci srpna a Daru čekají kulatiny na začátku prosince, teď si ale u italského jezera Lago Maggiore uspořádali velkolepý mejdan nazvaný Grande100. Pár se sladil do růžových kostýmků a personál restaurace přinesl pro každého jeden dort. Hrdličky si zazpívaly happy birthday, navzájem si padly do náruče a zasypaly se polibky. Zbytek večera strávili s přáteli – tančili a zpívali v klubu a na jachtě.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.