Šéf hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznal, že po všech kauzách hnutí STAN chvílemi přemýšlel, jestli to má všechno zapotřebí. Kromě svých pocitů z vládnutí se ale rozpovídal také o aktuálních tématech. Hájil například rozhodnutí vlády zpomalit růst penzí, za které schytává ministerský kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) kritiku od opozice i důchodců.
Nepřišel jste ve funkci ministra trochu o drive?
Myslím, že ne. Nastoupili jsme v době, kdy jsme řešili krizi za krizí. To, jak se nám podařilo vyřešit příliv Ukrajinců, je příběh úspěchu. Kdyby nám někdo v lednu 2022 řekl, že budeme schopni registrovat 500 tisíc lidí z ciziny, kteří nebudou bydlet ve stanech ani v provizorním ubytování, budou mít přístup na trh práce, budou mít přístup do škol a školy se nezhroutí, budou mít přístup do zdravotního systému a ten se nezhroutí, to by nám nikdo nevěřil. Možná to bude doceněno až časem.
Takže si připadáte nedoceněně?
Nešel jsem do politiky, aby mi lidé tleskali. Na druhou stranu – když je člověk na shromáždění lidí z Ukrajiny a chodí za vámi jedna rodina za druhou a děkuje za to, jak jim Česká republika zvládla pomoci a na evropské úrovni nás dávají jako příklad povedeného zvládání přílivu migrantské vlny, opisovali od nás systém na registraci uprchlíků... Tohle beru za největší zvládnutý manažerský úkol své dosavadní kariéry. Ale uznávám, že pokud je člověk v tom úřadě, tak asi už nemá tolik sil a prostoru, aby věci prožíval s nějakým vtipem, nadhledem a lehkostí.
Ztratil jste nadhled?
Snažím se k němu teď vracet, i ve svém projevu navenek. Myslím, že to u mě někteří lidé postrádají.
Před volbami jste byl hodně nahoře a potom přišla řada kauz pro STAN. Dozimetr, Polčák, Michalik... V tu dobu jste působil, že vás to hodně dohnalo.
Možná mě to sundalo vnějškově, ale sám sobě jsem se neztratil. Z loňského roku jsem byl určitě unavený a někdy mi docházela energie. A byly i okamžiky, kdy jsem se sám sebe ptal, jestli to mám já, moje rodina a moje okolí celé zapotřebí. Ale odpověď nikdy nebyla taková, že bych skončit opravdu chtěl. Šel jsem do politiky z nějakých důvodů, ať už v Kolíně nebo i na celostátní úrovni a tu touhu měnit věci pořád mám. Asi je zapotřebí, že si člověk musí na tu funkci a její rozsah úplně lidsky zvyknout. Takže se snažím o návrat k lehkosti a vtipu a mám pocit, že se mi to trochu daří.
Já i hnutí STAN jsme byli pokřtěni ohněm.
Nebyl jste naivní a nepředstavoval jste si vládnutí jednodušeji? A byli jste jako STAN opravdu připraveni vládnout na celostátní úrovni?
Byl jsem připraven na tvrdou a těžkou práci, v tom mě to nezklamalo. Ale představoval jsem si, že budu mít víc času na konkrétní resortní věci, což vlivem okolností nebylo možné. Ukrajinská krize vloni na jaře představovala 80 procent agendy. Teď už je to běžná agenda a je více času na jiné věci. Mám pocit, že jsem opravdu resort vnitra pochopil, všechny procesy, silné stránky, slabiny. Já i hnutí STAN jsme byli pokřtěni ohněm a jen nás to posílilo.
ČTĚTE TAKÉ: Vildumetzová: Zmizí 300 poboček pošty, nevíme kde. Nechali jste ji vykrvácet, oponoval Rakušan
S jakými pozitivními tématy pro lidi přicházíte? Moc jich není vidět. Slibovali jste třeba korespondenční volbu, i on-line volby. Váš bývalý kamarád Ivan Bartoš je v digitalizaci vidět víc než vy. Slibovali jste, že policie nebude zneužívat své pravomoci, teď se řešil incident u Národního muzea.
Pozitivních věcí máme spoustu. S policií jsme spustili interaktivní mapy kriminality, do kterých můžou nahlížet lidé i starostové. Po celé ČR vidíte místa, která jsou nebezpečná, můžete s tím pracovat. V rámci policie dbáme na to, aby se důsledně řešily „hate crime“ (zločiny z nenávisti, pozn. red.), aby policie měla citlivý přístup k obětem domácího násilí. Novelizovali jsme zákon 106 o svobodném přístupu k informacím. K tomu se nikdo dlouho neměl. Lidé se nyní dostanou k penzu informací, na které předtím neměli nárok. Máme rozjetou krizovou legislativu. Čekají nás změny v České poště. Poprvé se naplnily stavy hasičů. Poprvé za 30 let máme tolik hasičů, kolik jich máme mít, aby zvládali zajistit bezpečnost lidí. Navýšili jsme příspěvky dobrovolným hasičům z 400 na 800 milionů ročně. To jsou konkrétní věci, díky kterým se lidé mohou cítit v bezpečí. A Ivan není bývalý kamarád.
Není?
Nedávno jsme se tomu smáli. Vyšel nějaký článek, jak je to mezi námi špatné. Zrovna ten den jsme si vyměnili fotky rodin a bavili se o tom, jak se nám vede. Takže to jsou jenom zlé řeči. A že je Ivan Bartoš vidět v digitalizaci víc, to je správně. Velká část kompetencí se sdružuje právě pod něj jako pod vicepremiéra odpovědného za digitalizaci. Ale třeba teď rozšíření služeb portálu občana jde za ministerstvem vnitra. Zvýšení používání datových schránek jde také za námi. Tak vidíte, že i v on-line přívětivosti státu jsme udělali velký pokrok.
Ivan Bartoš není bývalý kamarád.
Do dalších voleb ale s Piráty asi nepůjdete, že? Ivan Bartoš mi v rozhovoru říkal, že to není preferovaná varianta. Zatímco koalice Spolu drží, tak vy půjdete každý zvlášť.
U nás to také není preferovaná varianta. I pokud se podívám na výsledky, byť je daleko do voleb, tak pro současnou vládní koalici by bylo výhodnější, aby naše dvě strany nešly v koalici. Ale to je jen hypotéza, za dva roky se ještě může stát spousta věcí.
V programovém prohlášení vlády jste uvedli, že chcete šetřit na státu, ne na lidech. Opravdu to dodržujete?
Šetříme na státu. Na ministerstvu vnitra jsme za loňský rok zmenšili stav úředníků o 200. Propouštělo se, snižovaly se stavy. Připravujeme vzorovou revizi agend o tom, která oddělení už ministerstvo nepotřebuje, aby stát ušetřil.
Na důchodcích jste se ale rozhodli šetřit.
To není pravda. Nezastavili jsme valorizaci, jen jsme ji přizpůsobili nějaké ekonomické realitě. V minulém roce vystoupil průměrný důchod z 15 na 20 tisíc. Nikdo nemůže říct, že tahle vláda šetří na důchodcích. My jsme teď valorizaci pouze zpomalili, aby odpovídala těžké situaci, která tady je.
Takže když to zjednoduším, důchodci podle vás mají dost? Na to, jak jsou drahé potraviny a energie.
V současné době se důchod dostal k 50 procentům průměrné mzdy. V tuhle chvíli to není něco, co by bylo úžasné a v době konjunktury cílovou hranicí. Ale musíme vidět kontext, že jsou tady i jiné skupiny obyvatel a musí tady být nějaká solidarita. Důchodcům se pomáhalo skutečně nejvíc ze všech, aby inflační krizi zvládli. Je potřeba si uvědomit, že každý šestý důchod je placen z dluhu. A pokud chceme zajistit, aby se dětem nebo vnukům brutálně nezvýšily odvody a uživili důchodce, tak zpomalení růstu je zkrátka potřeba, abychom to ekonomicky zvládli.
Co vám na to snížení valorizace říkají u vás v Kolíně? Jestli máte čas se bavit s obyčejnými lidmi.
Je zajímavé, že reakce seniorů jsou různé. Byl jsem se svým synem v Motole a jeli jsme výtahem s nějakým seniorem a vedli jsme kultivovanou debatu, kdy on měl pocit, že je okrádáme o něco nárokového. Já jsem tomu pánovi říkal, že chápu jejich požadavek, ale zároveň jsem ho žádal, aby byl solidární i ke svým dětem a vnoučatům. Na druhou stranu mám v rodině tchána, který je celkem spořivý, a měl pocit, že nárůst důchodů v loňském roce byl enormní a že tomu snížení rozumí.
Stále se řeší sobotní demonstrace a nepokoje u Národního muzea. Stojíte si za tím, že ten zásah byl opravdu profesionální?
Absolutně si za tím stojím. Policie postupovala dlouho defenzivně. U muzea byly lidé, i ukrajinské národnosti, kteří byli potenciálním terčem toho davu. Úkol policie byl tyto lidi odvést. V muzeu bylo tisíc návštěvníků, rodin, které jely na výlet do Prahy. Druhý úkol byl evakuovat víc než tisíc návštěvníků a neumožnit tomu davu, aby se k muzeu přiblížil. Policie opakovaně dávala pokyn k tomu, že demonstrace směr muzeum je nezákonná, ať se rozejdou. Dav se dal do pohybu a policie zasáhla, byli zraněni tři policisté, bylo zadrženo 18 osob, které se dopustily protiprávního jednání.
Nemůžeme vyčítat lidem, že mají obavy a strach.
Snažíte se vůbec chápat obavy těch lidí, kteří protestovali? Co je podle vás žene do ulic?
V každém mém výroku hned po té demonstraci jsem opakoval, že těm lidem na náměstí rozumět musíme. Nemůžeme jim vyčítat, že mají obavy a strach, protože ty krize tady trvají už dlouho.
Opozice tvrdí, že jste podcenili pomoc českým firmám i lidem, že je víc potřeba vnímat situaci a náladu. Není to trochu selhání vlády? Neměli byste lidem lépe vysvětlovat, proč je potřeba Ukrajině pomáhat?
Komunikace má být lepší. To říkám dlouhodobě. Jestli jsme jako vláda měli nějakou slabinu, a beru to i na sebe, tak jsme měli vše lépe vysvětlovat. Ale snažíme se, aby se strategická komunikace zlepšila. Ale lidé, kteří byli na demonstraci, tak od těch, kteří stáli na podiu, neslyšeli jediný konkrétní návod, aby se jejich životy zlepšily. Pokud tam slyší zjednodušené heslo „nepomáhejte Ukrajině, pomáhejte nám“, tak by bylo dobré vysvětlovat, jaké metody pomoci jsou. Spousta lidí, která má nárok na pomoc, o ni ještě nepožádala. Zastropovaly se ceny energií, dávaly se nejrůznější příspěvky na bydlení, zvyšovala se hmotná nouze, pokoušeli jsme se lidem pomoci, aby nespadli do bezvýchodné situace. A to se podle dat podařilo. Veškeré strachy, které v létě šířil pan Rajchl (aktivista, předseda strany PRO, pozn. red.), že budou prázdné regály a v zimě nebude plyn, se nenaplnily.
