Dražší auta i bydlení. Evropská komise plánuje zavést další uhlíkovou daň

O čem se řadu měsíců jen šuškalo v bruselských kuloárech, se zřejmě brzy stane skutečností. Evropská komise má v červenci představit reformu systému obchodování s emisními povolenkami. Nově se mají vztahovat na silniční dopravu a budovy. Hrozí tak další zdražení energií pro průmysl i domácnosti nebo vyšší ceny dopravních prostředků.

Evropská komise se chystá letos v červenci zveřejnit detaily strategie Fit for 55, v jejímž rámci dojde k reformě systému obchodování s emisními povolenkami (ETS – Emissions Trading System). Bude to znamenat velkou změnu, kterou v příštích letech na svých peněženkách pocítí prakticky všechny domácnosti v Evropské unii.

Do obchodního systému s povolenkami mají být totiž zahrnuty další sektory. Vedle energetiky, průmyslu a letecké dopravy by se emisní povolenky měly týkat také budov a silniční dopravy. „Nelze to označit jinak než jako další uhlíkovou daň. Znamená to, že výrobci automobilů i dodavatelé energií s největší pravděpodobností budou zvyšovat ceny. Zpočátku si toho skoro nevšimneme, ale později to na rodinných rozpočtech můžeme začít pociťovat s vyšší intenzitou,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Zaplatíme to všichni

Evropská komise si totiž stanovila cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Původně to mělo být jen 45 procent. To znamená, že s blížícím se termínem se bude zvyšovat tlak na splnění vytyčeného cíle. „Ale také nejspíše poroste cena povolenek, což se zákonitě přelije do cen zboží, které bude povolenkami zatíženo,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Detailní schéma systému by mělo být odhaleno právě v červenci při představení strategie Fit for 55. Není tedy zatím jasné, zda si emisní povolenky budou kupovat přímo domácnosti, nebo firmy z dotčených odvětví. „Je logičtější, aby se to týkalo firem. Ale v konečném důsledku to stejně zaplatí domácnosti. Těžko se dá předpokládat, že by se ceny uhlíku utopily v maržích výrobců či obchodníků,“ myslí si Štěpán Křeček. Kdo bude reálně další „uhlíkovou daň“ do veřejných rozpočtů odvádět, je podle Křečka jen „technikálie, kterou je třeba ještě projednat“.

Neví se tedy ani to, zda vedle stávajícího obchodního systému s emisními povolenkami vznikne samostatný pro silniční dopravu a budovy, nebo zda se tyto nové sektory jen přiřadí do systému stávajícího. Podle aktuálního vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové lze ale dovodit, že bude upřednostněna samostatná varianta. „Myšlenkou je mít na začátku vlastní a samostatný systém pro obchodování s emisemi ve velmi malém měřítku,“ uvedla Leyenová v úterý. Komise ale počítá také s kompenzacemi pro sociálně slabé domácnosti.

Atraktivní investice

Jak trh s emisními povolenkami vlastně funguje? Vlády jednotlivých zemí na základě mezinárodních dohod určí pro domácí firmy maximální kvótu pro vypuštění skleníkových plynů do atmosféry. K tomu vydají zmíněné emisní povolenky. Je pak na každém podniku, zda svou kvótu využije zcela, částečně, nebo vůbec. Nevyčerpanou část pak může prodat jinému podniku na trhu. Obchodovat lze i se zahraničními společnostmi.

Nejde však už o doménu pouze průmyslových firem. Emisní povolenky se změnily v atraktivní aktivum, do kterého neváhají investovat už i institucionální investoři. Najdeme mezi nimi například americké banky Goldman Sachs nebo Morgan Stanley, ale i hedgeové fondy Lansdowne Partners či Northlander Advisors, jak nedávno uvedl časopis The Economist.

Cena emisních povolenek na evropském trhu láme v posledních měsících rekordy. Před rokem stála tuna ekvivalentu CO2 necelých 22 eur. Do konce loňského roku se dostala nad 30 eur a v současné době se obchoduje za více než 53 eur. Experti přitom očekávají, že emisní povolenky budou i nadále zdražovat a jejich cena by se oproti současnému stavu mohla do konce roku zdvojnásobit. „Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.