Konec zdražování a levných hypoték? Centrální bankéři nejspíše zvednou úrokové sazby
Guvernér České národní banky vyslal v minulých dnech jasný signál, že by úrokové sazby mohly vzrůst už na nejbližším zasedání bankovní rady. Zdroj: Profimedia.cz
Inflace už několik měsíců prakticky neklesá. Ceny v Česku rostou nejrychleji za devět let a už to začíná vadit i České národní bance. Z posledních vyjádření jejího guvernéra a dalších členů bankovní rady vyplývá, že ve středu téměř jistě dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Jak se to projeví na peněženkách Čechů a dostupnosti hypoték?
Cenová stabilita je klíčovou součástí našeho mandátu. Musíme vyslat signál, že netolerujeme vyšší inflaci. Taková vyjádření zaznívala v posledních dnech z úst guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nebo jejího viceguvernéra Tomáše Nidetzkého. „Jestřábí“ rétorika centrálních bankéřů věstí, že éra téměř nulových základních úrokových sazeb ČNB končí.
Čtěte také
„Česká národní banka podle našeho názoru přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb již na středečním zasedání. Ukazují na to poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady. Z těch vyplývá, že pro vyšší sazby by v červnu mohlo hlasovat pět ze sedmi centrálních bankéřů,“ uvedl pro CNN Prima NEWS analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Signalizační rozhodnutí
Podle všeho si to myslí rovněž Rusnokův předchůdce ve funkci guvernéra ČNB Miroslav Singer. „Do konce měsíce mohou dva středoevropské národy, Česko a Maďarsko, zpřísnit svou měnovou politiku,“ napsal Singer v komentáři pro think tank věnující se centrálnímu bankovnictví Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF). Odkazuje rovněž na jasnou komunikaci ze strany ČNB tímto směrem a na tradičně konzervativní, „ne-li přímo jestřábí“ měnovou politiku naší cedulové banky.
Pokud tedy většina členů bankovní rady zvedne ruku pro zvýšení sazeb, otázkou je, v jakém rozsahu. Aktuální úroveň základní sazby (takzvané repo sazby) činí 0,25 procenta. Podíváme-li se do nedávné historie zvyšování sazeb, pak k němu docházelo zpravidla o čtvrt procentního bodu. A k této variantě se kloní také Martin Gürtler. „Červnové zvýšení sazeb, které čekáme v rozsahu 0,25 procentního bodu, by mělo sehrát zejména signalizační roli indikující odhodlanost ČNB s vyšší inflací bojovat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho by ale repo sazba neměla do konce letošního roku přesáhnout jedno procento.
Vyšší sazby utlumí poptávku
Jakou souvislost úrokové sazby centrální banky a tempa růstu cen mají, pro CNN Prima NEWS vysvětlila Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. „Úrokové sazby určují cenu peněz a ovlivňují tak ochotu firem investovat a ochotu domácností spořit, respektive utrácet za nákupy zboží a služeb. Pokud Česká národní banka zvýší své sazby, dojde následně k růstu úrokových sazeb také u běžných bankovních, zejména úvěrových, produktů. Firmy nebudou chtít tolik investovat, domácnosti si nebudou tolik půjčovat a budou spíše spořit. Investice i výdaje domácností jsou součástí celkové poptávky v ekonomice, která bude růstem sazeb utlumena. Dojde tak ke snížení tlaku na růst cen,“ uvedla.
Čtěte také
To je na jedné straně dobrá zpráva pro střadatele, kteří by se tak mohli těšit na vyšší úroky na svých bankovních účtech. Zároveň ale zdraží úvěry, což zase neuvítají domácnosti, které žijí spíše na dluh. A pochopitelně se to dotkne také těch, kdo uvažují o půjčce na pořízení bydlení. Zdá se tedy, že definitivně končí éra laciných hypoték v Česku.
Zdražení a zpřísnění hypoték?
Průměrná úroková sazba sice už tři měsíce po sobě vzrostla, tentokrát se zřejmě přidá ještě impuls ze strany České národní banky. Květnová průměrná úroková sazba u hypoték činila podle Fincentra Hypoindexu 2,06 %, ovšem ve zbytku roku má ještě o pár desetinek vystoupat. „Koncem roku by měla překročit 2,5 %,“ odhadl pro CNN Prima NEWS Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Ale to nemusí být ze strany České národní banky ve vztahu k hypotékám vše. Vzpomeňme, že před propuknutím pandemie koronaviru platila omezení pro získání hypotečního úvěru v podobě limitů pro maximální výši dluhu žadatele k jeho ročnímu příjmu nebo maximální výše měsíční splátky k jeho měsíčnímu příjmu. Tato omezení byla loni v dubnu a červnu zrušena, ovšem jejich opětovné zavedení je na obzoru. „Na podzim nelze vyloučit zpřísnění limitů ČNB na hypotéky, což povede k dalšímu hypotečnímu boomu ve snaze čerpat hypotéku před začátkem platnosti těchto limitů,“ napsal Michal Skořepa ve středečním komentáři pro portál E15.cz.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
