Poslanci schválili korespondenční volbu
Koaliční návrh, který má od roku 2025 umožnit korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí, prošel Sněmovnou. O volební novele poslanci hlasovali ve třetím dni závěrečného schvalování. Neobešlo se to bez sporů a kritiky ze strany opozice. Zejména poslanci hnutí ANO vytýkali předkladatelům volební novely to, že většinou nebyli přítomni v sále. Návrh, který se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb, musí schválit Senát a podepsat prezident.
Ze 168 přítomných poslanců jich pro předlohu hlasovalo 92. Šlo o zákonodárce z koaličních stran ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů, přidal se i nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti bylo 75 poslanců ANO a SPD, jeden z poslanců ANO se hlasování zdržel.
ČTĚTE TAKÉ: Spolu je jediným vyzyvatelem ANO, říká Pekarová. Piráti a STAN nám po volbách nekoukali na záda
Projednávání korespondenční volby ze zahraničí zabralo poslancům na plénu zhruba 96 hodin čistého času. Diskusí v nynějším závěrečném schvalování strávili poslanci tři jednací dny, tedy zhruba 12,5 hodiny čistého času.
Před týdnem stanovila Sněmovna ovládaná pětikoalicí na pátečních 13:00 pevný termín hlasování o podobě novely. Ke slovu se v souvislosti s tím nedostalo 56 řádně přihlášených poslanců výhradně z opozice. Nejdéle trvalo úvodní kolo debaty, a to více než 63 hodin.
Podívejte se v přiloženém videu, jaké spory o korespondenční volbě panovaly:
Obsáhlou diskusi o předloze provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. K častým argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím.
Zastánci hlasování poštou poukazovali na nutnost zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet kvůli hlasování i stovky kilometrů na zastupitelský úřad.
Opozice mluví o účelové snaze
Korespondenční volbu ze zahraničí budou moci podle předlohy využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Novela se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025.
Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.
Sněmovna upravila předlohu šesticí pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru. Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. I v případě, že by volič odhlasoval poštou, zůstane mu právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím.
Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého bude moct volič v zahraničí vyzvednout na základě plných mocí na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí.
Dolní komora zamítla pozměňovací návrhy poslanců opozičního hnutí ANO. Radek Vondráček prosazoval účinnost novely od roku 2026 a vyloučení voleb do Evropského parlamentu z možnosti korespondenční volby kvůli údajně největšímu riziku dvojího hlasování.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala by mohl se ctí odejít dělat eurokomisaře, tvrdí Valeš. Podle něj by tím pomohl ODS
Berenika Peštová neuspěla se zúžením možnosti hlasování poštou z ciziny na ty Čechy, kteří mají v Česku trvalé bydliště, nemovitost nebo v tuzemsku platí daně či odvody.
Sněmovna nepřijala ani několik spíše technických pozměňovacích návrhů poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí. Patřilo k nim i povinné opatření hlasovacích lístků grafickým kódem, což mělo podle zdůvodnění díky možnosti jejich načtení mobilním telefonem usnadnit volební akt zejména lidem se zrakovým postižením.
