Vědci z USA a Austrálie zjistili, že koronavirus řádil na naší planetě už v pravěku. Epidemie, se kterou se lidstvo poslední rok a půl potýká, prý vypukla před 20 tisíci lety v oblasti východní Asie. Jak na to odborníci přišli? Pandemie byla natolik ničivá, že u lidí, kteří v místě jejího řádění dnes žijí, zanechala evoluční otisk v jejich DNA. Současná populace by se tak měla nechat očkovat, aby předešla ještě větší katastrofě.
Z desítky tisíc let staré pandemie bychom se měli poučit, vyplývá z nové studie americko-australského výzkumného týmu zveřejněné na webu vědeckého časopisu Current Biology. Koronavirus tehdy sužoval oblast několik let a odborníci tvrdí, že pokud se lidstvo nenaočkuje, bude řádění nemoci velmi podobné.
„Mělo by nás to znepokojit. To, co se právě teď v našem světě děje, může trvat po generace,“ řekl deníku The New York Times evoluční biolog a jeden z autorů studie David Enard.
Za posledních 20 let se ve světě vyskytly pandemie tří koronavirů, které se dokázaly adaptovat tak, aby infikovaly člověka: SARS-CoV, který způsobuje onemocnění SARS, MERS-CoV vyvolávající chorobu MERS a SARS-CoV-2, který vede k onemocnění COVID-19. Za poslední rok a půl si nemoc vyžádala téměř čtyři miliony úmrtí.
Jenže studie zaměřená na evoluci lidského genomu odhalila, že jiné pandemie vypukly už v pravěku. „Moderní lidský genom obsahuje evoluční informace sahající desítky tisíc let do minulosti,“ zdůraznil Kirill Alexandrov z Queensland University of Technology.
Nemoc se šířila jen v jedné oblasti
Vědci zkoumali a porovnávali DNA tisíců lidí z 26 různých populací napříč celou planetou. Zaměřili se na změny v lidských genech kódujících proteiny interagující se SARS-CoV-2. „Specialisté pak použili evoluční počítačovou analýzu na soubor lidských genomických dat a získali důkaz, že předkové východních Asiatů prodělali epidemii onemocnění vyvolaného koronavirem, které je podobné covidu,“ vysvětlil Alexandrov.
Ať už se ve východní Asii stalo tehdy cokoli, zdá se, že nemoc se omezila pouze na tuto oblast. „Když jsme geny porovnali s populacemi po celém světě, nenašli jsme shodu,“ řekl další z autorů studie z australského Adelaide Yassine Soulimi. Zjištění prý nelze brát na lehkou váhu, protože si z něj lidé mohou vzít ponaučení pro současnou pandemii, která je na rozdíl od svého 20 tisíc let starého předchůdce globální.
Žádná komunita, ale lovci
Pozoruhodné je, že Asiaté v pravěku rozhodně nežili v komunitách a hustě obydlených oblastech. Tvořili spíše malé skupiny lovců a sběračů. I tak se ale koronavirus silně prosadil, protože zanechal stopu v lidské DNA.
„Když náhodná nová mutace poskytne viru odolnost, může se rychle rozšířit z generace na generaci. Různé varianty genu se tak stávají vzácnějšími,“ doplnil evoluční biolog Enard.
Podle jiných odborníků, kteří se na studii nepodíleli, je možné, že na zveřejněných výsledcích „něco je“. Odhadnout stáří pandemie je ale prý složité a ani zaokrouhlení na tisíce let nemusí být zcela přesné.
