Příští vlna epidemie bude vypadat úplně jinak, předvídá věhlasný slovenský epidemiolog Vladimír Krčméry. Stejně jako čeští experti i on říká, že největší riziko nového rozmachu nákazy hrozí kvůli „importu“ mutací ze zahraničí. K další vlně je však poměrně optimistický. Očekává, že na ni Slovensko bude připraveno daleko lépe.
Krčméry slovenským médiím před jednáním Ústředního krizového štábu Slovenska řekl, že podle něj bude mít další vlna epidemie koronaviru podobu „tlející choroby“.
Uznávaný epidemiolog předpovídá černý scénář: Nebudeme stíhat pohřbívat
Přijde nová třetí epidemie, předpovídá uznávaný slovenský epidemiolog Vladimír Krčméry. Podle něj se mohou objevit mutace, které budou mít 30 až 40procentní úmrtnost. A také může přijít zoonotická chřipka, při které se lidé nebudou stíhat pohřbívat. V rozhovoru pro Nový Čas řekl, že dalším vlnám mohou státy předejít, jen pokud okamžitě zareagují na nové mutace, uzavřou hranice, vyhlásí celostátní karanténu a lidé budou opatrní a nebudou oslavovat konec epidemie. Také by se měli nechat očkovat.
Epidemiolog svá slova vysvětluje tím, že Slovensko bude na další vlnu mnohem lépe připraveno. Pokud se dostatečně proočkuje populace a budou se dodržovat opatření, tak by ji země mohla zvládnout dobře.
Podle Krčméryho by pro Slovensko třetí vlna pandemie mohla do země dorazit během srpna, kdy se budou domů vracet dovolenkáři ze zahraničí. Právě u nich předpokládá, že přivezou mutace, jako je například aktuálně hojně propíraná delta. Uznávaný epidemiolog zároveň řekl, že už by se během září či října mělo Slovensko vrátit do „normální situace“.
Optimisticky to vidí i slovenský biochemik Pavol Čekan. „Stále věřím, že třetí vlna bude trošku lehčí. Budeme mít děti ve školách a ekonomika bude otevřenější,“ sdělil médiím vědec. I on si myslí, že velkou roli sehraje proočkování obyvatelstva.
Krčméryho varování
Jen před pár dny přitom Krčméry v rozhovoru pro Nový čas varoval, že nové mutace koronaviru mohou mít nedozírné následky. Připomněl, že Britové varují před příliš rychlým otevřením hranic a uvolněním opatření. „Vím, že jsem nepopulární, ale nabádám nejen k opatrnosti, ale také k pokoře. Příští epidemií nemusí být koronavirus, ale například zoonotická chřipka (ptačí i jiná), kdy nebudeme stíhat pohřbívat,“ varoval odborník na tropickou medicínu a infektologii.
COVID-19 byl loni základní příčinou úmrtí u 10,5 tisíce lidí, říkají statistici
COVID-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl ve středu novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček. První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4 196).
Varoval rovněž před mutací delta a dalšími, které mají sníženou či neznámou citlivost na aplikované vakcíny. Aby další vlna nebyla tragická, radí Slovákům především očkování a také další prevenci. „Například státní karanténu, zákazy letů a podobně,“ konstatoval.
Kdo nebude naočkovaný, musí do karantény
Slovensko ve středu oznámilo, že od 9. července bude až na výjimky vyžadovat při vstupu do země pětidenní karanténu od cestujících, kteří nejsou očkováni proti nemoci COVID-19. V současnosti při cestách na Slovensko z Česka a z dalších zhruba čtyř desítek zemí s nízkým epidemickým rizikem postačuje negativní výsledek testu na koronavirus. Slovensko také uzavře menší hraniční přechody se sousedními zeměmi včetně České republiky.
Stejně jako v Česku bylo i na Slovensku zaznamenáno několik případů koronavirové mutace delta, která je označována jako nakažlivější než původní podoba viru.
Naši východní sousedé v uplynulých měsících řešili také otázku očkování vakcínou Sputnik V. Tu pro zemi zajistil expremiér a nynější ministr financí Igor Matovič navzdory nesouhlasu svých koaličních partnerů. Vláda si kvůli tomu prošla krizí a Matovič v jejím čele skončil.
Sputnikem se po několika měsících skutečně začalo na Slovensku očkovat i přes neschválení od Evropské lékové agentury (EMA) – na dobrovolné bázi. Zájem o aplikaci ruské vakcíny však projevilo údajně jen asi 15 tisíc lidí. Vláda tak rozhodla, že se obyvatelé budou moci na očkování touto látkou registrovat pouze do konce června. Následně zbylé vakcíny zkusí prodat či darovat do zahraničí.