Koronavirus může napadnout také ledviny, tvrdí lékařské studie. Zdroj: Profimedia.cz
U nového typu koronaviru SARS-CoV-2 nelze předem odhadnout, koho napadne a jaké důsledky na organismu člověka zanechá. Mnohé studie navíc potvrdily, že nákaza může napadnout také ledviny.
Podle přednosty Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice Vladimíra Tesaře působí nový typ koronaviru SARS-CoV-2 na ledviny dvěma způsoby. Primárně napadá buňky ledvinných klubíček a kanálků. Sekundárně na ně útočí přes horečky, dehydrataci a zažívací problémy. „V souvislosti s plicním onemocněním a častými zažívacími potížemi, které jsou spojené se zvracením či průjmy dochází k tomu, že jsou ledviny kvůli dehydrataci málo prokrvené,“ vysvětluje přednosta Vladimír Tesař.
Přijdou s covidem, přitom mají akutní infarkt. Jak je od sebe včas rozeznat?
Příznaky jako dušnost a bolest na hrudi přisuzují lidé onemocnění COVID-19. Mnozí si ale neuvědomují, že podobně se projevuje také infarkt myokardu. „Příznaky covidu a infarktu se mohou stírat,“ upozorňuje kardiolog z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Pazderník.
Většímu riziku poškození ledvin jsou podle něj vystaveni převážně pacienti, kteří mají těžký průběh nemoci. „Starší pacienti, pacienti s cukrovkou druhého stupně či obézní lidé. Jestli u těchto pacientů probíhá obecně covidová infekce hůře, tak jsou vystaveni i vyššímu riziku toho, že budou mít poškozené ledviny,“ upřesňuje.
Podle něj se ale nemusí jednat jen o hospitalizované pacienty. Problém může nastat i u lidí, kteří se rozhodnou léčit doma. „Hospitalizovaným pacientům se dostává kvalitní a včasná lékařská péče. Naopak část pacientů s poměrně těžkými potížemi, kteří mají týden trvající teploty, zažívací potíže nebo i dušnost zůstávají doma, protože si myslí, že to zvládnout. Tito pacienti jsou ohroženi a můžou mít poškození až selhání ledvin,“ upozorňuje Tesař na možné riziko.
Vyšetření by měli podstoupit všichni pacienti
Američtí odborníci zveřejnili studii, do které bylo zapojeno 3 099 hospitalizovaných pacientů na oddělení JIP ze 67 amerických nemocnic. Z nich mělo až 20 procent (637 pacientů) akutní zánět ledvin, který vyžadoval dialýzu. Úmrtnost těchto pacientů se během jednoho měsíce od jejich hospitalizace pohybovala okolo 55 procent. „Počet pacientů, kteří budou potřebovat dialýzu, se může nejen na Slovensku v důsledku koronaviru zvýšit,“ upozornila hlavní nefrologička z dialyzačního střediska B. Braun Avitum na Slovensku Monika Alaxinová.
Podle ní může onemocnění ledvin způsobené koronavirem zůstat skryté. Proto je podle ní nejdůležitější prevence. „Pacienti, kteří byli hospitalizovaní, by měli podstoupit kontrolu po třech a poté po šesti měsících od uzdravení,“ řekla deníku Čas. Upozornila však, že by preventivní vyšetření měli absolvovat všichni, kteří COVID-19 překonali. „Takže i lidé s mírným průběhem nemoci,“ podotkla Alaxinová.
Tesař upozorňuje, že onemocnění COVID-19 je záludné a některé příznaky mohou výrazně zaostávat za faktickými poškozeními orgánů. „Běžně se vidí, že pacient přijde na příjem do nemocnice a nepřipadá si příliš dušný, ale když se mu změří nasycení krve kyslíkem, je na padesáti procentech. Vždy říkáme, že jsou čtyři věci, které by měly pacienta zalarmovat, aby vyhledat lékařskou pomoc: dlouhotrvající horečka, kašel, jakýkoliv stav dušnosti a zažívací problémy,” upřesňuje Tesař.
