Lidé zaměňují infarkt za covid, prvotní symptomy jsou si velmi podobné. Zdroj: Profimedia.cz
Příznaky jako dušnost a bolest na hrudi přisuzují lidé onemocnění COVID-19. Mnozí si ale neuvědomují, že podobně se projevuje také infarkt myokardu. „Příznaky covidu a infarktu se mohou stírat,“ upozorňuje kardiolog z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Pazderník.
Zdravotní bratr Vojtěch K. pracuje druhým rokem v pražské Všeobecní fakultní nemocnici na intenzivní péči v kardiologii. Pacientů podle něj od ledna nepřibylo, avšak objevují se více závažné případy. „Lidé se bojí chodit k doktorovi a zanedbávají své zdraví. Do nemocnice se dostávají až v akutní fázi. Mnozí si také myslí, že mají koronavirus, ale ukáže se, že je to infarkt,“ popsal zdravotní bratr.
Podle šéfa České kardiologické společnosti Aleše Linharta a přednosty kardiologie ve fakultní nemocnici více závažnějších případů nepřibylo, avšak souhlasí s tím, že lidé zaměňují příznaky infarktu za covid. „Lidé si neuvědomují, že bolest na hrudi k prvotním příznakům covidu nepatří a mají pocit, že to, co je trápí, je koronavirus. S takovými pacienty jsme se už setkali,“ upřesnil Linhart.
Podle něj se bolest na hrudníku u infarktu a koronaviru výrazně liší. „U covidových pacientů nejsou bolesti za hrudní kostí, ale tam, kde se plicní tkáň zanítí a kde se o sebe třou listy pohrudnice. Bolest tak může vznikat na boku, zádech nebo nad játry,“ vysvětlil Linhart. Kromě toho se liší i rychlost, s jakou bolest nastupuje.
„Většinou tomu předchází dechové potíže, navíc u koronaviru nastupují bolesti pomalu, u infarktu však v řádu desítek minut. U aortální disekce nastupuje bolest, jako když práskne bičem. To vám covid samozřejmě neudělá,“ doplnil. Upozornil také, že ti, kteří pociťují dechovou tíseň a bolest na hrudi, by si měli okamžitě přivolat záchrannou službu. „Určitě se to nedá bagatelizovat a považovat za infekci koronaviru,“ dodal Linhart.
Chorob spojených s dušností je několik desítek
Kromě infarktu mohou symptomy dušnosti a bolesti na hrudníku znamenat i další nemoci. „Chorob, které jsou spojeny s dušností, je několik desítek,“ upozornil Pazderník z IKEM. „Může to být jakékoliv plicní onemocnění, astma, srdeční selhávání či plicní embolie,“ poukázal. „Všeobecně se ví, že je covid spojený s trombotickými komplikacemi. To znamená, že vídáme pacienty, kteří po několika dnech covidu přijdou s komplikací typu plicní embolie či infarkt. Koronavirus zvyšuje riziko, že se vytvoří nějaká krevní sraženina,“ doplnil Pazderník.
Za loňský rok zaznamenali lékaři v Česku a evropských zemích méně infarktů. Podle Linharta pokles způsobilo především to, že nemocní nevyhledali lékařskou pomoc z obavy před nákazou covidem. „Za loňský rok jsme zaznamenali v naší nemocnici úbytek pacientů s infarktem zhruba o 10 až 20 procent. Za letošní rok čísla nemáme, proto nemohu říct, zda je jich více, nebo ne,“ upřesnil.
Situaci podle Linharta zhoršuje i to, že asi pětina nemocných loni nedorazila na preventivní prohlídky. „Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu,“ uvedl Linhart.
Příčinou srdečního selhání je často ischemická choroba srdeční, zejména po infarktu, dále vysoký krevní tlak či cukrovka. Třetina pacientů, kteří přicházejí k lékařům se srdečním selháním, má zároveň cukrovku. Srdeční selhání mívá nevýrazné projevy, které lze zaměnit s jinými chorobami. Nemocným například otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, ale mohou trpět i nechutenstvím nebo zvětšováním břicha.
