Otázkou podle Kovandy zůstává, proč jsou pro některé lidi mnohdy dražší elektromobily lákavější než klasická auta, a to i přesto, že jsou závislejší na ruských surovinách. Zdroj: AP
Řidič elektromobilu v Česku v průměru ve svém autě jezdí po více než čtyři pětiny času na ruské uhlí, plyn a palivo. Vyplývá to z nejnovějšího složení zdrojů na výrobu elektřiny. „Navíc platí, že řidič elektromobilu je závislejší na ruských surovinách než řidič vozu se spalovacím motorem,“ shrnul hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Elektromobily jsou podle něj přitom i tak lákavější.
„Elektřina potřebná k pohonu elektromobilu se loni v Česku vyrobila z 9,6 procenta z plynu a ze 40,8 procenta z jádra. To je dohromady 50,4 procenta. Z více než poloviny jízdní doby je tak průměrný elektromobil poháněn elektřinou z ruského plynu a ruského jaderného paliva,“ popsal ekonom Kovanda.
To Česko dováží výhradně z Ruska, významným dovozcem paliva jsou však i Ázerbájdžán nebo Spojené státy. Asi třetinu si potom Česko dováží od svých sousedů – Německa a Rakouska. „Část z těchto dovezených pohonných hmot má svůj původ také v ruské ropě. Z ruské ropy také pochopitelně vyrábíme i v Česku produkovaný benzin a naftu,“ uvedl Kovanda.
„Zatímco tedy průměrný řidič elektromobilu využívá jako zdroj pohonu ruské suroviny ve více než polovině jízdní doby, průměrný řidič vozu se spalovacím motorem je využívá v méně než polovině jízdní doby,“ upřesnil ekonom.
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Ani řidič elektroauta nejezdí zeleně
Otázkou tedy podle něj zůstává, proč jsou pro některé lidi mnohdy dražší elektromobily lákavější než klasická spalovací auta, a to i přesto, že jsou závislejší na ruských surovinách.
„Zásadní část vysvětlení se opírá o fenomén snobského efektu. Jde o jeden z projevů takzvané okázalé spotřeby. To je spotřeba, kterou člověk předvádí druhým svoji majetnost nebo společenské postavení,“ vysvětlil Kovanda.
„Snobský efekt je však v tomto případě zastírán takzvanou signalizací ctnosti,“ doplnil Kovanda. Když se tedy potom snobství spojí s ctností, například se zájmem o životní prostředí, je podle Kovandy vyhráno. „Zejména pro některé majetné lidi je to zvláště lákavé. Proto u nás sem tam na silnici spatříme elektroauto,“ doplnil ekonom.
Jenže ani řidič elektroauta nejezdí „zeleně“. Nejvíce podle Kovandy lidé šetří přírodu, když jezdí veřejnou dopravou, a to především tou železniční. „Ta však není tak atraktivní, nemá totiž ani potenciál snobského efektu, ani signalizace ctnosti,“ upřesnil Kovanda.
