Kratom – stimulant, který lze v Česku koupit snadno a rychle. Usušené a slisované listy původem z jihovýchodní Asie vyhledávají především mladí dospělí. I přes značná rizika ministerstvo odložilo jeho zařazení na seznam návykových látek. Přední adiktolog Michal Miovský však upozorňuje, že kratom odpovídá halucinogenním látkám a má velmi blízko ke skupině označované jako tzv. nové syntetické drogy.
Rozdrcený nazelenalý prášek lze v České republice koupit v e-shopech, v automatech i v některých kamenných prodejnách. Protože se prodává jako sběratelský předmět, jeho nákup není limitován věkem ani množstvím, čehož využívají i někteří mladiství.
Kratom
Tropický strom, z jehož listů se vyrábí prášek, pochází z jihovýchodní Asie, Filipín a Nové Guineje, nyní se však pěstuje i jinde. V Thajsku se strom a listové přípravky z něj nazývají kratom. Tradičně se čerstvé nebo sušené listy kratomu žvýkají nebo se z nich vyrábí čaj, málokdy se kouří. V nízké dávce má kratom povzbuzující účinky a používá se v boji proti únavě během dlouhé pracovní doby. Ve vysokých dávkách však může mít sedativní-narkotické účinky. Používá se také v tradiční medicíně a jako náhražka opia, uvedlo Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti (EMCDDA).
„Kratom mi doporučila kamarádka. Protože jde o přírodní látku, nemám z ní obavy,“ svěřila se studentka z pražské vysoké školy, která si přírodní stimulant pořizuje na internetu. Nahořklý prášek si sype do džusu nebo čaje. Pije ho nejčastěji proto, aby měla více energie i lepší náladu.
Jenže dopad užívání kratomu na psychiku může být silnější než například u alkoholu. Přednosta Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský potvrzuje nedostatek informací. Nicméně varuje: „Samotný účinek lze pro představu paradoxně srovnat například s alkoholem, protože má vlastně velmi podobný efekt, pokud jde o dynamiku. Při nízkých dávkách působí jako povzbudivá látka, při vyšších se naopak projevuje tlumivě,“ podotkl.
Pokud přitom jde o kvalitativní účinek látky, ten s alkoholem srovnávat nelze. „Odpovídá halucinogenním látkám, velmi blízko má ke skupině, kterou označujeme jako tzv. nové syntetické drogy,“ vysvětlil přednosta adiktologie. Takových látek se ale na trhu objevuje neuvěřitelné množství. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) se jen v loňském roce objevilo mezi spotřebiteli drog na 52 nových psychotropních látek, mezi kterými bylo 15 nových syntetických kanabinoidů či šest syntetických opioidů a šest syntetických kathinonů.
Kratom si ale mohou pořídit i lidé mladší 18 let. „Řádově se bavíme o procentech populace. Největší zásah má u teenagerů a mladých dospělých do 30 let, protože kratom a podobné látky jsou vázané i na prostředí zábavy,“ uvedl Miovský.
Pro CNN Prima NEWS dodal, že problematika užívání kratomu zatím není masový fenomén, to se však může brzy změnit. „Trendy se i díky sociálním sítím a dalším nástrojům mohou neuvěřitelně rychle měnit, nesnese to srovnání ani s 90. roky, kdy trvalo pět, deset nebo i 15 let, než se nějaký trend usadil a stal se významným. Ostražitost by měla být na místě,“ uvedl.
Nemáme data, hájí se poslanci
Ministerstvo ale zatím žádnou regulaci nechystá, rozhodnutí o zařazení kratomu na seznam návykových látek bylo podle mluvčího resortu naopak odloženo. „Neexistovala odborná shoda na zařazení této látky na seznam návykových látek, a to z důvodu nedostatku informací. Do budoucna však klasifikaci kratomu jako návykové látky nelze vyloučit,“ sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
A podobný názor zastávají i někteří zástupci vlády i opozice. „Určitě by měla proběhnout studie, jaké jsou jeho vedlejší účinky a jestli mohou ohrozit zdraví jedince. Pokud by byla prokázána závislost, mohl by být kratom regulován, a to bez ohledu na věk,“ sdělila poslankyně SPD Karla Maříková. Ve zdravotním výboru podle ní zatím neprobíhá ani debata. „Přiznám se, že kdybyste se mě na to neptali, tak já ani nikdo z kolegů nevěděl, že nějaký kratom existuje,“ dodala na půdě Poslanecké sněmovny.
Možná rizika připouštějí i Starostové. „Látka se užívá mezi mladými, má řadu rizik, její zákaz či minimálně regulace bude zřejmě nevyhnutelná. Rozhodnutí o případném zákazu, zařazení na seznam nelegálních látek, by mělo být odborné, nikoliv politické. Pro případnou regulaci je potřeba mít dostatek evidence,“ uvedla mluvčí STAN Sára Beránková. V potaz by poslanci měli brát data ze Světové zdravotnické organizace (WHO) či Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. „Dosavadní studie jsou ale spíše menší, které nicméně identifikují negativní zdravotní dopady,“ dodala mluvčí Starostů.
Vláda spoléhá na zastaralý systém
„Žádná vláda se zatím k regulaci a účinné reakci úplně razatně nepostavila. Spoléhat na zastaralý systém opravdu nejde, ani to řešit samospádem,“ kriticky poznamenal Miovský. Přestože EMCDDA vydalo různá doporučení pro evropské země, Česká republika je podle Miovského stále pozadu, a to jak z hlediska snahy o regulaci, tak z hlediska prevence a ‚harm reduction‘ opatření v této oblasti.
„Je potřeba si uvědomit, že možnosti reálné regulace trhu jsou opravdu velmi malé. To znamená, že právě prevence a ‚harm reduction‘ – minimalizace rizik a škod, jsou v podstatě jedny z mála nástrojů, které máme k dispozici. Představa, že to někdo zakáže a bude to fungovat, je opravdu zcestná,“ dodal s tím, že pozornost by si zasloužily právě cílené preventivní programy, které však za minulého kabinetu na MŠMT utrpěly mnoha chybnými rozhodnutími ministra školství Roberta Plagy (za ANO), včetně např. téměř úplného rozkladu pracně vytvořeného systému hodnocení kvality a bezpečnosti.
