Kratom vyzkoušel každý pátý středoškolák. Vobořil prozradil, jak by mohla vypadat regulace

Kratom je rostlina z jihovýchodní Asie.

Co vše víme o kratomu?

Kratom vyzkoušelo 20 procent středoškoláků, alespoň jednou týdně ho užívá 3,3 procent žáků středních škol, vyplývají z průzkumu společnosti Než zazvoní. Droga není v Česku regulovaná a díky tomu je volně dostupná na internetu, v prodejních automatech a rozváží se podobně jako jídlo. To by se podle protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) mělo změnit. Pro CNN Prima NEWS popsal, jak by regulace měla přesně vypadat a co jí stojí v cestě.

„Průzkum potvrdil, že kratom se mezi žáky používá poměrně často, alespoň jednou týdně si ho dá přes pět procent na učebních oborech. Většina učitelů přitom o existenci této drogy vůbec netuší,” popsala analytička Aneta Košíková ze společnosti Než zazvoní.

Kratom

Tropický strom, z jehož listů se vyrábí prášek, pochází z jihovýchodní Asie, Filipín a Nové Guineje, nyní se však pěstuje i jinde. V Thajsku se strom a listové přípravky z něj nazývají kratom. Tradičně se čerstvé nebo sušené listy žvýkají nebo se z nich vyrábí čaj, málokdy se kouří. V nízké dávce má povzbuzující účinky a používá se v boji proti únavě během dlouhé pracovní doby. Ve vysokých dávkách však může mít sedativní-narkotické účinky. Používá se také v tradiční medicíně a jako náhražka opia, uvedlo Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti (EMCDDA).

Kratom lze pořídit na internetu, ale i v trafikách či v automatech. Protože se prodává jako sběratelský předmět, jeho nákup není limitován věkem ani množstvím, čehož využívají i někteří mladiství. To by se ale do budoucna mohlo změnit.

„Máme návrh regulace, která by byla podobná té u tabáku – prodej by byl zakázán osobám pod 18 let, neprodával by se všude, byl by označován za potravinu jako tabák nebo alkohol,“ popsal pro CNN Prima NEWS protidrogový koordinátor Vobřil.

Žádné varování

Legislativa totiž prodejcům nenařizuje uvádět účinky ani rizika užívání drogy. „Na balení najdeme pouze upozornění, že kratom není v žádném případě určen ke konzumaci. Při nákupu navíc nikdo neověřuje věk, takže balení si může za pár stovek korun koupit kdokoli,“ dodala Košíková.

Vzhledem k tomu, že kratom není zákonem označen jako potravina nebo doplněk stravy, není možné kontrolovat jeho kvalitu. Někteří prodejci sice sami nechávají své produkty testovat v laboratořích, ale zdaleka tato praxe není samozřejmostí. Kontroly v zahraničí přitom v baleních kratomu prokázaly výskyt pesticidů a těžkých kovů.

Ve hře je ale také zákaz. „Odbor, který má toto na starosti, uvažuje o tom, že by se kratom dal na seznam zakázaných látek,“ popsal protidrogový koordinátor.

Legislativní proces podle něj ale může trvat několik měsíců. „Když se zasekne úřednická mašinérie, tak má výrazně větší sílu než ta politická, to si nikdo nedokáže představit. S tím politik, i kdyby se postavil na hlavu, nic neudělá,“ dodal Vobořil. Jakou regulaci kratomu si představují jednotliví poslanci, se dočtete zde.

Z dalších drog mají žáci nejčastěji zkušenost s alkoholem (88 procent), cigaretami (56,9 procent), nikotinovými sáčky pod ret (tzv. „lyfty“, 37,8 procent) a marihuanou (29,9 procent). Pouze lyfty a kratom v ČR nepodléhají žádné regulaci – na Slovensku je přitom kratom zakázaný a v dalších evropských zemích je jeho prodej kontrolovaný.

Tagy: