Válka na Ukrajině (8.8.2022 9:00)
Rusko může i kvůli válce na Ukrajině čekat rozpad, přičemž by namísto federace vznikly desítky nových států. Za reálnou možnost to označují bývalý velvyslanec České republiky v Rusku Petr Kolář i bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Oba se shodují, že odstředivé tendence v různých koutech rozlohou největšího státu na světě panují již dlouhá léta. Konflikt na Ukrajině a slábnoucí pozice prezidenta Vladimira Putina by tyto oblasti mohly vést k odporu proti Moskvě.
Bývalý český ambasador Kolář má za to, že v Rusku by se mohly začít projevovat separatistické tendence. Za představitelnou pokládá i možnost, že by namísto Ruska vznikly nové státy. „Hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na ukrajinském bojišti a jak silná bude pozice prezidenta Putina v budoucnu, protože Rusko drží pohromadě jako centralizovaná mocnost nejen s pomocí pravoslavné církve, ale hlavně díky svému carovi,“ řekl CNN Prima NEWS Kolář.
Zároveň dodal, že případná porážka na Ukrajině může být silným impulsem. Podstatný vliv na posílení separatistických tendencí podle něj může mít i vliv pokračujících západních sankcí. „Oni se teď Rusové tváří, že ty sankce na ně žádný dopad nemají, ale samozřejmě dopad mají a mít budou. Záleží také na tom, jestli Západ v tomto ohledu vydrží a bude dál držet svoji sankční politiku, případně jestli bude přitvrzovat,“ pokračoval bývalý velvyslanec, který působil nejen v Moskvě, ale i ve Washingtonu.
Snaha odpoutat se od Moskvy podle jeho mínění ve vzdálenějších ruských oblastech byla vždycky. Doposud je ovšem Vladimir Putin dokázal držet na uzdě. Nyní by se však mohli začít projevovat nespokojení gubernátoři či klanoví vůdci v odlehlých regionech, kteří postupně můžou chtít více autonomie, potažmo až nezávislost na Moskvě. „Tendence tam budou a ta odstředivost se bude projevovat třeba v tom, že si někteří gubernátoři budou prosazovat více nezávislosti či autonomie. A pak ten další krok už může vést k nějakým státečkům, které se vydají svojí cestou,“ zmínil dále redakci Kolář.
Na druhou stranu má ovšem za to, že pokud v Kremlu bude i nadále sedět Vladimir Putin, tak si proti němu případní ruští separatisté netroufnou. „Tenhle scénář si myslím, že přichází v úvahu právě když by skončila vláda Vladimira Vladimiroviče a došlo by k nějakému chvilkovému bezvládí nebo nástupnickému boji, což není vyloučeno, protože my nevíme, jak to mezi těmi ‚siloviky‘ (pohlavár z ruské policie, armády, tajných služeb apod. – pozn. red.) v jeho nejbližším okolí je,“ poznamenal Kolář.
Případné nástupnické boje, jaké mezi členy úzkého vedení státu v Rusku, respektive Sovětském svazu, již v minulosti skutečně nastaly (viz boj o moci po smrti Josifa Stalina v roce 1953 – pozn. red.), by pak mohly vést k tomu, že by se některé regiony pokusily převzít iniciativu a odtrhnout se od Moskvy. Kolář to zdůvodňuje i obrovskou rozlohou Ruské federace, kde panuje hned několik časových pásem. „Vezměte si třeba takový Vladivostok. Ten je prostě někde úplně jinde, a to jednak obchodně, a jednak z jistého pohledu i geopoliticky. Tento kus Ruska má s tím evropským Ruskem pramálo společného, kromě toho, že tam žijí Rusové,“ dodal bývalý velvyslanec pro CNN Prima NEWS.
Zmiňuje rovněž oblasti na Sibiři, kde sice můžou žít a vládnout potomci evropských Rusů, ale jejich předkové do této nepříliš hostinné krajiny byli často vyhnáni. A toto historické dědictví mají mnozí z nich stále v sobě. „Tam si myslím, že může být tendence se oddělit od Ruska v podobě staré medvědí kůže k něčemu modernějšímu a progresivnějšímu,“ doplnil Kolář.
Votápek: Rusko je poslední koloniální velmoc
Že by se v Rusku mohly začít šířit separatistické tendence a vzdor proti Kremlu říká i bývalý generální konzul České republiky v ruském Petrohradu Vladimír Votápek. „Myslím, že rozpad Ruské federace je možný za předpokladu, že současný putinovský režim utrpí zásadní porážku na Ukrajině. Pokud bude vyhnán z Ukrajiny, tak se režim pravděpodobně zhroutí a elity v různých regionech a národních republikách ucítí možnost prosadit se,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Votápek.
Ten označuje Rusko za „poslední koloniální velmoc“, přičemž tyto kolonie jsou právě oblasti daleko na východ od Moskvy, potažmo na Kavkazu. Právě zde by podle něj mohli být velmi aktivní lokální separatisté. „Předpokládám, že velmi aktivní bude Kavkaz, Tatarstán, Baškortostán, Sacha (známé také coby Jakutsko – pozn. red.) či Dálný východ. To jsou územní celky, u kterých by bylo celkem logické, kdyby se pokusily odtrhnout,“ zmínil bývalý konzul.
Ačkoliv současný ruský prezident Vladimir Putin ve své zemi značně utáhl šrouby a potírá svou opozici, Votápek si dovede představit, že kdyby byla jeho moc oslabena, tak i ještě za jeho vlády by se mu některé regiony mohly postavit. „Pokud Putin teď vyjde poražen ze svého nesmyslného dobrodružství na Ukrajině, tak ať už se udrží u moci, nebo padne, což je pro mě pravděpodobnější varianta, tak bych v obou případech očekával, že aspoň v některých regionech se místní politici pokusí situace využít a získat co nejvíce suverenity zpátky pro sebe,“ řekl redakci Votápek.
Jak by na rozpad Ruska reagoval Západ s Čínou?
Otázkou také je, co by případný rozpad Ruska či jen vzdor separatistů proti Moskvě znamenal pro zahraničí. Kolář i Votápek se shodují, že velkým hráčem by se okamžitě stala Čína, která by v ruských oblastech, se kterými sousedí, mohla získat značný vliv. „Mezi běžnými Rusy už teď panují jisté obavy z čínského faktoru. Hlavně na Sibiři, protože tam je prostě dost místa a Číňané toho místa doma zase tolik nemají,“ zmínil Kolář s tím, že část Rusů v těchto oblastech jsou navíc míšenci a mají jak ruské, tak čínské kořeny.
V souvislosti s tím by to nejspíš vyvolalo i velké napětí na Západě. „Pro Západ by bylo nejlepší, kdyby Rusko nejenom zůstalo celistvé geograficky, jako je dnes, ale kdyby se stalo normální srozumitelnou společností, která má nastavené parametry tak, abychom si od nich mohli něco slibovat a je to pak skutečně splněno,“ dodal dále Kolář.
Podle Votápka by se role Západu v případném rozpadu pohybovala podle toho, kdo by se v jednotlivých regionech ujal moci a zda by noví vládci měli zájem o demokracii. Dle jeho slov je totiž klidně možné, že by se regionální vůdci stali ještě horšími vládci, než je nyní Putin. „Bude to všechno záležet na tom, zda třeba i Ruská federace využije šanci a namísto té fašizující se diktatury, kterou tam má dnes, se pokusí nastolit demokratický režim, který jednotlivým národům a územním celkům nabídne férovější podmínky a dobré možnosti pro rozvoj,“ popsal diplomat.
Ten zároveň doplnil, že i kdyby nakonec některé oblasti ve své snaze uspěly, tak se může stát, že se k nim Rusko po čase vrátí a znovu je zabere. „Moskva, ať už demokratická nebo imperiální, časem znovu zesílí a může se pokusit tyto země, ať už silou nebo pozitivním příkladem, přitáhnout zpátky do své náruče,“ zakončil Votápek.
