Darování krve nepřekáží, když je muž homosexuál. Problémem je pohlavní styk se stejným pohlavím. Zdroj: Profimedia.cz
Na rozdíl od Velké Británie nebo Brazílie se v Česku zatím nebude rušit zákaz darování krevní plazmy pro muže, kteří měli před odběrem sex s partnerem stejného pohlaví. Redakci CNN Prima NEWS to potvrdila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Výzva resortu, aby lidé, kteří již prodělali nákazu koronavirem, krevní plazmu darovali, ale stále trvá, i když materiálu pro případné pacienty je v současnosti dostatek.
„O změně posuzování způsobilosti v souvislosti se sexuálním chováním se aktuálně neuvažuje. Je prokázáno, že pohlavní styk mezi muži zvyšuje v České republice riziko získání infekce HIV, riziko touto cestou je dlouhodobě vysoké,“ sdělila Peterová a zdůraznila, že je potřeba si neplést sexuální chování a sexuální orientaci, která sama o sobě není důvodem k vyřazení z dárcovství.
Rozdíl oproti Velké Británii
Aby mohl muž darovat krevní plazmu, musí se po dobu jednoho roku vyvarovat sexuálního styku s partnerem stejného pohlaví. Od podobných podmínek upustili kvůli koronavirové pandemii a nutnosti získat plazmu pro pacienty s covidem například ve Velké Británii, kde je ale nutností být v dlouhodobém vztahu. Žádná omezení nemají dlouhodobě také ve Španělsku, Maďarsku nebo v Rusku.
Česko se k podobnému kroku uchýlit nehodlá, ale výzva ministerstva zdravotnictví, aby lidé plazmu darovali, stále trvá. Podle Peterové je krevní plazma vždy potřeba, i když materiálu pro pacienty s covidem je už dostatek. „Počet dárců tzv. rekonvalescentní plazmy (tj. plazmy odebírané osobám, které prodělaly onemocnění COVID-19) určené k léčbě pacientů s tímto onemocněním je v současné době dostatečný pro zajištění potřeb pacientů v ČR,“ prozradila Peterová.
Sex mužem je stejný jako požívání drog
Pravidla pro darování u mužů po styku s jiným mužem (MSM) platí v Česku už od roku 1966. U žen takové podmínky nejsou, protože riziko přenosu HIV u nich není tak vysoké. Sex dvou mužů tak patří k rizikovému chování, stejně jako například narkomanie. Obojí může totiž ohrožovat příjemce krve, která by mohla obsahovat právě například infekci HIV. Peterová zdůraznila, že vše je v souladu s mezinárodně uznávanými postupy i legislativou Evropské unie.
Česko se k obměně podmínek nechystá i z důvodu, že krevní plazmy je zde dostatek. „Česká republika patří za stávající regulace k zemím s vysokou produkcí plazmy pro frakcionaci. Množství plazmy vyvážené k dalšímu zpracování minimálně trojnásobně převyšuje množství, které je potřebné pro výrobu léčivých přípravků následně použitých pro léčbu pacientů v České republice,“ vysvětlila Peterová.
A jaké podmínky musí dárce krevní plazmy, který chce pomoci lidem s covidem, splňovat? Měl by být v dobrém zdravotním stavu, musí být nejméně dva týdny po vyléčení z nákazy koronavirem, ale jeho prodělání je, kvůli vytvoření protilátek, podstatné. Člověk by měl mít také zdravotní pojištění a splňovat všeobecné podmínky pro dárcovství krve.
Pozor na AIDS a návštěvu Francie
Naopak zákaz platí pro občany, kteří prodělali infekční žloutenku typu B nebo C, jsou HIV pozitivní nebo trpí AIDS a prodělali syfilis nebo některé tropické choroby. U žloutenek je ale možnost prokázat se imunitou. Například u boreliózy, mononukleózy nebo tuberkulózy je vyřazení z dárcovství dočasné, záleží na typu nemoci.
Trvale jsou z dárcovství vyřazeni také lidé, kteří v letech 1980 až 1996 pobývali více než šest měsíců ve Velké Británii či Francii. Tehdy se tam totiž rozšířila Creutzfeldt–Jakobova nemoc, která způsobuje onemocnění mozku. Inkubační doba může být u nemoci až 40 let.
