Koronavirová čísla (23.3.)
Francouzští vědci objevili novou mutaci koronaviru. Jedná se o tzv. „deltakron“, tedy mix předešlých verzí delta a omikron. V Evropě a USA bylo již zaznamenáno více než 60 případů nakažení tímto virem.
Po zrušení koronavirových restrikcí v mnoha zemích nastal pocit, že pandemie je v podstatě u konce. Stále však přetrvávají obavy, že by se mohla objevit nová nebezpečná varianta viru. Ty se podle webu WalesOnline naplnily už v polovině února, kdy si vědci z pařížského Pasteurova institutu všimli genetické sekvence koronaviru, která se od těch předchozích velmi lišila.
Z mutování delty a omikronu se zrodil deltakron. Variantou se nakazili lidé na Kypru
Vědci na Kypru zaznamenali dosud neevidovaný kmen viru, který kombinuje genetické znaky koronavirových variant omikron a delta. Odborníci proto novému patogenu říkají deltakron. Na ostrovním státě se jím nakazilo nejméně 25 lidí.
Vzorek viru pocházel od staršího muže ze severní Francie. Většina jeho genetické sekvence byla stejná jako u verze delta, která až do konce loňského roku dominovala na celém světě. Ovšem část viru, která slouží k tomu, aby se dostal dovnitř buněk v těle, pocházela z omikronu. Vědci proto tuto verzi pojmenovali deltakron.
Do března byly zaznamenány tři tyto hybridní genetické sekvence v USA. Nyní se jich mělo objevit více než 60 i ve Francii, Nizozemsku, Dánsku a Velké Británii. Vědci z Pasteurova ústavu uvedli, že sekvence deltakronu hlášených ve Spojeném království a USA mají určité odlišnosti od sekvencí nalezených v jiných zemích. Uvedli, že proto bude pravděpodobně nutné přidat k těmto různým formám deltakronu čísla, které by je odlišovala.
Jak kříženci vznikají
Stává se, že při výskytu dvou variant viru se jedna z nich stane méně častou příčinnou onemocnění. Taková situace nastala i v případě, kdy se objevil omikron, který upozadil deltu.
Viry obvykle různé své části kombinují. Tato tzv. „rekombinace“ obvykle vytváří nový virus, který není životaschopný, protože míchání různých genů může narušit jeho schopnost vytvářet proteiny, které potřebuje k přežití. Někdy se však stane, že některý z nich přežije, to se zřejmě stalo v případě deltakronu.
Delta a omikron jsou zcela odlišné viry. Liší se v tom, jak infikují buňky a jak se vyhýbají lidské imunitě. V současné době je podle odborníků stále důležité sledovat šíření omikronu, teprve časem se ukáže, zda ho dokáže deltakron porazit. Zatím bylo zaznamenáno příliš málo případů, aby se určilo, jestli bude nová verze způsobovat závažnější problémy, nebo jestli budou mít nakažení lidé mírnější průběh nemoci.
Zdroj: Profimedia.cz
Roušky končí na ulici, v přírodě i v řekách. Zdroj: Profimedia.cz
U roušek je problém, že řada z nich se ani nedostane do koše. Zdroj: Profimedia.cz
Pytle s pandemickým odpadem v Mexiku. Zdroj: AP
Britové již nemusí nosit roušky na veřejnosti a v uzavřených prostorách. Přesto se lidé s rouškou i nadále najdou a to v poměrně velkém množství. Zdroj: Profimedia.cz
Pandemie koronaviru v Praze Zdroj: Getty Images
Roušku v Japonsku nosí téměř každý. I když to není povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Studenti v rouškách na VŠ Zdroj: Getty Images
Zdroj: Profimedia.cz
Roušky končí na ulici, v přírodě i v řekách. Zdroj: Profimedia.cz
U roušek je problém, že řada z nich se ani nedostane do koše. Zdroj: Profimedia.cz
Pytle s pandemickým odpadem v Mexiku. Zdroj: AP
Britové již nemusí nosit roušky na veřejnosti a v uzavřených prostorách. Přesto se lidé s rouškou i nadále najdou a to v poměrně velkém množství. Zdroj: Profimedia.cz
Pandemie koronaviru v Praze Zdroj: Getty Images
Roušku v Japonsku nosí téměř každý. I když to není povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Studenti v rouškách na VŠ Zdroj: Getty Images
