Přesně před 60 roky zemřel britský politik Winston Churchill. Jednou z méně známých, přitom dost kontroverzních kapitol jeho života je jím prosazovaná Operace Unthinkable, kterou dal vypracovat v květnu 1945. Počítala s tím, že by se Britové v červenci 1945 spojili s poraženými Němci a zaútočili na Sověty, aby je vytlačili z obsazených evropských zemí. Churchill totiž Stalinovi na rozdíl od Roosevelta a Trumana nevěřil. K vojenské akci, která by zřejmě vedla ke třetí světové válce, nedošlo hlavně kvůli nesouhlasu Američanů. A také proto, že Churchill po zdolání Hitlera prohrál volby.
Představte si bláznivě alternativní dějiny třaskavého roku 1945.
Adolf Hitler je dva měsíce po smrti, jeho vojska jsou definitivně poražena. Do sebe se ale zničehonic pouští dosavadní spojenci, kteří se před tím společně zasloužili o pád nacismu. Je 1. července 1945, když britské a americké jednotky posílené o nedávného arcinepřítele, německý wehrmacht, zaútočí na Rudou armádu, aby ji vyhnaly z evropských území, na nichž se po svém slavném tažení zabydlela.
Nesmysl?
Vůbec ne.
Zmíněný scénář věrně kopíruje podklady pro Operaci Unthinkable, kterou si u svých generálů v květnu 1945 nechal vypracovat britský ministerský předseda Winston Churchill. Neústupný buldok z rodu vévody z Marlborough si sice už při jaltské konferenci vyslechnul ujišťování kremelského vládce Josifa Stalina, že Sověti na jimi okupovaných územích umožní uspořádání svobodných voleb, slovům kníratého diktátora však pranic nevěřil.
ČTĚTE TAKÉ: Smrt na hranici. Před 35 lety padla železná opona, kolik lidí zemřelo při útěku na Západ?
Sovětský svaz už tehdy považoval za velkou hrozbu pro Západ.
Komunismus za největší nebezpečí 20. století.
A v Jaltě si k tomu všemu začal připadat tak trochu do počtu – nedávno mocné britské impérium dělalo nově vzniklému dvojbloku supervelmocí USA a SSSR spíš jen trpěnou stafáž.
Winston Churchill Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
I proto se mu zamlouval plán, podle něhož měli být Sověti silou vytlačeni především z východní části Německa a z Polska.
Jak by to vypadalo? Na pozici Stalinových jednotek v prostoru kolem Drážďan by zaútočilo 47 britských a amerických divizí posilněných o Kanaďany, počítalo se i se 100 tisíci vojáky polské exilové armády. A pozor, nejen s nimi – Churchill byl ochoten do akce přibrat i zbytky poraženého Hitlerova wehrmachtu, tedy zhruba dalších deset divizí, jejichž zbraně proto byly i po květnu 1945 dle rozkazu udržovány v dobrém stavu.
„Celkovým či politickým cílem je vnutit Rusku vůli USA a britského impéria,“ stojí v dokumentech, které byly odtajněny teprve v roce 1998. „Rychlý úspěch by mohl přimět Rusy k tomu, aby nám alespoň momentálně ustoupili. Mohl, ale také nemusel. To by záleželo na Rusech. Pokud by se rozhodli pro totální válku, mají pro to rozhodně příležitost.“
K Operaci Unthinkable, která by asi skutečně rozpoutala třetí světovou válku, však nakonec nedošlo.
Ani nemohlo dojít.
Sotva skončila druhá světová válka, už se mohlo v Evropě bojovat znovu. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předně – Spojené státy podobné dobrodružství absolutně odmítaly. Prezident Franklin Delano Roosevelt Stalinovým slibům na rozdíl od Churchilla věřil, do trestné výpravy se nechtělo ani jeho nástupci Harrymu Trumanovi. Logicky, Američané měli tou dobou v Pacifiku ještě dost svých starostí s Japonci. Vzhledem k dobovým okolnostem přitom nešlo vyloučit, že rozburácení nového konfliktu podnítí vznik další nedávno naprosto nemyslitelné aliance: Moskva – Tokio.
Ještě něco však hrálo roli: veškerou Churchillovu iniciativu v červnu 1945 zmrazil především fakt, že prohrál v britských volbách s Attleeho labouristy.
Radši o tom nemluvte
Zpětně zní celý tento příběh neuvěřitelně. Churchill je přece označován za nejvýznačnějšího britského státníka 20. století. Za někoho, kdo zachránil Evropu před nacismem. Mnoho jeho současníků však mělo pozdějšího držitele Nobelovy ceny za literaturu spíše za šílence. A vlastně ani není divu, už dlouho před červencem 1945 se totiž hned několikrát vrhnul do vojenských akcí, které chladnější hlavy označovaly přinejmenším za nerozumný hazard.
Začít válku se SSSR by ovšem byl výstřední kousek i na jeho poměry.
„Bylo by nejlepší, pokud by se o této věci mluvilo co nejméně,“ přesvědčoval například šéf jeho kanceláře, generál Hastings Lionel Ismay. „Je to předběžná studie k něčemu, o čem doufám, že je stále značně hypotetickou situací.“
Vítězství by vzhledem ke značné sovětské početní přesile nebylo ani zdaleka jisté. Britská společnost byla předchozí válkou značně unavena. Získat u ní podporu proti Moskvě by bylo nelehké i proto, že se předchozí roky tak vytrvale budoval obrázek Stalina jako „strýčka Joea, který to s námi Hitlerovi pořádně natře“. Jakmile se tak skutečně stalo, obyčejní Britové si byli vědomi hrozných obětí, které to Sověty stálo. A postavit se najednou na stranu bývalých Hitlerových soldátů se zdálo naprosto nepřijatelné.
Winston Churchill Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Pokud by k Churchillově operaci přes to všechno došlo, historie světa by se jistě odvíjela zcela odlišně. Místo války studené by došlo ke konfliktu skutečnému. Opět by umíraly zástupy lidí, a to pravděpodobně několik let; těžko předpokládat, že by jedna ze stran triumfovala nějakým „blitzkriegem“.
Jen si to zkusme představit.
Povedlo by se vyčistit Polsko od Sovětů? Pokud ano, co by stažení vojsk s rudou hvězdou a následné omezení vlivu Kremlu udělaly s budoucností středoevropského regionu? Zamezilo by se tím snad v Československu únorovému puči, následné čtyřicetileté totalitě? Anebo už tou dobou byly dávno kostky vrženy a v prosovětsky naladěné Benešově republice nemohlo vzestup Gottwaldovy party zastavit vůbec nic?
Fascinující jsou ostatně otázky i pro opačný scénář, tedy pro případ, že by v ozbrojeném střetu převážila sovětská kvantita. Znamenalo by to, že by vojáci s rudou hvězdou došli až do Paříže, snad až do Londýna? Opanoval by komunismus i tradiční západoevropské končiny? Nebo by válečné fiasko znamenalo pouze ztrátu západního vlivu a prestiže, ve výsledku by jen připravilo o funkce Churchilla a jeho nejbližší spojence?
Odpovědi na mnohé z těchto otázek se jen hodně těžko odhadují.
Mohla Churchillova iniciativa zvrátit i poválečný vývoj v Československu? Zdroj: Profimedia.cz
V dokumentech Operace Unthinkable se každopádně zmiňují i takové varianty vývoje, kdy by Sověti donutili Západ k urputné defenzivě. Materiály uvádějí, že k invazi na britské ostrovy neměl Stalin dostatečně silné námořnictvo, vyloučena se zdála i eventualita úspěšných výsadkových operací. V Churchillův prospěch navíc hrálo i to, že SSSR v dané době ještě neměl k dispozici jaderný arzenál.
Přesto by případná akce i podle dobového mínění britských generálů dopadla spíše krachem.
Už jen proto, že se jejich strana zřejmě nemohla opřít o prvek překvapení. Sověti měli na vlivných londýnských pozicích své špiony, jistě tedy nebyla náhoda, že maršál Žukov už v květnu 1945 nařídil jednotkám Rudé armády, aby se přeskupily do obranného postavení.
Byl připraven. Na všechno.
Dokonce i na tak bláznivý veletoč, který by úplně přepsal učebnice dějepisu, jak je známe.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Zelenskyj není anděl. Válku s Ruskem neměl dopustit, prohlásil Trump
