Prezident Miloš Zeman má pověst jednoho z „nejproruštějších“ lídrů v Evropě. Zdroj: Profimedia.cz
Česká republika dala Rusku ultimátum poté, co obvinila speciální služby z exploze vojenských skladů ve Vrběticích. Jelikož ale z Ruska žádná reakce nedorazila, rozhodlo Česko o vyhoštění dalších ruských diplomatů z Prahy. Prezident Miloš Zeman má ale pověst jednoho z „nejproruštějších“ lídrů v Evropě. „Proč tedy nezasáhl a nezabránil rozpadu česko-ruských vztahů?“ ptají se některá média.
Zatímco česká vláda podporuje své západní spojence v Severoatlantické alianci a Evropské unii, prezident Miloš Zeman je od svého nástupu k moci v roce 2013 považován za jednoho z nejaktivnějších příznivců užších vztahů Evropy s Moskvou a Pekingem.
V posledních událostech se ale Zeman navzdory své pověsti „proruského“ politika postavil v konfliktu s Ruskem na stranu vlády. Právě proruským ho nazývají mnohá ruská média včetně moskevského webu MK.ru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že jeho kabinet se těší absolutní podpoře prezidenta. Zeman, známý přátelskými vztahy s Kremlem, si vzal ale „pauzu“ a k celé záležitosti se vyjádří až koncem týdne.
„Putin možná ztratil jednoho ze svých nejbližších spojenců v Evropě, protože politici v České republice se spojují proti Rusku a naléhají na své partnery, aby učinili totéž,“ uvedla v jedné z analýz k tématu agentura Bloomberg. Podle ní pražské rozhodnutí vyhostit ruské diplomaty signalizuje odklon od rozdělené zahraniční politiky v zemi, kterou Rusko využívalo ke zvýšení svého vlivu v NATO a Evropské unii.
Rusko a Česká republika se možná nespokojí jen se vzájemným odvoláváním diplomatů. Celá situace může mít mnohem zásadnější dopady nejen na česko-ruskou politiku, ale i na pomyslné přerozdělení celého světa. Půjde například o ukončení vydávání víz Rusům. Již více než rok kvůli pandemii covidu turistická víza nedostávají a nyní je téměř nereálné, že by se to mělo do konce roku 2021 změnit.
Anexi Krymu označil Zeman za hotovou záležitost
O Zemanově náklonnosti k Rusku svědčí například vyjádření, kdy ruskou anexi Krymu označil za „fait accompli“, tedy hotovou věc. Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého tak „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku, což lze jen přivítat“.
Český prezident již dříve hovořil o vyhlídkách na začlenění Ruska do Evropské unie a zrušení víz pro Rusy. Trval na komplexním prohloubení vazeb mezi Moskvou a Prahou, aktivně prosazoval účast ruských společností na modernizaci jaderné elektrárny Dukovany v hodnotě sedmi miliard dolarů. Narazil však na odpor vlády a Parlamentu. Společnost Rosatom, která se chtěla tendru na dostavbu Dukovan účastnit, nyní vypadla ze hry a o zakázku desetiletí se tak střenou pouze tři soutěžící – francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse.
Ministři potížisté?
Tomáš Petříček (ČSSD), který byl nedávno odvolán z funkce ministra zahraničí, tvrdí, že jeho vyhazov může souviset s neshodami, které s prezidentem kvůli jeho sympatiím k Východu měl. Zeman také tlačil na odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), který skončil v dubnu. Hlava státu ho poté obvinila z odmítnutí používání ruské a čínské vakcíny.
Už loni v srpnu tehdejší ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo při své návštěvě Prahy otevřeně varoval české orgány před spoluprací právě s Ruskem a Čínou. Důvodem tohoto prohlášení byly plány českých úřadů spolupracovat na modernizaci jaderné elektrárny Dukovany s Ruskem. Podle Pompea „ve skutečnosti země narušuje národní suverenitu České republiky“. Čínu však tehdy popsal jako větší hrozbu pro Česko.
Prezident Miloš Zeman se v exkluzivním rozhovoru v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS poprvé vyjádří k diplomatické válce Česka s Ruskem.
