Obětí jedu na slimáky mohou být nejen ježci, ale i psi a kočky.
Během dvou květnových dní přijalo Centrum pro zvířata v nouzi při ZOO Liberec tři ježky z různých míst s příznaky těžké otravy. „Byli nalezeni během dne na zahradách, měli silné křeče nebo již jen apaticky leželi, trpěli velkými bolestmi, lapali po dechu. Jejich trus měl modrozelené zbarvení. Prokazatelně se jednalo o otravy po pozření slimáků otrávených granulovanými nástrahami. Otravu ze stejných příčin jsme v minulosti zaznamenali i u kun. Zvířata nebylo možné zachránit, bylo možné jim jen zkrátit utrpení,“ uvedl jeden z pracovníků centra Archa ZOO na Facebooku.
Zahrádkářská sezóna je v plném proudu a s tím jde i ruku v ruce chemie, kterou si někteří pěstitelé pomáhají – ať už proti plevelu, nebo proti hmyzu. Není ale výjimkou, že právě chemie určená na konkrétní „problém“ se může stát smrtící i pro jiné rostliny nebo živočišné druhy. Příkladem je i jed na slimáky, který obsahuje metaldehyd. Ten je toxický nejen pro slimáky, ale i pro psy, kočky nebo právě ježky. Jak k tomu může dojít? Velmi snadno. Některé typy granulí, ve kterých je jed na slimáky prodáván, obsahují škvarky, takže jejich pozření například psem není nic výjimečného.
V případě přijatých ježků do Centra pro zvířata v nouzi šlo o tzv. druhotnou otravu, kdy sežrali slimáky otrávené jedem obsahující metaldehyd.
Největší škody dokáže na zahrádce způsobit nepůvodní plzák španělský.
Ježci jsou přitom známí právě tím, že v boji se slimáky pomáhají. Otrava samotná, jak popsal pracovník Archy ZOO, trvá dlouho a zvíře při ní velmi trpí. V současné době není podle veterinářů lék, který by otravu zastavil. Existuje pouze podpůrná medikace, která většinou na přežití zvířete nestačí. Otrava se projevuje do 15 minut od požití jedu rozšířenými zornicemi, zvracením, třesem, křečemi, nadměrným sliněním a průjmem. To je ale jen slabý výčet příznaků otravy. Pokud člověk nezasáhne včas, zvíře pomalu umírá na selhání dýchání.
Jak na slimáky bez jedu?
Podle některých zahrádkářů jsou rovnocenným protivníkem slimáků hlemýždi, kteří likvidují jejich vajíčka. Samotný hlemýžď pak na pěstované zelenině nenapáchá tolik škody, a pokud jim vyhradíte stinný kout zahrady, který přirozeně vyhledávají a kam je můžete odnést, může zavládnout oboustranná spokojenost. Kromě hlemýžďů je užitečný i zmíněný ježek, do jehož jídelníčku slimáci přirozeně patří. Stačí udělat díru v plotě, kudy ježek do vaší zahrady najde cestu, a pomoci mu v zabydlení miskou s vodou a v případě dlouhodobého sucha i kočičí konzervou nebo granulemi.
Zdatnými pomocníky v boji nejen proti slimákům jsou i ptáci, ještěrky a brouci. Kos, drozd nebo sýkorka se vám za mělkou misku s vodou a občasné přilepšení v podobě plného krmítka odvděčí nejen sbíráním slimáků, ale pomohou i s komáry a dalším hmyzem. Ještěrka má krom slimáků na jídelníčku i svinky a červi. Dařit se jí bude ve slunném koutě zahrady, kde najde skalku, kamení nebo naskládané dřevo. Vajíčka slimáků chutnají také střevlíkům, pavoukům nebo svižníkům. Pochutnají si na nich i škvoři.
Běžec indický je populárním řešením slimáčí pohromy.
Při boji se slimáky se opakovaně objevuje rada, která ale může napáchat více škody než užitku. A tou je solení slimáků. Aplikace soli totiž neprospívá kvalitě půdy a může se tak stát, že nebudete mít ani slimáky, ani úrodu. Místo soli si zahrádkáři navzájem doporučují rozdrcené skořápky vajec, kterými obsypou záhonky. To však funguje jen do prvního deště. Jiní volí pracnější, ale stejně účinnou taktiku a tou je ruční sběr. A komu se nechce sbírat osobně, může zvolit profesionální sběrače v podobě kachen. Slimákem totiž nepohrdne několik druhů kachen včetně proslulých indických běžců.
