ježek

Osmiletý Harry Peksa z britského Wokinghamu je na více než měsíční charitativní cestě na kole napříč Británií, aby vybral peníze na záchrannou stanici, především pro ježky. Cesta by měla trvat 34 dní.

Léta se lidé snažili své zahrady udělat sterilní. Bojovali s hmyzem a volně žijícími živočichy, které ze svých pozemků vyháněli všemi možnými způsoby. Teď se ale karta začíná obracet. Zahrádkáři totiž začali pomalu chápat, že takový hmyz, ptáci nebo ježci jim mohou být vlastně velmi užiteční. A tak začali vymýšlet způsoby, jak je na své zahradě udržet.

Na Štědrý den se vaří losos, peče cukroví, pouští lodičky a je spolu celá rodina. Děti z první až páté třídy ze základní školy v Chlumíně CNN Prima NEWS popsaly, jak vnímají Vánoce a jak podle nich vypadá Ježíšek. Někteří si ho představují jako malého chlapce či Santa Clause, podle jiných ale vypadá třeba jako ježek nebo světýlko.

Jak vypadá průběh ježčího roku? Jeho aktivita závisí především na teplotě, pak na zdravotním stavu a i na pohlaví. Je známo, že ježek je noční zvíře, které v noci vyráží hledat potravu a přes den spí ve svém úkrytu. Víte ale, kdy mu během roku pomáhat s potravou a čím mu můžete ublížit?

Zlaté vejce, limetka, Rubikova kostka či ježek v kleci. Cukrářka Iveta Fabešová se svými dezerty slaví úspěchy po celé republice. Dobu covidovou využila k otevření nové pobočky ve Werichově vile. Jak sama přiznává, cukrařina nejde dělat podle toho, jak se vzbudíte. Vyžaduje velkou přesnost. „Cukrář je zkrátka chemik,“ uvedla ve vysílání pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Fabešová.

Letos můžeme pálit čarodějnice maximálně tak na zahradě. Alespoň podle doporučení vlády a odborníků. Organizované akce jsou totiž nakonec zakázané. Ale co si třeba vyzkoušet nějaký kouzelný rituál, který k magické filipojakubské noci patří?

Pokud máte zahradu, moc dobře víte, že je plná obyvatel – a většina z nich nám může být skutečně prospěšná. Přitom je ale vystavujeme mnoha nebezpečím. Proto pro vás máme hned několik tipů, které mohou zachránit životy.

Je to dva roky, co v malé vesničce Homyle v Královéhradeckém kraji vznikl malý rodinný azyl pro hospodářská a laboratorní zvířata v nouzi. A protože takových zvířat je stále hodně, Šťastný Zvěřinec brzy získal několik desítek obyvatel.

S prvními mrazy přichází i těžká doba pro živočichy, kteří jsou nemocní a nedokážou si obstarat dostatek potravy. Týká se to i ježků, kteří by touto dobou už měli spát zimním spánkem. Jak poznat ježka v nouzi a jak mu správně pomoci?

Ježčí množírny nejsou žádnou raritou – a to i přesto, že o nich velká část lidí ještě neslyšela. Je však pravděpodobné, že zájemci o ježka bělobřichého coby domácího mazlíčka si ho pořídili právě od množitele. Toho totiž nezajímá, kde a jak bude zvíře žít. Stejně, jako v případě psů a koček, i tady jde pouze o zisk.

Jsou roztomilí, oblíbení a žádaní. Na sociálních sítích se to jen hemží stylovými fotografiemi, a tak se ježek bělobřichý dostal rychle do centra zájmu lidí chtivých líbivého mazlíčka. Na rostoucí poptávku pružně zareagoval množírenský byznys. A tak se do domácností dostávají nemocní nebo příliš slabí jedinci a zvířecí organizace mají stále více práce.

Čím vyšší výdělek, tím menší zodpovědnost – ježčí množírny fungují na stejném principu jako psí nebo kočičí. Rozdíl mezi nimi je ten, že o těch ježčích se nemluví. Málokoho by totiž napadlo, že ten roztomilý ježek bělobřichý, kterého nabízejí přes inzerát, má vrozené vady, jeho rodiče byli příbuzní a případného nového majitele tak čeká nejedna návštěva veterináře a nemalé výdaje s nejistým výsledkem.