Záběry ukrajinského vzdoru proti ruské přesile
Kyjev nadále sbírá důkazy o zločinech, které ruští okupanti za poslední dva roky a tři měsíce na Ukrajině napáchali. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce přesahující 157 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů, a to včetně dětí. Tamní prokuratura se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění nebo podezření z páchání genocidy. Padlé a zraněné vojáky analytici počítají ve vyšších stovkách tisíc.
„Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 550 zabitých dětí a dalších 1 356 zraněných,“ lze vyčíst z květnového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která zmiňuje, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. Skutečné počty budou zcela jistě mnohem vyšší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak začala válka na Ukrajině? Zlomový byl rok 2014, o osm let později Rusko rozpoutalo masakr
Podle dubnových čísel Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) si ruská agrese vyžádala více než 10 tisíc zabitých a přes 20 tisíc zraněných civilistů. Výroční závěry Kyjeva a OHCHR se obvykle příliš neliší. OSN, která do statistik zahrnuje pouze ověřené případy, opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých i zraněných ukrajinských civilistů bude výrazně vyšší.
VIDEO: Interaktivní mapa, která dokumentuje první rok ruské invaze
Generální prokuratura Ukrajiny nashromáždila už 133 tisíc vážných podezření z ruských zločinů agrese či válečných zločinů a také 17 tisíc podezření ze zločinů proti národní bezpečnosti.
Kyjevská škola ekonomiky (KSE) v dubnu vydala novou zprávu, v níž kromě jiného vyčíslila škody na ukrajinské infrastruktuře – zahrnující obytné budovy, dopravu, továrny, zdravotnictví, školství, kulturní domy, sportoviště, administrativní stavby či obchody – na 157,2 miliardy dolarů. Zmíněná zpráva je součástí projektu „Rusko zaplatí“, na němž KSE spolupracuje například s ukrajinskou vládou, Národní bankou Ukrajiny či s nejrůznějšími nezávislými organizacemi.
Vymazání Marjinky, Bachmutu či Severodoněcku
Nejčastějším cílem ruského bombardování jsou obytné budovy. Okupanti podle KSE na Ukrajině poškodili či zcela zničili již přes 250 tisíc obytných budov. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na Ukrajině (OCHA) loni v listopadu konstatoval, že od února 2022 bylo v napadené zemi poškozeno nebo zničeno nejméně 1,4 milionu obydlí.
Mezi válkou nejvíce zničená města patří Marjinka, Bachmut, Severodoněck, Avdijivka, Mariupol, Izjum, Lysyčansk, Rubežnoje či Popasnaja. Podle odhadů KSE bylo například v Severodoněcku poškozeno až 90 procent veškerého bytového fondu. Ještě hůř je na tom Marjinka a Bachmut. V těchto dvou městech už dlouhé měsíce neexistuje budova, která by nebyla poničená.
KSE rovněž ve své dubnové zprávě zmiňuje, že fatální následky na ukrajinské rezidenční budovy měly také záplavy z června 2023 způsobené protržením Kachovské přehrady, kterou s největší pravděpodobností odpálili členové ruské armády.
Jedním z výrazně zasažených segmentů jsou také vzdělávací instituce. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení Kyjevská škola ekonomiky hovoří o zhruba 3 800 poškozených nebo zničených školních budovách.
Více než 510 tisíc zlikvidovaných okupantů
V důsledku ruské invaze trpí také ukrajinské zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem května potvrdila 1 808 ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí 142 lidí, ať už šlo o zdravotníky či pacienty. Podle KSE bylo celkem v důsledku ruské agrese zničeno nebo poškozeno kolem 1 200 zdravotnických zařízení.
Kyjevská škola ekonomiky rovněž ohlásila poničení 1 800 kulturních institucí, 580 administrativních budov, 348 církevních institucí, 50 komunitních center, 48 sociálních center či 31 nákupních center. Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích vyhýbá obytným i kulturním budovám či vzdělávacím a zdravotnickým institucím. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že je to lež.
Kyjev se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění, podezření z páchání genocidy, deportací ukrajinských dětí, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
Ukrajina i po dvou letech a třech měsících od vypuknutí invaze agresorovi odhodlaně vzdoruje a působí mu obrovské ztráty. Rusové podle Kyjeva přišli o 513 tisíc vojáků, 7 806 tanků, 15 036 dalších obrněných vozidel, 18 297 transportních vozidel, 14 477 dělostřeleckých systémů, 326 vrtulníků, 357 letounů a 10 805 dronů. Není pochyb, že značné ztráty (i když o poznání menší) budou také na straně Ukrajiny. Čísla však nelze nezávisle ověřit.
