reklama

Kultura vždy překračovala hranice, uvedla Polka, která stane v čele Národní galerie

Sice jsem cizinka, ale Polsko a Česko mají spoustu věcí společných, popsala nová ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová v pořadu Interview televize CNN Prina NEWS s tím, že hranici máme v podstatě jen v hlavě. Jako hlavní povinnost ředitele galerie vidí ochranu sbírek. Svou práci chce stavět především na zkušenostech a talentu lidí, kteří v galerii již pracují. Digitalizace celé sbírky je dle ní nezbytná.

reklama

„Od počátku historie lidstva kultura vždy překračovala hranice, takže to není nic nového. Míšení různých nápadů je zcela běžné. Ale na druhou stranu pocházíme z dost podobného kulturního prostředí – Češi a Poláci,“ uvedla nová šéfka Národní galerie v Praze k tomu, že sama není Češkou.

„Kulturní krajina na polské a české straně je velmi, velmi podobná a tu hranici máme v podstatě jen v hlavě,“ doplnila.

„Moje prababička se narodila v Orlové a v první polovině 20. století se odstěhovali do Polska, takže kořeny v horním Slezsku pro nás znamenaly, že jsme vždycky měli blízko k Česku a k české kultuře,“ reagovala na dotaz, zda má nějaké blíží pouto k ČR.

Kulturní instituce nejsou jen tak na papíře

Moderátorka pořadu Interview se zeptala i na to, jak je na tom s českým jazykem. „Momentálně se učím, snažím se číst. Samozřejmě Google Translate je teď můj nejlepší kamarád,“ odpověděla Knastová.

K tématu

Vidí jako handicap, že neumí česky? „Ano i ne. Ano, protože se nemohu bavit s lidmi, kteří se například bojí mluvit anglicky. Čeština by tedy byla nejlepší pro komunikaci s nimi. Na druhou stranu samozřejmě s tou pandemií byly zprávy trochu omezené, ale od listopadu, kdy ta karanténa skončí, se chystám do Prahy. Budu pracovat s aktuální ředitelkou. Musíme si předat agendu,“ popsala.

„Kulturní instituce nejsou jen tak na papíře. Můžeme si samozřejmě napsat nějaké memorandum o stavu instituce. To nejlepší, co ale můžete udělat, je, že si o tom popovídáte, že se k tomu sejdete. Klíčovým elementem předání je to, že se s lidmi potkám a pobavím,“ navázala Knastová.

Povinnosti ředitele galerie podle ní v první řadě zahrnují ochranu stávajících sbírek, takže nejdříve se plánuje zaobírat těmito tématy: „Poznat instituci většinou trvá tři měsíce. Je to tým, jsou to lidé a bez správného řízení týmu úspěšní nebudete. A tím řízením myslím to, že víte, kdo jaký má talent, jaké má kdo zkušenosti. A to je největší výhoda. Pokud tohle dobře víte a umíte s tím pracovat.“

Digitalizace, sblížení s kreativním průmyslem a týmová práce

Knastová také ubezpečila, že neplánuje dosavadní zaměstnance vyměňovat za nové. „Jak jsem řekla, nejdřív se musím podívat na to, jaké má kdo nadání, znalosti a zkušenosti z těch lidí, kteří už tam pracují. A kdyby se stalo, že tam budou chybět nějaké kompetence, tak se může stát, že si někoho přivedu,“ doplnila.

„Nejdůležitější není řešit počet budov, ale celkovou změnu našeho životního stylu, ke které teď došlo. Protože lidé nechtějí moc chodit do muzeí,“ odpověděla na dotaz, zda galerie nevlastní zbytečně mnoho budov.

Je digitalizace muzeí v době pandemie koronaviru možnou cestou? „Samozřejmě digitalizace celé sbírky je naprosto nezbytná, ale není to jediný krok, jediná věc. Vidět umění na obrazovce, to je jenom část z toho skutečného zážitku,“ odvětila Knastová.

Chtěla by se také sblížit s kreativním průmyslem v ČR, stejně jako to udělala v Polsku. „Myslím, že kreativita nám pomůže k tomu, abychom vytvořili nové platformy k prohlížení umění,“ uzavřela nová generální ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová.

K tématu

Další hlavní zprávy

Moravskoslezský kraj

Pivaři už stojí u okýnek čtyři měsíce aneb Dějiny čepovaného v éře covidu

Pivaři už stojí u okýnek čtyři měsíce aneb Dějiny čepovaného v éře covidu

Zákaz popíjení piva a dalších alkoholických nápojů na veřejných místech skončil v pondělí, pokud totéž nezakazují obecní vyhlášky. V proslulé ostravské Stodolní ulici žádná taková vyhláška neplatí, přesto se tam v úterý nabízel „tekutý chléb“ u pouhých dvou výdejních okének. Zapomněl národ na chuť čepovaného, nebo má oprávněný strach z nákazy covidem?

USA

Zakladatelka Black Lives Matter má vily za miliony dolarů. Je to lež, říká hnutí

Zakladatelka Black Lives Matter má vily za miliony dolarů. Je to lež, říká hnutí

Podle deníku The New York Post nakoupila Patrisse Khan-Cullorsová jen ve Spojených státech čtyři nemovitosti celkem za 3,2 miliony dolarů. Dům má vlastnit také v luxusní oblasti na Bahamách. Hnutí Black Lives Matter (BLM) odmítá, že by aktivistka zbohatla na práci pro organizaci bojující proti systematickému rasismu. Pracuje tam údajně na dobrovolnické bázi.

Hamáček je jako naprostý zoufalec. Babiš má poslední šanci, říkají komentátoři
Pětisetleté sucho nehrozí. Deštivý rok a zimní sníh dokázaly naplnit podzemní vody
Náplavky a parky v pořádku, domácí oslavy ne. Policisté prozradili, kdy padnou pokuty
Komentátor: Opozice má dvě špatné možnosti. Nechat vládu, nebo dostat zemi do chaosu
reklama
reklama
Stop na 10 zápasů. Kúdela dostal trest za rasismus, Kamarův distanc je výrazně kratší

Fotbal

Domácí zpravodajství

Pokračování případu zavražděné Niny: Policisté znají motiv, viník ale nebude potrestán
Počet lidí na ulici nebudeme omezovat, tvrdí policisté. Pandemický zákon k tomu nestačí
Horší než covid je pandemie strachu. Zapomněli jsme na naději, říká poslanec Výborný
Další články
reklama
reklama