reklama

Kultura vždy překračovala hranice, uvedla Polka, která stane v čele Národní galerie

Sice jsem cizinka, ale Polsko a Česko mají spoustu věcí společných, popsala nová ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová v pořadu Interview televize CNN Prina NEWS s tím, že hranici máme v podstatě jen v hlavě. Jako hlavní povinnost ředitele galerie vidí ochranu sbírek. Svou práci chce stavět především na zkušenostech a talentu lidí, kteří v galerii již pracují. Digitalizace celé sbírky je dle ní nezbytná.

reklama

„Od počátku historie lidstva kultura vždy překračovala hranice, takže to není nic nového. Míšení různých nápadů je zcela běžné. Ale na druhou stranu pocházíme z dost podobného kulturního prostředí – Češi a Poláci,“ uvedla nová šéfka Národní galerie v Praze k tomu, že sama není Češkou.

„Kulturní krajina na polské a české straně je velmi, velmi podobná a tu hranici máme v podstatě jen v hlavě,“ doplnila.

„Moje prababička se narodila v Orlové a v první polovině 20. století se odstěhovali do Polska, takže kořeny v horním Slezsku pro nás znamenaly, že jsme vždycky měli blízko k Česku a k české kultuře,“ reagovala na dotaz, zda má nějaké blíží pouto k ČR.

Kulturní instituce nejsou jen tak na papíře

Moderátorka pořadu Interview se zeptala i na to, jak je na tom s českým jazykem. „Momentálně se učím, snažím se číst. Samozřejmě Google Translate je teď můj nejlepší kamarád,“ odpověděla Knastová.

Vidí jako handicap, že neumí česky? „Ano i ne. Ano, protože se nemohu bavit s lidmi, kteří se například bojí mluvit anglicky. Čeština by tedy byla nejlepší pro komunikaci s nimi. Na druhou stranu samozřejmě s tou pandemií byly zprávy trochu omezené, ale od listopadu, kdy ta karanténa skončí, se chystám do Prahy. Budu pracovat s aktuální ředitelkou. Musíme si předat agendu,“ popsala.

„Kulturní instituce nejsou jen tak na papíře. Můžeme si samozřejmě napsat nějaké memorandum o stavu instituce. To nejlepší, co ale můžete udělat, je, že si o tom popovídáte, že se k tomu sejdete. Klíčovým elementem předání je to, že se s lidmi potkám a pobavím,“ navázala Knastová.

Povinnosti ředitele galerie podle ní v první řadě zahrnují ochranu stávajících sbírek, takže nejdříve se plánuje zaobírat těmito tématy: „Poznat instituci většinou trvá tři měsíce. Je to tým, jsou to lidé a bez správného řízení týmu úspěšní nebudete. A tím řízením myslím to, že víte, kdo jaký má talent, jaké má kdo zkušenosti. A to je největší výhoda. Pokud tohle dobře víte a umíte s tím pracovat.“

Digitalizace, sblížení s kreativním průmyslem a týmová práce

Knastová také ubezpečila, že neplánuje dosavadní zaměstnance vyměňovat za nové. „Jak jsem řekla, nejdřív se musím podívat na to, jaké má kdo nadání, znalosti a zkušenosti z těch lidí, kteří už tam pracují. A kdyby se stalo, že tam budou chybět nějaké kompetence, tak se může stát, že si někoho přivedu,“ doplnila.

„Nejdůležitější není řešit počet budov, ale celkovou změnu našeho životního stylu, ke které teď došlo. Protože lidé nechtějí moc chodit do muzeí,“ odpověděla na dotaz, zda galerie nevlastní zbytečně mnoho budov.

Je digitalizace muzeí v době pandemie koronaviru možnou cestou? „Samozřejmě digitalizace celé sbírky je naprosto nezbytná, ale není to jediný krok, jediná věc. Vidět umění na obrazovce, to je jenom část z toho skutečného zážitku,“ odvětila Knastová.

Chtěla by se také sblížit s kreativním průmyslem v ČR, stejně jako to udělala v Polsku. „Myslím, že kreativita nám pomůže k tomu, abychom vytvořili nové platformy k prohlížení umění,“ uzavřela nová generální ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová.

Tagy:

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Ne všechny vyvěšení barevných vlajek potěšilo. Je to ponižující, říká k Prague Pride Wolf

Vyvěšením duhové vlajky na pražské Nové radnici vedení města a organizátoři akce zahájili festival Prague Pride. Ten má za cíl mimo jiné přiblížit život leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT+). Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 135 kulturních, zábavních a vzdělávacích akcí se společným tématem coming out. Vůči konání festivalu se ve facebookovém příspěvku vymezil podnikatel, člen KDU-ČSL a od roku 2014 zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf.

Slavia se vyhne další válce s Rangers, Sparta může v play-off LM potkat Genk i Šachtar

Fotbalisté Slavie si v případě postupu přes Ferencváros Budapešť zahrají ve 4. předkole Ligy mistrů s vítězem duelu mezi Young Boys Bern a Kluží, přes kterou přešli do skupiny předloni. Pokud Sparta ve 3. předkole vyřadí Monako, utká se v souboji o skupinu s lepším z dvojice Genk – Šachtar Doněck. Rozhodl o tom pondělní los ve švýcarském sídle UEFA v Nyonu.

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli

Z pozice nejvyšší s radostí i trochou nervů sledoval, jak na olympiádě v Tokiu válí české hráčky, které do domoviny vezou jednu zlatou a stříbrnou medaili. A z pozice tchána prezident českého tenisového svazu Ivo Kaderka pořádně trpěl a pak se ohromně radoval z toho, co předvedl na tatami v chrámu Budókan Lukáš Krpálek. „Přepsal dějiny světového juda,“ říká pro CNN Prima NEWS Kaderka.

Cestování v době covidové: Vyplníte lejstra, jdete na test, ale nikoho to moc nezajímá

Poletíme? Nebo nepoletíme? A co všechno musíme splnit? Letošní dovolená byla pro všechny jiná než obvykle. Někdo raději kvůli covidu zůstal doma. Kdo se rozhodl vyrazit do ciziny, musel si ohlídat, aby splnil všechna nařízení. Pohlídat si, jak moc riziková je vybraná země, vyplnit lejstra, podstoupit test, stáhnout si aplikaci, stáhnout si QR kód. Jenže zajímá to vůbec někoho?

Důvěra ve vládu i prezidenta roste. Největší podpoře se ale těší starostové

Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Čínu poprvé od Wu-chanu drtí nová varianta koronaviru. Asijské země propadají panice

Čínu zasáhla epidemie, kterou státní média označila za „nejrozsáhlejší od Wu-chanu“. Země, která se pyšní nulovou tolerancí vůči COVID-19, zaznamenala od 20. července více než 200 nových případů spojených s epidemií ve městě Nanking. Tato epidemie začala, když pracovníci letiště, kteří čistili letadlo přilétající z Ruska, měli pozitivní test na koronavirus. Od té doby se vir rozšířil do pěti provincií a nejméně 13 měst včetně hlavního – Pekingu.

reklama

Domácí zpravodajství

Zanedbané děti přilákaly pozornost strážníků. Matka po nich hodila klec s papouškem

Jen těžko pochopitelný případ se odehrál v Břeclavi. Dvou na první pohled zanedbaných malých dětí, které bosé pobíhaly vedle rušné silnice, si všimli místní strážníci. Když následně zjišťovali, kde mají rodiče, z nedalekého domu na ně začaly létat nejrůznější předměty, včetně vázy nebo dokonce klece s papouškem. Tím navíc celá situace ani zdaleka neskončila.

Policie řeší záhadná zranění na západočeských nádražích. Napadení trpí ztrátou paměti

Policisté vyšetřují hned dvě záhadná zranění na západočeských nádražích. V Rokycanech objevili zaměstnanci soukromé bezpečností agentury zraněného Ukrajince. Měl silně poraněný konečník a bez pomoci by pravděpodobně vykrvácel. Jak ke zranění přišel, si ale nevybavuje. V Plzni zase kolemjdoucí našli bezvládnou důchodkyni s rozbitou hlavou. Na to, co se jí stalo, si ale také přesně nevzpomíná.

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

reklama