Kultura vždy překračovala hranice, uvedla Polka, která stane v čele Národní galerie
Výběr redakce
Sice jsem cizinka, ale Polsko a Česko mají spoustu věcí společných, popsala nová ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová v pořadu Interview televize CNN Prina NEWS s tím, že hranici máme v podstatě jen v hlavě. Jako hlavní povinnost ředitele galerie vidí ochranu sbírek. Svou práci chce stavět především na zkušenostech a talentu lidí, kteří v galerii již pracují. Digitalizace celé sbírky je dle ní nezbytná.
„Od počátku historie lidstva kultura vždy překračovala hranice, takže to není nic nového. Míšení různých nápadů je zcela běžné. Ale na druhou stranu pocházíme z dost podobného kulturního prostředí – Češi a Poláci,“ uvedla nová šéfka Národní galerie v Praze k tomu, že sama není Češkou.
„Kulturní krajina na polské a české straně je velmi, velmi podobná a tu hranici máme v podstatě jen v hlavě,“ doplnila.
„Moje prababička se narodila v Orlové a v první polovině 20. století se odstěhovali do Polska, takže kořeny v horním Slezsku pro nás znamenaly, že jsme vždycky měli blízko k Česku a k české kultuře,“ reagovala na dotaz, zda má nějaké blíží pouto k ČR.
Kulturní instituce nejsou jen tak na papíře
Moderátorka pořadu Interview se zeptala i na to, jak je na tom s českým jazykem. „Momentálně se učím, snažím se číst. Samozřejmě Google Translate je teď můj nejlepší kamarád,“ odpověděla Knastová.
Čtěte také
Vidí jako handicap, že neumí česky? „Ano i ne. Ano, protože se nemohu bavit s lidmi, kteří se například bojí mluvit anglicky. Čeština by tedy byla nejlepší pro komunikaci s nimi. Na druhou stranu samozřejmě s tou pandemií byly zprávy trochu omezené, ale od listopadu, kdy ta karanténa skončí, se chystám do Prahy. Budu pracovat s aktuální ředitelkou. Musíme si předat agendu,“ popsala.
„Kulturní instituce nejsou jen tak na papíře. Můžeme si samozřejmě napsat nějaké memorandum o stavu instituce. To nejlepší, co ale můžete udělat, je, že si o tom popovídáte, že se k tomu sejdete. Klíčovým elementem předání je to, že se s lidmi potkám a pobavím,“ navázala Knastová.
Povinnosti ředitele galerie podle ní v první řadě zahrnují ochranu stávajících sbírek, takže nejdříve se plánuje zaobírat těmito tématy: „Poznat instituci většinou trvá tři měsíce. Je to tým, jsou to lidé a bez správného řízení týmu úspěšní nebudete. A tím řízením myslím to, že víte, kdo jaký má talent, jaké má kdo zkušenosti. A to je největší výhoda. Pokud tohle dobře víte a umíte s tím pracovat.“
Digitalizace, sblížení s kreativním průmyslem a týmová práce
Knastová také ubezpečila, že neplánuje dosavadní zaměstnance vyměňovat za nové. „Jak jsem řekla, nejdřív se musím podívat na to, jaké má kdo nadání, znalosti a zkušenosti z těch lidí, kteří už tam pracují. A kdyby se stalo, že tam budou chybět nějaké kompetence, tak se může stát, že si někoho přivedu,“ doplnila.
„Nejdůležitější není řešit počet budov, ale celkovou změnu našeho životního stylu, ke které teď došlo. Protože lidé nechtějí moc chodit do muzeí,“ odpověděla na dotaz, zda galerie nevlastní zbytečně mnoho budov.
Je digitalizace muzeí v době pandemie koronaviru možnou cestou? „Samozřejmě digitalizace celé sbírky je naprosto nezbytná, ale není to jediný krok, jediná věc. Vidět umění na obrazovce, to je jenom část z toho skutečného zážitku,“ odvětila Knastová.
Chtěla by se také sblížit s kreativním průmyslem v ČR, stejně jako to udělala v Polsku. „Myslím, že kreativita nám pomůže k tomu, abychom vytvořili nové platformy k prohlížení umění,“ uzavřela nová generální ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová.
Čtěte také
