Teroristický útok z 11. září 2001 ochromil nejen USA, ale celý svět. Po atentátu se objevilo bezpočet konspiračních teorií, které tvrdí, že všechno se odehrálo jinak, než uváděly oficiální zprávy. „Jsou dva typy teorií, přičemž ty klidnější chápu a souhlasím s nimi,“ uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové amerikanista Jakub Lepš.
Lepš je přesvědčen, že Američané mají tendenci konspiračním teoriím věřit. „Ty teorie mají několik rozměrů. Jedny zpochybňují to, že útok provedla Al-Káida a hledají za tím jiné aktéry, jako CIA nebo některé členy americké vlády,“ vysvětluje. Na druhé straně jsou ale klidnější teorie, se kterými amerikanista prý souhlasí a naprosto je chápe.
„Říkají, že Bushova vláda v reakci na 11. září tajila spousty informací, ať už z bezpečnostních nebo politických důvodů. Tento typ konspiračních teorií – že vláda USA a Bushova administrativa například tajily, že se útok chystal, atd. – jsou docela oprávněné,“ dodal Lepš.
Jednalo se o silnou ránu pro americké sebevědomí
Dnes někteří historikové píší, že 11. září především otřáslo americkou velmocenskou pozicí. Podle Lepše se ale spíše ukázalo, jak je tato země silná: „V první řadě se dá říci, že to byla rána pro americké sebevědomí. Byla to hrdá země, která relativně nedávno předtím vyhrála studenou válku. USA byla dominantní zemí ve světě a vůbec nikoho nenapadlo, že by se takto jednoduchý útok mohl odehrát.“
Následná odezva v podobě útoku na Afghánistán však ukázala, jak silné Spojené státy nadále jsou, a to především vojensky. „V prvním momentě po útoku byla země zasažena, následně však předvedla svou sílu, i když v dalších letech se ukázalo, že musí být skromnější. Že to není země, která může postupovat sama, že si může dělat cokoliv. Její velmocenská pozice je tak o něco oslabena,“ dodal Lepš.
Bush měl volnou ruku, Američané se kolem něj semkli
Po útoku se probíralo hlavně téma národní bezpečnosti. Prezident George Bush mladší si ale i přes omezení svobod svoji pozici udržel a vyhrál volby. Podle Lepše za to mohl právě teroristický útok. „Byla to specifická situace. Ještě před útokem měl Bush podporu asi 50 % občanů, po to bylo 90 %,“ vysvětluje amerikanista.
Američané se semkli kolem svého prezidenta a dali mu volnou ruku k útoku na Afghánistán, kde se pokusil zničit Al-Káidu. „Lidé si řekli dobře, teď jsme všichni Američané. Nejsme republikáni, demokraté, bylo na nás zaútočeno, tak dejme prezidentovi volnou ruku. A v rámci toho Američané i média byli ochotni strpět omezení svobod, rozšířené pravomoci tajných služeb, co se týče špehování a tak dále,“ pokračuje Lepš.
Po čase se ale média začala vzpamatovávat a prezidenta opět kritizovat. „Američané se proti tvrdším omezením, cenzuře a odposlouchávání postupně postavili a dokázali vyvinout tlak, aby to skončilo. Bush jenom díky atmosféře, kdy hlásil, že je válečný prezident, který zachránil USA po útoku z 11. září, porazil svého vyzyvatele Johna Kerryho,“ tvrdí Lepš.
Boj proti terorismu byl symbolicky Američany ukončen na jaře 2011, kdy byl dopaden a zabit Usáma bin Ládin. „Už se řeší jiná témata – globální oteplování, vliv Číny nebo jaderné zbraně. Boj s terorismem už je méně podstatné téma. Pokud ale přijde nějaký útok na USA nebo Američany, tak se tohle téma okamžitě vrátí jak do politiky, tak do zpráv,“ zdůrazňuje amerikanista.
