Protesty v Bělorusku neslábnou. Demonstranti požadují okamžité odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Za svou „vůdkyni“ považují opoziční političku a Lukašenkovu protikandidátku v prezidentských volbách Svjatlanu Cichanouskou. Ta jim na dálku posílá i povzbuzující, symbolické vzkazy. O bouřlivé situaci v Bělorusku hovořil v pořadu K věci tamní novinář a mediální analytik Franak Viačorka, který z bezpečnostních důvodů odjel do ciziny.
Z Běloruska Viačorka podle svých slov neutekl, musí se ale dočasně skrývat. „Když v Bělorusku pracujete jako novinář, občas se musíte udržovat v bezpečí. Máte dvě možnosti: buď vás zavřou do vězení, odkud toho moc neuděláte, nebo se ukryjete a budete dělat, co můžete,“ říká Viačorka s tím, že teď je v mnohem větším bezpečí.
Díky technologiím můžeme propagandu překonat. Prezident Lukašenko podcenil jejich důležitost
Viačorkův hlavní úkol je nyní udržovat veřejnost informovanou a sbírat důkazy. „Pomáhám vnějšímu světu pochopit, co se v Bělorusku děje. Lidé mimo něj netuší, co je Lukašenkův režim,“ pokračuje Viačorka, podle kterého ale není snadné hledat pravdu. „Musíme ověřovat všechna fakta. Novináři z cizích zemí neměli na demonstrace udělený přístup, během protestů nefunguje internet, takže informace se nedostávají ani ven, ani dovnitř,“ vysvětluje Viačorka.
Informace ale prý novináři získávají od demonstrantů, kteří jim posílají fotky a videa. Ty potom žurnalisté ověřují a vyvěšují na internet. „Díky technologiím můžeme propagandu překonat. Prezident Lukašenko podcenil jejich důležitost. Stále si myslí, že Bělorusko je v roce 1994,“ míní Viačorka.
Myslím, že chce Lukašenko uprchnout z Běloruska
Lukašenko si podle novináře po volbách a následných masivních demonstracích uvědomil, že moc a síla není všechno. „Zjistil, že lidé se toho přestávají bát, tak udělal krok zpátky. Teď se s nimi snaží vyjednávat. Jezdí do továren, kde stávkují, aby se uklidnili. Chce získat čas, aby mohl začít vyjednávat,“ vysvětluje Viačorka.
„Určitě cítí, že nemá pevnou pozici, že mu nezbývá moc času. Myslím, že chce jako Janukovič, který utekl z Ukrajiny, uprchnout z Běloruska. Asi ale pořád věří, že má dostatek podpory a že bude chráněn. Proto dal před dvěma dny medaile 250 lidem. Plete se,“ dodává novinář.
Lukašenkovo chování je navíc podle Viačorka nedůvěryhodné. Běloruský prezident nejprve vylučoval možnost dalších voleb, v pondělí ale radikálně změnil názor a připustil, že plánuje změnu ústavy. „Nevěřím mu. Byl jsem u toho, když se dostal před 26 lety k moci. Slíbí debaty, diskuze, vyjednávání, integraci do evropských struktur. Řekne cokoliv, co chcete slyšet, jen aby získal víc času,“ varuje novinář. Dodal, že si myslí, že „jediné, o co mu (Lukašenkovi) jde, je zůstat u moci, a aby lidé přestali protestovat“.
Může si dělat, co chce. Povolat si Rusy, vyhrožovat Západu...
Podle novináře je stále důvod se Lukašenka bát. „Je hlavní hrozbou. Nemá moc možností, jak z té situace utéct. Nikdy nebude sdílet moc s opozicí, se Svjatlanou Cichanouskou. Je populistickým autokratem. Může si dělat, co chce. Povolat si Rusy, vyhrožovat Západu, organizovat vojenská cvičení podél hranic,“ říká Viačorka.
Viačorka přesto doufá, že dojde ke změně. „Už k ní dochází. Jsme svědky toho, že tu máme diktaturu sovětského stylu, proti tomu se občané bouří. Je to jako v době Václava Havla. Režimu se snaží postavit nevládní organizace, objevují se občanské společnosti. Všechno se ale děje strašně rychle. Viděli jsme Svjatlanu Cichanouskou, která se pokouší zorganizovat vládní opozici. Potřebujeme víc času,“ míní novinář.
Naráží tak na fakt, že v některých zemích bojovali lidé za demokracii a svobodu roky. „Bělorusko se snaží poučit z chyb v Arménii, na Ukrajině, ve střední Asii. Používáme protestní techniky z Hongkongu. Je to neuvěřitelné, je to revoluce 21. století,“ říká Viačorka.
Každý scénář je teď možný
Novinář podle svých slov vidí v současné běloruské situaci také podobnosti s děním v Československu v roce 1989. „Lidé mají Lukašenka po krk, chtějí změnu,“ vysvětluje Viačorka. Přesto říká, že je teď každý scénář možný. „Před týdnem bychom spolu vůbec nemohli mluvit, režim byl tak drsný, upevněný. Teď vidíme zakázanou červenobílou vlajku na budově státního divadla. Každý den vidíme, jak to padá, vítr teď vane jiným směrem,“ dodává Viačorka.
Níže se podívejte na video natočené reportérkou CNN Prima NEWS přímo v Bělorusku a na rozhovor s bývalým kandidátem na běloruského prezidenta Andrejem Sannikauem.
Rozhovor Anny Kadavé s Franakem Viačorkou si můžete poslechnout i jako podcast:
Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.
