Lidé se stydí za migrénu, společnost se jim posmívá. Nepochopení přichází i od zdravotníků
Nepopsatelná bolest hlavy, zvracení, závratě, přechodná ztráta zraku – tyto a další příznaky zažívá několikrát do měsíce přes milion lidí s migrénou. Přestože je migréna jako nemoc známá, pacienti se stále setkávají s odsuzováním, nepochopením, a to občas i ze strany zdravotníků. „Je to jen bolest hlavy,“ slýchávají. Drtivá většina lidí s migrénou tak nemoc tají, protože se bojí výsměchu. Vyplývá to z průzkumu pacientské organizace Migréna-help, kterého se zúčastnilo více než 500 respondentů.
„Zdraví lidé si neumí představit, čím člověk s migrénou prochází. Co považujeme za obzvláště alarmující, je to, že pacienti i v době nejsilnějšího záchvatu migrény váhají, zda jít na pohotovost či za lékařem. Snaží se stav utlumit velkým množstvím běžně dostupných léků proti bolesti, a migréna se tak může naopak zhoršit,“ uvedla k výsledkům průzkumu předsedkyně pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.
ČTĚTE TAKÉ: Blížící se smrt lze předpovědět. Které příznaky vám pomohou ji rozpoznat?
Podotkla, že bez ohledu na to, kolik dětí a dospělých migrénu v České republice má, „pacienti stále řeší podceňování a někdy i urážky – pak si o sobě sami myslí, že jsou k ničemu“.
Čtěte také
To, že ostatní nerozumí, co ataky migrény obnáší, a bolest zlehčují, pak zpětně vede k většímu stresu pacientů, depresi, skrývání nemoci (což přiznává 70 procent dotázaných) a paradoxně k častějším záchvatům. Z toho, jak s nimi okolí zachází, se cítí špatně téměř 57 procent dotazovaných.
S nepochopením lékařů a zdravotního personálu se v životě setkala více než polovina respondentů. Někteří pacienti uvádějí, že je lékaři odkazují i bez pečlivé diagnózy rovnou na psychiatra, a podle odpovědí z dotazníku se část nemocných bojí lékaře vůbec vyhledat. Někteří respondenti však přiznávají, že je několikadenní záchvat i přes jejich obavy nakonec donutí záchranku zavolat.
Co vlastně migréna představuje?
Jedná se o dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy s doprovodnými příznaky:
- světloplachost
- přecitlivělost na zvuky
- nevolnost nebo zvracení
Tyto a další příznaky se během záchvatu, který obvykle trvá jeden až tři dny, zhoršují i při běžných denních aktivitách. Podle počtu dnů v měsíci s bolestí hlavy se rozlišuje epizodická (0–14 migrenózních dnů v měsíci) a chronická migréna (15 a více migrenózních dnů v měsíci).
Při více než čtyřech migrenózních dnech v měsíci se obvykle zvažuje zahájení preventivní léčby, nutné je však vyšetření lékařem, a to buď ambulantním neurologem, nebo lékařem v centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Při neznámé bolesti zbystřete
„Od pacientů někdy slýchávám, že jim ošetřující lékař odmítl předepsat speciální léky na migrénu a odkázal je na analgetika. U nás v nemocnici ale všichni ví, jak závažné onemocnění migréna je,“ uvedla Ľubica Joppeková z Neurologické kliniky FN Brno. Podle vlastních zkušeností nejčastěji přijíždějí do nemocnice ti, které postihl vůbec první záchvat migrény.
Čtěte také
Obvykle je vyděsí úporné zvracení, porucha vidění, brnění nebo porucha řeči – příznaky, které jsou podobné mozkové mrtvici. Podle neuroložky z Nemocnice Strakonice Lucie Pokorné jsou pacienti, kteří přichází, většinou viditelně schváceni bolestí.
„Poskytneme jim nitrožilně léky proti bolesti a případně další, které ovlivní doprovodné příznaky,“ popisovala lékařka. Obě neuroložky doporučují, aby člověk, který svou bolest hlavy zná, přišel na pohotovost ve chvíli, kdy záchvat trvá déle než obvykle, dosud účinné léky nezabírají a ataku provází úporné zvracení.
I ten, kdo se s migrénou léčí, by měl podle lékařek zbystřit, když se objeví neznámý typ bolesti, nově aura či jiné neurologické potíže typu brnění, ospalost.
„Přesná hranice, kdy by člověk měl na urgent přijít, neexistuje – každý vnímá bolest jinak. Pacienti s migrénou však mohou trpět i sekundární bolestí hlavy. Za tím se může skrývat mrtvice, krvácení, tumor a další. Nemocní s migrénou a aurou jsou dvojnásobně náchylnější k mozkové mrtvici než zdraví lidé. Riziko mrtvice navíc roste, pokud jde o ženy, které užívají dvousložkovou antikoncepci,“ doplňuje Joppeková.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nebojme se nudy, může být kreativní, říká neurovědec. Pro mozek je klíčová „zlatá trojice“
Jak uvádí tisková mluvčí pražské záchranky Jana Poštová, v prvních třech měsících tohoto roku záchranka vezla k ošetření přibližně 50 lidí s migrénou. Na jižní Moravě to podle tiskové mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaely Bothové loni bylo 90 výjezdů kvůli záchvatům migrény.
Čtěte také
Dotazník Stigma vs. migréna upozorňuje na to, jak velký problém podceňování migrény je. „Pokud pacient nevyhledá odbornou pomoc a snaží se pomoci si sám, riskuje, že se z jeho epizodické migrény stane chronická – může pak zažívat i více než 15 migrenózních dnů za měsíc. Nemluvě o riziku nadužívání analgetik, triptanů nebo jiné akutní medikace a přivození si závažných stavů, jako je například status migrenosus – záchvat trvající více než tři dny, či dokonce migrenózní mrtvice,“ dodala Blažejovská.
Z více než 500 respondentů v průzkumu bylo 92 procent žen, 33 procent dotázaných má záchvaty jednou až čtyřikrát za měsíc, na 28 procent lidí migréna útočí až sedmkrát do měsíce a chronickou bolest (více než 15 dní v měsíci) mělo 8,5 procent dotázaných.
Z dotazníku vyplývá, že až třetina respondentů někdy odkládala nebo se vyhýbala vyhledání lékařské pomoci, protože se za svoji migrénu styděli. Pouze pro třetinu respondentů (33,5 procent) nebylo obtížné adekvátní léčbu získat.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
