lidský příběh

Revmatoidní artritida změnila Romaně Dvořákové (56 let) život. Opakující se záněty bez zjevné příčiny, bolesti a užívání antibiotik, která nezabírala. Nakonec se Romana dozvěděla, že trpí revmatoidní artritidou (RA), stejně jako dalších 95 tisíc lidí v Česku. Onemocnění působí lidem obrovské bolesti a postupně je omezuje v běžných činnostech. Obyčejné zavázání tkaniček nebo zapnutí knoflíku se může změnit v drama. Sehnat lékaře specialistu je přitom stále těžší a těžší. Romana se ale rozhodla svůj boj nevzdat.

Žije pouze s polovinou těla, ale nevzdává se. Udělal si řidičský průkaz a chce podnikat. Před čtyřmi lety jednadvacetiletý Daniel z Plzně s kamarádem vylezl na odstavený vagon a zasáhl ho elektrický výboj. Mladík utrpěl rozsáhlé popáleniny a při pádu z výšky si poranil míchu. Komplikace ho pak připravily o dolní polovinu těla.

Jedním z typických příznaků nemoci COVID-19 je ztráta čichu, u paní Lenky ze severní Moravy se ovšem dostavil úplně opačný efekt. Čich ztratila kvůli chronickému onemocnění již před více než dvaceti lety a vrátil se jí, až když onemocněla covidem. Žena pocházející ze Šumperka se nyní raduje, že si konečně může přičichnout ke kávě nebo vybírat parfém skutečně podle vůně. „Je to takový ostrůvek pozitivna v celkově negativní situaci,“ popsala své pocity pro CNN Prima NEWS.

Koronavirus ovlivňuje téměř vše. Někteří lidé následky pandemie pociťují opravdu citelně. Trojnásobná maminka Dagmar Hanušová z Liberce patří mezi ně. Matka dospělého syna a osmiletých dvojčat přišla o práci, navíc jí v liberecké nemocnici odložili plánovanou operaci dělohy. Má bolesti, problémy s udržením moči a krvácí. Diagnóza zní mnohočetné myomy. Další termín operace nemá. Je odkládání operací správná cesta, jak uvolnit místo v nemocnici covidovým pacientům? Co si o tom myslí přední odborník na myomy Michal Mára?

Jan Beránek nasypal do dlaně hrst hlíny z druhé strany světa, v parku za Alexandřinou nemocnicí ji zvolna pustil k zemi. Právě tady, v dalekém Singapuru, roku 1942 zřejmě zahynul jeho prastrýc Silvestr Němec. Stejně jako ta hlína pocházel také z moravských Vémyslic, za války po boku místních bojoval proti japonským okupantům. Dlouho nebylo jasné, jak při tom přišel o život. Než se o tajemství zapomenutého českého hrdiny zjistilo víc, uplynulo skoro 80 let.

Několik zpravodajských webů v neděli informovalo o příběhu tří nezletilých chlapců, kteří měli po údajné smrti rodičů při autonehodě žít několik měsíců sami v pražském bytě. V pondělí odpoledne se ale ukázalo, že celý příběh je smyšlený a chlapcům se nejspíš podařilo napálit nejen média, ale především spolek, který se o ně začal starat, a dárce, kteří jim na speciálně vytvořený účet zasílali finanční podporu. Proč hoši lhali, zatím není jasné. Případ nyní prošetřuje jak Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), tak policie.

Člověk bojující s nemocí, často o život, bojující se systémem, bojující o péči a o svá práva na ni. Tak začaly příběhy většiny pacientských organizací v České republice. Kdo jsou lidé, kteří za nimi stojí, kde se vzaly a kdo je financuje? Čtěte o vzniku, systému a podstatě pacientských organizací v ČR. V úvodním videu se také podívejte na příběh Jany Hlaváčové, která žije s diagnózou roztroušená skleróza a svou snahu pomoci dokázala dotáhnout až tam, kde pacienti mohou být u procesů tvorby zákonů. Na ministerstvo zdravotnictví, kde vede Oddělení podpory práv pacientů. Právě s tímto pacientským oddělením spolupracuje web CNN Prima NEWS při informování vás, našich diváků a čtenářů, o příbězích lidí, jejichž životy ovlivnila a navždy změnila vážná nemoc.

Mozkové příhody patří mezi nejčastější příčiny úmrtí nebo dlouhodobého postižení. Toto závažné onemocnění je způsobeno nejčastěji sníženým průtokem krve do mozku důsledkem ucpávání tepen. Ročně onemocnění mozku postihuje téměř 40 tisíc lidí. Mozkovou příhodu zažil už šestkrát i neurolog MUDr. Václav Lukáš, který tedy má s mrtvicí zkušenosti nejen z pohledu lékaře, ale i pacienta.

Bizarní konstrukce dálničního mostu v egyptském městě Gíza pobouřila mnoho tamních obyvatel. Stavba se totiž téměř dotýká balkónů obytných domů, ve kterých žijí stovky lidí. Jeden z domovníků objektu dokonce s ironií v hlase pronesl, že bude moci zvát projíždějící řidiče k sobě na čaj.

V ekvádorských nemocnicích vládne chaos a ztrácí se ostatky lidí, kteří podlehli koronavirové nákaze. Lidská těla jsou hromadně ukládána v nechlazených kontejnerech a pozůstalí si ostatky příbuzných musí najít sami. Příběh Artura Ramose z nejvíce zasaženého města v Guayaquil zní jako scénář hororového filmu. Děsivé dopady pandemie v této latinskoamerické zemi jsou ale skutečné.