reklama

Lukašenko opět hovořil s Putinem. Nové volby nebudou, vzkázal demonstrantům i Evropě

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes znovu hovořil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci v Bělorusku po prezidentských volbách. Prezidenti se podle agentury TASS shodli na potřebě společné reakce na vnější hrozby. Putin potvrdil, že Ruská federace je připravena poskytnout pomoc na základě smlouvy o vojenské spolupráci. Lukašenko rovněž vyloučil možnost konání nových voleb.

reklama

Při telefonátu se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu.

K tématu

„Ruská strana potvrdila, že je připravena poskytnout nutnou podporu při řešení vzniklých problémů na základě Smlouvy o vytvoření Svazového státu a - v případě nutnosti - také v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ uvedlo podle agentury TASS tiskové oddělení Kremlu.

Běloruský prezident dnes také prohlásil, že se nehodlá řídit příkazy z ciziny a uspořádat nové volby. Řekl to svým příznivcům, kteří se shromáždili na demonstraci v Minsku. Zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované. Své příznivce vyzval, aby bránili běloruskou nezávislost.

K uspořádání nových voleb vyzvali v sobotu Minsk premiéři Estonska, Lotyšska a Litvy. Už dříve podobnou výzvu Bělorusku adresovali také Polsko a Ukrajina. K opakování voleb za dohledu zahraničních pozorovatelů v pátek vyzval také český premiér Andrej Babiš.

K tématu

„Milí přátelé, nesvolal jsem vás sem, abyste bránili mě, ale proto, že poprvé za čtvrt století můžete bránit nezávislost své země,“ prohlásil na shromáždění Lukašenko. Dodal, že není příznivcem pouličních shromáždění, není ale jeho vina, že nyní bylo třeba povolat lid do Minsku na pomoc.

Pokud by Bělorusko zahraniční výzvy k opakování voleb vyslyšelo, zemi by to podle Lukašenka destabilizovalo. „Stojím tu jako před Bohem: volby se uskutečnily - nemůže být více než 80 procent podvrhů,“ prohlásil. Podle oficiálních výsledků Lukašenko dostal 80,1 procenta hlasů.

Severoatlantická aliance podle prezidenta na západní hranici shromažďuje síly. „Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic,“ uvedl. Mluvčí NATO Lukašenkovo tvrzení odmítla. Aliance podle ní síly u běloruských hranic neshromažďuje a cílem její přítomnosti ve východní Evropě je pouze obrana. Situaci v Bělorusku nicméně NATO podle mluvčí bedlivě sleduje a vyzývá k respektování základních práv, včetně práva na pokojný protest.

Za lež označil tvrzení běloruského prezidenta také litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. Ministr obrany Raimundas Karoblis uvedl, že Litva provádí vojenská cvičení na základě dlouhodobého plánu. Zdůraznil také, že jeho země nepředstavuje pro Bělorusko žádnou hrozbu.

K Majdanu u nás nedojde

Lukašenko lidem shromážděným na protestu slíbil změny, pokud si je budou přát. „Chcete reformy? Řekněte jaké, zítra začneme,“ prohlásil. Spoustu slibů, které Bělorusům dal, podle svých slov již splnil. „Nikdy jsem vás nezradil a nikdy vás nezradím,“ dodal.

Na akci na Lukašenkovu podporu se na námětí Nezávislosti v Minsku sešly podle agentury AFP i TASS tisíce lidí. Podle běloruských médií účastníky svážely celé dopoledne autobusy. Podle agentury AP na akci zaznívala prezidentova přezdívka „baťka“. „K Majdanu u nás nedojde,“ řekl jeden z demonstrantů s odkazem na protesty na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti) v roce 2014, které vedly ke svržení vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil dlouholetý prezident Alexandr Lukašenko, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala 10,1 procent hlasů. Nedlouho po oznámení odhadů výsledků Bělorusko zachvátily protesty. Proti demonstrantům tvrdě zasáhly pořádkové jednotky. Nejméně dva lidé v souvislosti se zásahy zemřeli a přibližně 6 700 dalších lidí bylo zatčeno. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky.

K tématu

Tagy: Vladimir Putin demonstrace Bělorusko Alexandr Lukašenko

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Za pátek do 18:00 zatím v Česku přibylo 6770 případů koronaviru, v pátek před týdnem to bylo do večera o 1300 víc. Nakaženo je nyní téměř 183 000 lidí. Počet úmrtí s koronavirem přesáhl 3000, tisíc zemřelých přibylo za necelý týden. V nemocnici je 7281 lidí s covidem, z nich 998 ve vážném stavu. Ve čtvrtek laboratoře provedly 38 945 testů, zhruba stejně jako ve středu. Podíl pozitivních mezi testovanými se drží nad 33 procenty.

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

S rostoucími počty nakažených lze postupně stále jasněji pozorovat, že příznaky nemoci COVID-19 jsou ve velkém počtu případů jasně rozpoznatelné od klasické chřipky či jiných respiračních onemocnění. Specifická je například ztráta chuti a čichu. Naopak rýma mezi hlavní příznaky covidu nepatří. Člověk by měl zpozornět především při zvýšené teplotě.

reklama
Uvolňování není v žádném případě na stole, shodli se odborníci. Hrozí naopak zpřísnění
Vítěz Velké pardubické Hegnus je trochu porcelánový. Ale hodně chce, říká trenér Holčák
Božský Diego Maradona slaví 60. narozeniny. Ampulka s jeho krví zamířila do kostela
Jak si v televizi naladíte program CNN Prima NEWS? Tady je detailní návod
reklama
reklama
Nice, Avignon, Saúdská Arábie. Teroristé podnikli útoky na tři cíle a zabili tři lidi

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Faltýnek po příletu utíkal novinářům. Jsem zločinec, odstřelte mě před národem, řekl
Do Bečvy unikl nikl. Zvýšená přítomnost kyanidů se tentokrát neprokázala, uvedla ČIŽP
Další články
reklama
reklama