reklama

Lukašenko opět hovořil s Putinem. Nové volby nebudou, vzkázal demonstrantům i Evropě

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes znovu hovořil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci v Bělorusku po prezidentských volbách. Prezidenti se podle agentury TASS shodli na potřebě společné reakce na vnější hrozby. Putin potvrdil, že Ruská federace je připravena poskytnout pomoc na základě smlouvy o vojenské spolupráci. Lukašenko rovněž vyloučil možnost konání nových voleb.

reklama

Při telefonátu se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu.

K tématu

„Ruská strana potvrdila, že je připravena poskytnout nutnou podporu při řešení vzniklých problémů na základě Smlouvy o vytvoření Svazového státu a - v případě nutnosti - také v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ uvedlo podle agentury TASS tiskové oddělení Kremlu.

Běloruský prezident dnes také prohlásil, že se nehodlá řídit příkazy z ciziny a uspořádat nové volby. Řekl to svým příznivcům, kteří se shromáždili na demonstraci v Minsku. Zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované. Své příznivce vyzval, aby bránili běloruskou nezávislost.

K uspořádání nových voleb vyzvali v sobotu Minsk premiéři Estonska, Lotyšska a Litvy. Už dříve podobnou výzvu Bělorusku adresovali také Polsko a Ukrajina. K opakování voleb za dohledu zahraničních pozorovatelů v pátek vyzval také český premiér Andrej Babiš.

K tématu

„Milí přátelé, nesvolal jsem vás sem, abyste bránili mě, ale proto, že poprvé za čtvrt století můžete bránit nezávislost své země,“ prohlásil na shromáždění Lukašenko. Dodal, že není příznivcem pouličních shromáždění, není ale jeho vina, že nyní bylo třeba povolat lid do Minsku na pomoc.

Pokud by Bělorusko zahraniční výzvy k opakování voleb vyslyšelo, zemi by to podle Lukašenka destabilizovalo. „Stojím tu jako před Bohem: volby se uskutečnily - nemůže být více než 80 procent podvrhů,“ prohlásil. Podle oficiálních výsledků Lukašenko dostal 80,1 procenta hlasů.

Severoatlantická aliance podle prezidenta na západní hranici shromažďuje síly. „Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic,“ uvedl. Mluvčí NATO Lukašenkovo tvrzení odmítla. Aliance podle ní síly u běloruských hranic neshromažďuje a cílem její přítomnosti ve východní Evropě je pouze obrana. Situaci v Bělorusku nicméně NATO podle mluvčí bedlivě sleduje a vyzývá k respektování základních práv, včetně práva na pokojný protest.

Za lež označil tvrzení běloruského prezidenta také litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. Ministr obrany Raimundas Karoblis uvedl, že Litva provádí vojenská cvičení na základě dlouhodobého plánu. Zdůraznil také, že jeho země nepředstavuje pro Bělorusko žádnou hrozbu.

K Majdanu u nás nedojde

Lukašenko lidem shromážděným na protestu slíbil změny, pokud si je budou přát. „Chcete reformy? Řekněte jaké, zítra začneme,“ prohlásil. Spoustu slibů, které Bělorusům dal, podle svých slov již splnil. „Nikdy jsem vás nezradil a nikdy vás nezradím,“ dodal.

Na akci na Lukašenkovu podporu se na námětí Nezávislosti v Minsku sešly podle agentury AFP i TASS tisíce lidí. Podle běloruských médií účastníky svážely celé dopoledne autobusy. Podle agentury AP na akci zaznívala prezidentova přezdívka „baťka“. „K Majdanu u nás nedojde,“ řekl jeden z demonstrantů s odkazem na protesty na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti) v roce 2014, které vedly ke svržení vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil dlouholetý prezident Alexandr Lukašenko, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala 10,1 procent hlasů. Nedlouho po oznámení odhadů výsledků Bělorusko zachvátily protesty. Proti demonstrantům tvrdě zasáhly pořádkové jednotky. Nejméně dva lidé v souvislosti se zásahy zemřeli a přibližně 6 700 dalších lidí bylo zatčeno. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky.

K tématu

Tagy: Vladimir Putin demonstrace Bělorusko Alexandr Lukašenko

Další hlavní zprávy

USA

Expolicista Chauvin, který zaklekl na Floyda, je vinen. Hrozí mu až 75 let vězení

Expolicista Chauvin, který zaklekl na Floyda, je vinen. Hrozí mu až 75 let vězení

Soudní proces s obžalovaným 45letým Derekem Chauvinem, bývalým policistou, který v květnu minulého roku zaklekl na Afroameričana George Floyda, jenž následně zemřel, se chýlí ke konci. Chauvin byl v úterý večer evropského času porotou prohlášen vinným za vraždu druhého stupně, vraždu třetího stupně a zabití druhého stupně. Následně byl vzat do vazby.

Vávra: Z lidí se stanou teroristi jen kvůli vyjádření názoru. Nový zákon je absurdní
Slovákům můžeme jen závidět. Babišovi ministři by se od sousedů měli učit komunikaci
Bojíte se Zemana, rýpala do Pirátů koalice Spolu. Babiše přitom mohla svrhnout už dávno
Biden k Chauvinovi: Byla to vražda za bílého dne, rasismus je skvrnou na duši národa
Ruská GRU, americká CIA i izraelský Mosad: Tajní agenti se maskují na každém rohu
Plán rozvolňování: Obchody se otevřou na začátku května, na kadeřnictví si ale počkáme
reklama
reklama
Ať se Česko připraví na tvrdé sankce. Zeman si musí vybrat stranu, varuje ruský expert

Rusko

Domácí zpravodajství

Vlivný podnikatel střílel brokovnicí na mladou rodinu, prý ze strachu. Vyšetřování končí
Chceme další vyhoštění Rusů z ambasády, vzkázala Sněmovna vládě a odsoudila „terorismus“
Další články
reklama
reklama