Česko by mělo vypovědět Rusku smlouvu o přátelství, vyzývá Ženíšek kvůli Ukrajině

„Po tom, co se odehrálo, nemá smysl, aby smlouva o česko-ruském přátelství platila,“ napsal na sociálních sítích Ženíšek. Ten zde přikládá názor, že smlouva měla být podle něj vypovězena už při jiných příležitostech. Zmiňuje rok 2008, kdy Rusko válčilo s Gruzií, ruskou anexi ukrajinského Krymu v roce 2014, vraždu opozičního politického lídra Borise Němcova v roce 2015 či loňské odhalení ruského podílu na explozi muničního skladu v moravských Vrběticích.

Po tom, co se odehrálo, nemá smysl, aby smlouva o česko-ruském přátelství platila.

Měla být vypovězena po Gruzii, po Krymu, po vraždě Němcova, po teroristickém útoku na Vrbětice.. Bohužel nebyla. Vypovězme ji teď. Navíc jsme ze strany RF spolu s USA označováni jako nepřátelé.

— Marek Ženíšek (@zenisek_m) February 22, 2022

„Vypovězme ji teď. Navíc jsme ze strany Ruské federace spolu s USA označováni jako nepřátelé,“ připomíná Ženíšek. Odkazuje tak na zařazení ČR na seznam největších nepřátel Ruska, ke kterému došlo v loňském roce. I tehdy senátoři a poslanci opozice, nyní vládnoucí koalice, volali po vypovězení dohody.

Stejná slova volí i v reakci pro CNN Prima NEWS. „Myslím, že nelze mít smlouvu o přátelství s někým, kdo nás označil spolu s USA jmenovitě jako dvě nepřátelské země,“ dodává Ženíšek.

Jakub Kulhánek (ČSSD), který byl v té době ministrem zahraničí, ale vzkázal, že jde o citlivou věc. Nakonec se vláda expremiéra Andreje Babiše k vypovězení neodhodlala.

Česká vláda by nyní skutečně k nějakému kroku vůči Rusku mohla přistoupit. Premiér Petr Fiala (ODS) na dotaz CNN Prima NEWS uvedl, že jeho kabinet o určitých opatřeních uvažuje. „Po případu Vrbětice, což byl akt ruského státního terorismu na území ČR, za který zaplatili životem dva naši občané, se naše diplomatické vztahy dostaly na nejnižší úroveň,“ připomněl Fiala a dodal, že „níž už to moc ani nejde“. „Ale můžeme samozřejmě přemýšlet o dalších krocích, které to vyjádří,“ poznamenal předseda vlády.

Smlouvu podepsali Havel a Jelcin

Smlouvu o česko-ruském přátelství podepsali v roce 1993 státníci, kteří dnes již nežijí. Za českou stranu první polistopadový prezident Václav Havel a za ruskou první hlava státu po pádu SSSR Boris Jelcin.

Ratifikována byla v roce 1996, kdy začala platit. Nahradila smlouvu o přátelství mezi ČSSR a SSSR. Ve smlouvě je například článek, podle něhož mají Česko s Ruskem rozvíjet vzájemné vztahy.

„Budou se důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic a územní celistvosti, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod, rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře. Budou uskutečňovat přátelskou spolupráci v duchu vzájemné úcty, porozumění, partnerství a vzájemných hospodářských výhod,“ stojí v úvodu.

Kromě toho se oba státy ve smlouvě také zavazují „napomáhat posilování bezpečnosti a rozvoje spolupráce v Evropě s cílem vytvořit účinný celoevropský bezpečnostní systém“.

Současná hlava státu, prezident Miloš Zeman, který je dlouhodobě podporovatelem Vladimira Putina, se k nynější situaci na Ukrajině zatím obsáhleji nevyjádřil. Prostřednictvím svého mluvčího pouze vzkázal, že „vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení“.

Redakce CNN Prima NEWS oslovila Pražský hrad i k tématu možného vypovězení česko-ruské smlouvy, mluvčí Jiří Ovčáček však zatím na dotazy nereagoval.