SPECIÁLNÍ VYSÍLÁNÍ, Prezidentské volby: Macron vs. Le Penová - 24.4. v 19:59
Současný nájemník Elysejského paláce Emmanuel Macron obhájil svůj prezidentský mandát, když ve francouzských volbách porazil představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která svou prohru uznala. Macron získal zhruba o 16 procent více hlasů než jeho soupeřka. Účast ve volbách byla asi 72 procent, tedy nižší než před pěti lety.
Kolem bulváru Champs-Élysées žádné stěhovací vozy projíždět nebudou. Macron zůstane i na dalších pět let prezidentem Francie. Občané o tom rozhodli v nedělních volbách, kdy dali 44letému centristovi a prounijnímu politikovi přednost před kontroverzní Le Penovou, která v minulosti sbírala politické body na základě své protimigrační rétoriky.
Oba politici spolu bojovali ve volbách i před pěti lety. Letos byl souboj těsnější. Nakonec ale ne tolik, jak to ještě před pár měsíci vypadalo. Prezidentskou kampaň obou kandidátů totiž výrazně ovlivnila válka na Ukrajině. Současný šéf Elysejského paláce například neměl prakticky vůbec čas na vedení tradiční předvolební kampaně.
Role války ve volbách
Zatímco Macron se během konfliktu staví do role evropského lídra, Le Penovou mnozí začali kritizovat za její kamarádství s Vladimirem Putinem a návázanost na Rusko jako takové.
Vazeb své sokyně na Moskvu využil Macron i během prezidentské debaty. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ dodal ve středeční debatě.
Televizní diskusi stejně jako zbytek voleb poznamenala jasná vzájemná nevraživost obou kandidátů, jež vycházela z naprosto odlišné politiky, kterou obě osobnosti prosazují. Macron je konstantně prounijní a podle kritiků se v domácí politice zaměřuje příliš na bohatší vrstvy obyvatel, Le Penová se naopak obouvá do migrace a francouzského členství v Evropské unii i NATO. Francie si v neděli na dalších pět let vybrala, jakou cestu chce zvolit.
