reklama

Makej a plať státu. Která země v Evropské unii bere svým občanům nejvíce na daních?

Největší daňové zátěži čelí občané Francie. Česká republika patří k zemím s podprůměrnou mírou zdanění v rámci Evropské unie.
Foto: Profimedia.cz

Obyvatelé Evropské unie odvedou státu v průměru přes 41 procent ze všech příjmů, které během jednoho roku vydělají. Nejdéle na stát pracují Francouzi, jejichž složená daňová kvóta se blíží 50 procentům. Česká republika se nachází téměř uprostřed členských zemí seřazených podle výše jejich daňového zatížení.

reklama

Přestože česká složená daňová kvóta (podíl vládních příjmů na hrubém domácím produktu) činí v rámci Evropské unie podprůměrných 36,1 procenta, zatížení povinných plateb státu se u nás za posledních 25 let mírně zvýšilo. Ještě v roce 1995 jsme na daních odváděli téměř o dva procentní body méně než nyní. Vyplývá to z aktuálního přehledu o daňovém zatížení v Evropské unii, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Vůbec nejvyšší daně v Evropské unii odvádějí Francouzi. A to 47,4 procenta ze všech druhů příjmů, tedy jak výdělků zaměstnanců (včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění), tak zisků firem a živnostníků nebo příjmů z majetku i majetku samotného. Do složené daňové kvóty se započítávají také nepřímé daně, které jsou součástí ceny zboží a služeb. To znamená spotřební daně a daň z přidané hodnoty.

Slovensko: Dzurindův daňový ráj

Rovněž ve Francii se daňové zatížení za uplynulé čtvrtstoletí zvýšilo (v roce 1995 činilo necelých 44 procent), ovšem jako jedna z mála zemí vykázala jeho pokles v posledních třech letech. Ve většině ostatních členských státech EU daňová kvóta roste nebo v lepším případě stagnuje. Zřejmě největší daňový sešup zaznamenalo Irsko, které je zároveň v tomto ohledu nejméně zatíženou zemí. Ještě před 25 lety Irové odváděli více než třetinu ze svých výdělků a majetku státu, dnes je to necelých 23 procent. Irsko tak platí za jeden z daňových rájů a spolu s Rumunskem jsou jediné dva státy evropské sedmadvacítky, kde daňové zatížení nedosahuje ani třiceti procent.

K tématu

Mezi lety 1995 a 2019 kleslo daňové zatížení také na Slovensku z původních 39,5 na současných 34,6 procenta. Jenže Slovákům daně v posledních 15 letech rostou. Vůbec nejnižší daňové břemeno nesli krátce po začátku nového století, kdy vláda Mikuláše Dzurindy prosadila významné hospodářské reformy spojené mimo jiné se zavedením jednotné sazby daně z příjmů i přidané hodnoty. To vedlo k velmi rychlému a zároveň razantnímu poklesu daňového zatížení, a to až ke 30 procentům.

Českých 44 procent

Ekonomové se v otázce optimálního daňového břemene rozcházejí. Tábor zdůrazňující důležitost co nejsvobodnějšího trhu pro efektivní fungování ekonomiky prosazuje co nejnižší daně. Naopak ekonomové, kteří kladou důraz na sociální stránku hospodářství, se nebojí hovořit o daních vyšších. Spory o takzvanou Lafferovu křivku jsou tytam, neboť se ukázalo, že předpokládaný efekt vyššího daňového inkasa při nižší míře zdanění se v aktuálních podmínkách nepotvrdil.

Většina ekonomů se ale zřejmě dnes shodne na tom, že Česká republika trpí mimořádně vysokým zdaněním pracovní síly. Podle nedávno publikované analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Češi zaplatí státu ze svých mezd a platů průměrně 44 procent. To je vůbec sedmá nejvyšší úroveň v rámci OECD. Snížit daňovou zátěž z pracovních výdělků v Česku „pomáhají“ vyživované děti. Pokud si poplatník uplatňuje daňovou slevu na dvě, rozdíl mezi superhrubou a čistou mzdou klesne na 33,1, pokud vyživuje tři děti, tak na 28,7 procenta.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Slovensko

Šéf slovenského Parlamentu otevírá svůj skiareál. Varování odborníků ho nezajímají

Šéf slovenského Parlamentu otevírá svůj skiareál. Varování odborníků ho nezajímají

Na Slovensku se otevírá lyžařské středisko Park Snow Donovaly, jehož majitelem je předseda Národní rady a šéf hnutí Jsme rodina Boris Kollár. Provoz zahájil i přesto, že slovenští odborníci před podobnými aktivitami, které by přilákaly větší počet lidí na jedno místo, varují. Kollár však říká, že otevřením střediska opatření neporušuje a názor odborníků ho nezajímá.

Blatného PES míří do čtyřky. Roman Prymula odhadl, jak to bude s obchody do Vánoc
V restauracích spořádaně s rozestupy. V pražské MHD je pak cestou domů hlava na hlavě
Z 35metrového továrního komínu se zřítili dva muži, pád nepřežili
reklama
reklama
Budou Vánoce konečně bílé? Meteorologové zveřejnili předpověď do konce roku

Počasí

Domácí zpravodajství

Nakažených znovu přibývá. Blatný mluví o opětovném zpřísnění opatření
Policie obvinila soudce pražského vrchního soudu z korupce. Spolu s ním další čtyři lidi
Další články
reklama
reklama