reklama

Makej a plať státu. Která země v Evropské unii bere svým občanům nejvíce na daních?

Obyvatelé Evropské unie odvedou státu v průměru přes 41 procent ze všech příjmů, které během jednoho roku vydělají. Nejdéle na stát pracují Francouzi, jejichž složená daňová kvóta se blíží 50 procentům. Česká republika se nachází téměř uprostřed členských zemí seřazených podle výše jejich daňového zatížení.

reklama

Přestože česká složená daňová kvóta (podíl vládních příjmů na hrubém domácím produktu) činí v rámci Evropské unie podprůměrných 36,1 procenta, zatížení povinných plateb státu se u nás za posledních 25 let mírně zvýšilo. Ještě v roce 1995 jsme na daních odváděli téměř o dva procentní body méně než nyní. Vyplývá to z aktuálního přehledu o daňovém zatížení v Evropské unii, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Vůbec nejvyšší daně v Evropské unii odvádějí Francouzi. A to 47,4 procenta ze všech druhů příjmů, tedy jak výdělků zaměstnanců (včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění), tak zisků firem a živnostníků nebo příjmů z majetku i majetku samotného. Do složené daňové kvóty se započítávají také nepřímé daně, které jsou součástí ceny zboží a služeb. To znamená spotřební daně a daň z přidané hodnoty.

Slovensko: Dzurindův daňový ráj

Rovněž ve Francii se daňové zatížení za uplynulé čtvrtstoletí zvýšilo (v roce 1995 činilo necelých 44 procent), ovšem jako jedna z mála zemí vykázala jeho pokles v posledních třech letech. Ve většině ostatních členských státech EU daňová kvóta roste nebo v lepším případě stagnuje. Zřejmě největší daňový sešup zaznamenalo Irsko, které je zároveň v tomto ohledu nejméně zatíženou zemí. Ještě před 25 lety Irové odváděli více než třetinu ze svých výdělků a majetku státu, dnes je to necelých 23 procent. Irsko tak platí za jeden z daňových rájů a spolu s Rumunskem jsou jediné dva státy evropské sedmadvacítky, kde daňové zatížení nedosahuje ani třiceti procent.

Mezi lety 1995 a 2019 kleslo daňové zatížení také na Slovensku z původních 39,5 na současných 34,6 procenta. Jenže Slovákům daně v posledních 15 letech rostou. Vůbec nejnižší daňové břemeno nesli krátce po začátku nového století, kdy vláda Mikuláše Dzurindy prosadila významné hospodářské reformy spojené mimo jiné se zavedením jednotné sazby daně z příjmů i přidané hodnoty. To vedlo k velmi rychlému a zároveň razantnímu poklesu daňového zatížení, a to až ke 30 procentům.

Českých 44 procent

Ekonomové se v otázce optimálního daňového břemene rozcházejí. Tábor zdůrazňující důležitost co nejsvobodnějšího trhu pro efektivní fungování ekonomiky prosazuje co nejnižší daně. Naopak ekonomové, kteří kladou důraz na sociální stránku hospodářství, se nebojí hovořit o daních vyšších. Spory o takzvanou Lafferovu křivku jsou tytam, neboť se ukázalo, že předpokládaný efekt vyššího daňového inkasa při nižší míře zdanění se v aktuálních podmínkách nepotvrdil.

Většina ekonomů se ale zřejmě dnes shodne na tom, že Česká republika trpí mimořádně vysokým zdaněním pracovní síly. Podle nedávno publikované analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Češi zaplatí státu ze svých mezd a platů průměrně 44 procent. To je vůbec sedmá nejvyšší úroveň v rámci OECD. Snížit daňovou zátěž z pracovních výdělků v Česku „pomáhají“ vyživované děti. Pokud si poplatník uplatňuje daňovou slevu na dvě, rozdíl mezi superhrubou a čistou mzdou klesne na 33,1, pokud vyživuje tři děti, tak na 28,7 procenta.

Tagy:

Savo a toaletní papír jsou k ničemu. Po tornádu nám schází úplně jiné věci, vzkazují místní

Je to již měsíc a půl, co jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo, které zabilo šest osob, stovky lidí zranilo a zničilo téměř 1 200 domů. I přesto, že se okamžitě v celé zemi zvedla vlna solidarity, vybrala se až miliarda korun a do poničených oblastí se rozjely stovky dobrovolníků, řada místních stále nemá střechu nad hlavou. Chybí především stavební materiál a řemeslníci, smutní místní. Pokud chce stát pomoct, ať osloví stavební firmy, vzkazuje jedna z poškozených.

Sledujte slavnostní zahájení Hvězdné sezóny na Primě. Na co nového se můžete těšit?

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala hvězdný program. Nové pořady i podzimní programové schéma představí na speciální tiskové konferenci generální ředitel skupiny Prima Marek Singer a programový ředitel skupiny Prima Roman Mrázek, chybět nebudou ani hvězdné tváře z našich pořadů. Sledujte velkolepé zahájení v úterý od 16:15 přímo v tomto článku nebo na facebookových stránkách Primy.

Dostálova maminka: Z lodi ho tahalo deset Japonců. Kajak vyhrál i díky chlebu se sádlem

Hosty úterního pořadu Co Čech, to trenér! byli bývalá alpská lyžařka Šárka Strachová, vodní slalomář Vít Přindiš a maminka kajakáře Josefa Dostála Eva Emingerová. Ta o svém synovi, který jel v úterý ráno finále kajakářů na 1 000 m řekla, že ačkoliv skončil pátý a nenaplnil medailové ambice, do závodu dal úplně všechno. Po jeho skončení byl skutečně na dně svých sil a z kajaku musela českého obra vytáhnout skupina organizátorů.

reklama

Domácí zpravodajství

Epidemie v Česku slábne. Pacientů ve vážném stavu je ale v nemocnicích dvojnásobek

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 152 nových případů nemoci COVID-19, o 47 méně než před týdnem. Na 100 000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 11 nakažených, což je stejně jako v uplynulých třech dnech. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, pak zůstává 16. den pod hodnotou jedna, která značí zpomalování šíření nemoci. K úterý mírně kleslo na 0,92. Plyne to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

reklama