Státní rozpočet na rok 2024
Ministerstvo financí navrhuje na příští rok marketingový, tedy opticky lépe vypadající rozpočet, než jakým ve skutečnosti je. Tvrdí to ekonomové oslovení CNN Prima NEWS, kteří se pozastavují zejména nad položkou 26 miliard korun, která z rozpočtu odtekla do Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet by po přidání těchto skrytých výdajů atakoval schodek 300 miliard korun a přiblížil by se znovu letošním číslům. Počínání Stanjurova úřadu zkritizoval i bývalý prezident Václav Klaus, podle kterého nejsou podobné fondy ostře sledovány sněmovní opozicí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naplánoval rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Na první pohled se může zdát, že se jedná o sestupnou tendenci, protože letošní schodek je navržen ve výši 295 miliard korun. Rozpočet na příští rok ale obsahuje hned několik položek, které jsou účetně schovány.
ČTĚTE TAKÉ: Na Ukrajinu přichází zima. Válku budou definovat bleskové přepady a boj o zdroje, píše CNN
Týká se to především 26 miliard korun, které byly zahrnuty ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Částka se má získat dluhovým financováním a dalších 32 miliard korun má obdržet od evropských prostředků.
Brabec o státním rozpočtu: Vláda je jako pět pejsků s kočičkou, co něco splichtili dohromady
Mám velkou nedůvěru v čísla, která vláda ohledně státního rozpočtu prezentuje, sdělil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS stínový ministr životního prostředí a poslanec za hnutí ANO Richard Brabec. Vládu přirovnal k pěti pejskům a kočičkám, kteří vařili dort a nějak to splichtili dohromady.
Před financováním dluhopisy ve fondu přitom varovala Národní rozpočtová rada. Člen rady Jan Pavel upozornil, že umožnit fondu emitovat dluhopisy je přinejmenším problematické. „Je nutné zdůraznit, že celá tato operace neposune české veřejné finance směrem k nižším schodkům ani o milimetr,“ uvedl ekonom Pavel v komentáři.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se jedná o marketingový rozpočet, protože neodráží celou realitu. „Vláda nezahrnula 26 miliard do tohoto fondu a na vodě je také dalších 20 miliard korun, které vláda uvedla na poslední chvíli na příjmové straně rozpočtu. Celkem 45 miliard korun tak není garantováno. Realistická hodnota schodku je zhruba 300 miliard korun,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Kovanda.
Podle něj je takto vysoký schodek realističtější než navržených 252 miliard. Pokud by se skutečně naplnily nejčernější scénáře, schodek rozpočtu by dosáhl stejné úrovně, jako se plánuje v letošním roce.
Kritikou nešetří ani exprezident Klaus
Kritikem podobných účetních operací je i ekonom a bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj je únik státních výdajů do mimorozpočtových fondů varováním. „Všichni chtěli a chtějí svůj fond, protože si myslí, že státní rozpočet není jejich fondem. A navíc dobře vědí, že tento jejich fond není v Parlamentu tak ostře sledován jako státní rozpočet. Proto bují fondy jako Státní fond kinematografie, Státní fond dopravní infrastruktury nebo Státní fond životního prostředí,“ uvedl ve svém komentáři Klaus.
Blížíme se dluhové brzdě, varoval ekonom Hampl. Následně zpochybnil znalosti exprezidenta Klause
Tempo, jakým se přibližujeme dluhové brzdě, je nebezpečné. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj je třeba udělat vše pro to, aby se současné zadlužování v tuzemsku zbrzdilo. Hampl si rovněž rýpl do bývalého prezidenta Václava Klause, který dle něj naprosto ztratil ponětí o proporcích veřejných financí.
Sporné financování emitováním dluhopisů však nevadí hlavnímu ekonomovi Roklen Pavlu Peterkovi. Podle něj je to podobné, jako když se rozhodne financovat nějaký projekt polostátní skupina ČEZ. I ona vydává dluhopisy, které se do rozpočtu nezahrnují.
Obecně by ale podle něj bylo dobré, aby politici podobné účetní operace komentovali při představení rozpočtu. „Měli by říci, jakými nástroji toho dosáhli. Vláda by měla komunikovat, že 26 miliard korun nešlo z klasických státních dluhopisů, ale půjčila si je určitá organizace,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
V zásadě ale souhlasí s Klausem, že pro státní instituce je výhodné mít svůj vlastní fond. „Financování si totiž řídíte sami a nemusíte procházet složitým legislativním procesem. Navíc to není tolik vidět,“ dodal Peterka.
Jak fungují státní fondy?
Státní fondy jsou zřizovány zákonem a patří pod různá ministerstva. Například fond životního prostředí spadá pod ministerstvo životního prostředí a Státní fond dopravní infrastruktury pod resort dopravy.
Fondy mají různé druhy příjmů a financují se z nich projekty. U SFDI se například vyplácejí investice do silnic, dálnic nebo železnic. V loňském roce měl dopravní fond rozpočet na investice 131 miliard korun. Nejvíce financí šlo do železniční dopravy a ostatních drah, a to zhruba 63,7 miliardy korun. Do výstavby a oprav dálnic a silnic se investovalo zhruba 62,3 miliardy korun.
Fondům schvaluje rozpočet vláda. Dopravní fond například loni využil téměř 44 miliard korun z evropských peněz. Fond životního prostředí má příjmy z plateb za znečišťování nebo poškozování životního prostředí, například z poplatků za znečištění ovzduší. O použití peněz následně rozhoduje ministr na základě doporučení poradního orgánu.
