Den okének
Jednou z možností, jak podpořit svoji oblíbenou restauraci, je objednávka jídla. Jenže pokud si jej lidé nechají dovézt domů, podporují hlavně firmu, která ho přiveze. Podle mnoha restauratérů jsou marže za rozvoz příliš vysoké.
V současné době se poplatky, které si účtují rozvozové firmy, pohybují kolem třiceti až čtyřiceti procent k ceně jídla. Uvádějí to provozovatelé restaurací. Pro mnoho z nich je vyplácení takové marže nevýhodné. „Využíváme v tuto chvíli dvě společnosti. Jsme za tu možnost vděční a nechci rozporovat náklady, které s tím společnosti mají. Pravdou je, že z dlouhodobého hlediska to pro nás určitě není udržitelné. Marže je tak vysoká, že provoz neudrží,“ řekl manažer pražské restaurace Cobra Matěj Kočí.
Na stranu restauratérů se postavil i šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, který právě kvůli vysokým poplatkům ve svých restauracích rozvozové služby nevyužívá. „Všechno se odvozuje z ceny jídla, do které se musí vejít všechno, jak provize restaurace, tak provize provozu, ať už je to jakákoliv značka. Tam si myslím, že je kámen úrazu. Sice vypadá atraktivně, že to je třicet procent, reálně těch třicet procent je ale z obratu, procento zisku z podniku je úplně jiné. Pro nás takhle ekonomika nefunguje, asi by bylo lepší, kdyby doprava zůstala mimo cenu,“ mínil Pohlreich.
Restauratéři jsou rádi za každého, kdo přijde k oknu
Rozvozové firmy se brání tím, že poskytují servis, který je potřeba zaplatit. Restauracím zprostředkovávají kontakt se zákazníky, kteří by k nim sami nepřišli. „Dáme jídlo je marketingová platforma, která restauracím přivádí statisíce nových zákazníků ročně. Zároveň je motivuje, aby objednávali pravidelně a opakovaně. Tím restauracím v této době pomáhá nejlépe. Navíc Dáme jídlo poskytuje i zákaznickou péči a tento servis si bere kompletně na sebe. Logistické, doručovací či rozvážkové firmy zakázku pouze dovezou, zákazníka restauracím ale nepřivedou a nedokáží ho namotivovat, aby objednával znovu,“ vysvětlil obchodní ředitel Dáme jídlo Petr Indra.
Sami restauratéři hledají v současné době i jiné způsoby, jak zákazníkům jídlo nabídnout. Třeba napřímo na internetu. Nabízejí i vlastní rozvážku a jsou rádi za každého, kdo si přijde pro jídlo osobně k výdejnímu okénku. „V tuto chvíli spolupracujeme s krásnou platformou, kterou nabídli kluci ze Zlína zadarmo. Umožňuje nám přímo sdílet naši nabídku, což je pro nás nejlepší. Hosté si ji mohou najít na internetu, přijít si, nebo jim jídlo sami dovezeme,“ popisuje manažer Kočí.
K podpoře restaurací formou nákupu ve výdejním okénku vyzvala v sobotu také Asociace hotelů a restaurací. Lidé tak mohli podpořit podnikatele, kteří kvůli koronaviru přišli o většinu svých tržeb. V důsledku opatření, která byla nutná pro zpomalení šíření viru, ztratily v oblasti gastronomie práci tisíce lidí.
„Opravdu se dá říci, že vysloveně přežíváme, asi jako všechny restaurace v tuto dobu. Naše tržby jsou na nějakých pěti procentech a zlepšení je pravděpodobně asi v nedohlednu,“ popsal situaci vrchní číšník pražské restaurace U Fleků Marek Brtník. Ta už kvůli úbytku klientů musela propustit polovinu zaměstnanců.
Podle Asociace hotelů a restaurací (AHR ČR) provozuje výdejní okénka 30 procent restaurací, ostatní mají zavřeno. „Uvedu velmi jednoduchý příklad v konkrétní restauraci, která běžně prodává 500 až 600 porcí jídel. Okénkem vydává něco kolem 50 pokrmů denně, takže ten poměr je tam jasný, je to zhruba desetina, možná 20 procent tržeb restaurací,“ uvedl pro CNN Prima NEWS prezident AHR ČR Václav Stárek. Majitele restaurace také trápí, že nevědí, jak dlouho budou omezení platit a jak dlouho budou muset vydržet jen za pomoci výdejních okének.
