V pondělí vyrazil na lékařský zákrok, který je v porovnání s jinými banální. Proto měl být Rudolf Pejchar, klubová ikona hokejové Plzně a nyní trenér brankářů, ve středu doma. Realita byla taková, že se po operaci slepého střeva probudil kvůli komplikacím až v sobotu. A jak se od personálu v nemocnici dozvěděl, měl velké štěstí, že zůstal mezi živými.
MS hokej 2024
Nyní už je 54letý Pejchar skutečně doma. „Kluci z týmu nevěřili, co všechno se může stát,“ řekl v rozhovoru pro iSport.cz. Stále ale ještě nemůže předávat napřímo své cenné poznatky dvojici plzeňských brankářů, tedy Miroslavu Svobodovi a Dominiku Pavlátovi. A to ve chvíli, kdy vrcholí základní část extraligy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zapomenuté Nagano: Češi nechtěli vyhrát, Kanaďané byli nájezdoví panicové a podvod Švédů
Přitom před operací slepého střeva si naplánoval, že bude na střídačce „škodovky“ stát už v pátek 3. února v zápase proti Karlovým Varům. Do nemocnice vyrazil 29. ledna po domácím duelu se Spartou.
„V neděli jsem se nechal manželkou odvézt do nemocnice, abych to měl rychle z krku, ve středu byl doma a stihl utkání ve Varech. Realita byla taková, že mě v sobotu večer probudili,“ vylíčil těžké prozření.
Co se tedy stalo? Pejchar začal po banální operaci krvácet do břicha a bojoval tak o holý život. „Rozjelo se to způsobem, že mě museli během dvou dnů třikrát operovat a uvést do umělého spánku,“ uvedl bývalý výtečný gólman, jenž zažil nejlepší sezonu v letech 1991 a 1992, kdy Plzni výrazně pomohl k označení „vicemistři československé ligy“.
O těchto velkých komplikacích se pak detailně dozvěděl od své manželky, která ve zdravotnictví pracuje. Pejchar ještě připomněl mrazivá slova z jiných úst. „Šéfová oddělní ARO řekla, že kdybych nebyl trénovaný, asi bych jim tam zůstal.“
Několik dní, kdy byl takzvaně „mimo“, mu způsobilo výrazný úbytek na váze a pro něj překvapivé vysílení. „Já mám po týdnu na kapačkách poloviční nohy, stehna skoro žádná,“ řekl s tím, že si nedovede představit, jak se člověk cítí například po probuzení z 14denního umělého spánku.
Pejchar si nyní přijde, jak kdyby zaběhl maraton. Na rozdíl od absolventů 42 kilometrů a 195 metrů dlouhého běhu musí být šest neděl doma. Ale hlavně si váží toho, že nedošlo na nejhorší scénář: „Zaplaťpánbůh, že to dopadlo aspoň takto.“
