Jsou roztomilí, oblíbení a žádaní. Na sociálních sítích se to jen hemží stylovými fotografiemi, a tak se ježek bělobřichý dostal rychle do centra zájmu lidí chtivých líbivého mazlíčka. Na rostoucí poptávku pružně zareagoval množírenský byznys. A tak se do domácností dostávají nemocní nebo příliš slabí jedinci a zvířecí organizace mají stále více práce.
Spolek Ježko afircký v núdzi řeší případy ježčích množíren, chovů v nevyhovujících podmínkách nebo zoufalých majitelů, kteří si pořídili nemocné ježky, každý týden. Pod spolek se tak každý rok dostane okolo dvacítky ježků a dalším zhruba 150 ročně pomáhají poradnou a hledáním nového domova. „Vědět, jak si správně vybrat ježka, je velmi důležité. Nejlepší je vyhledat přímo registrované chovatele a projít si recenze na jednotlivé chovné stanice,“ radí Katka Urbanová ze spolku Ježko africký v núdzi a zároveň upozorňuje, že v Česku ani na Slovensku není povinné registrovat svůj chov. „Ale jedině registrovaný chovatel vám dá záruku, že ježek, kterého si kupujete, nepochází z příbuzenského spojení.“
Více než 80 % ježků bělobřichých v Evropě jsou příbuzní. Bezhlavé množení pro peníze či jen tak „pro radost“ proto způsobuje u mláďat dědičná onemocnění či vrozené vady. „U ježků se určité linie nesmí křížit z důvodu velmi nepříjemných (a na léčbu finančně nákladných) genetických nemocí, které nemusí být na první pohled viditelné,“ vysvětluje Urbanová. Registrovaný chovatel vám je proto schopen doložit z jakého spojení mládě pochozí včetně zdravotních vyšetření nebo analýzy krytí. V Česku i na Slovensku je několik klubů, na jejichž stránkách najdete seznam registrovaných chovatelů ježků.
Jak si vybrat?
U ježků je to stejně jako u jiných zvířat – všichni mají rozdílnou povahu. Proto je v začátcích vhodné se poradit s chovatelem, který vám pomůže vybrat si takového, který bude splňovat vaše požadavky a naopak. Je zcela běžné, že poctiví chovatelé se zajímají nejen o to, kde a jak bude ježek žít, ale také o náročnost vaší práce a o vaše zázemí. „Klasický“ množitel nic takového řešit nebude. Zároveň ale nezaručí původ ani zdravotní stav zvířete, a tak můžete o nového člena rodiny brzy přijít.
„Ježek je exotické zvíře, které není vhodné pro každého. Především pak není vhodný k malým dětem. Jde o nočního živočicha, který je nejvíce aktivní večer a v noci. Zároveň je to samotářské a teritoriální zvíře, což nemusí každému vyhovovat,“ vysvětluje Katka Urbanová. Dalším specifikem je potrava – ježek je hmyzožravec, takže pokud jste si mysleli, že mu postačí jablko, které si napíchne na bodliny, zřejmě budete překvapeni. To samé platí i o mazlení. „Většina ježků vlastně člověka jen toleruje a vybudování vztahu trvá dlouho,“ upozorňuje Urbanová s tím, že příspěvky na sociálních sítích mohou být zkreslené nebo za nimi stojí hodně času a práce majitele.
Než začnete hledat chovné stanice, je třeba mít jistotu, že ježek je to pravé zvíře pro vás. Jak? Tím, že si kladně odpovíte na následující otázky:
- Dokážu ježkovi zajistit dostatek prostoru, čistou vodu, kvalitní a pestrou stravu a adekvátní teplotu?
- Zvládnu doma přítomnost nočního tvora, který je v době mého spánku velmi aktivní?
- Jsem si vědom toho, že je ježek hmyzožravec, takže jeho hlavní složkou potravy je hmyz?
- Budu schopný a ochotný čistit mu každý den jeho ubikaci?
- Nebude mi vadit, když se občas popíchám o jeho bodliny nebo když mě ježek pokouše?
- Mám dost trpělivosti na vybudování našeho vztahu?
- Jsem si vědom toho, že každý ježek má jinou povahu?
- Mám ve svém okolí veterináře, který má s ježky zkušenost?
- Dokážu finančně zajistit léčbu ježka v případě zdravotních komplikací?
- Uvědomuji si, že ježek může být závazek na několik let?
Odpověděli jste ve všech případech ano a chcete se vyhnout nákupu zvířete z množírny? Přečtěte si o praktikách množitelů a o tom, jak mohou ježci z takových množíren dopadnout.