Medailový rozbor ZOH: Ženy, děkujeme. Češky v dovozu cenných kovů z olympiád válcují muže

Když porovnáme československou a českou éru, ta modernější je mnohem více protkaná úspěchy. Vše samozřejmě koresponduje s větším množstvím sportů i sportovců, přesto je zajímavé, že dlouhé období mezi lety 1924 až 1992 přineslo Československu pouze dvě zlaté medaile, celkem pak 25 cenných kovů.

Na skokana na lyžích Jiřího Rašku a krasobruslaře Ondřeje Nepelu navázali hned po pěti letech existence samostatné republiky hokejisté na olympiádě v Naganu. Jejich překvapivé zlato na hrách, kam mohli poprvé hráči z NHL, dodnes zůstává nejzvučnějším olympijským a vůbec celkově sportovním českým úspěchem.

Hrdinové jako Dominik Hašek, Jiří Šlégr nebo Jaromír Jágr drží chlapský prapor vysoko, ovšem příliš mužských následovníků nemají. V českém případě jsou to totiž především ženy, kdo jednou za čtyři roky zvedají z gaučů miliony radujících se lidí.

Sběratelky Sáblíková a Neumannová

Celkově česká výprava ukořistila na zimních olympijských hrách dohromady 31 medailí – devět zlatých, 11 stříbrných i bronzových. Hned o 20 z nich se postaraly olympioničky. Na jedné – biatlonové ze smíšené štafety v Soči – se spolupodílely.

Kdo jsou české držitelky individuálních cenných kovů?

Běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, rychlobruslařka Martina Sáblíková, její kolegyně Karolína Erbanová, lyžařka Šárka Strachová dříve Záhrobská, biatlonistky Gabriela Soukalová s Veronikou Vítkovou, snowboardcrossařka Eva Samková a „schizofrenička“ Ester Ledecká. Právě její triumfy na posledních hrách v Pchjongčchangu na lyžích v super-G i na snowboardu jsou snad jediným počinem, který se může rovnat velkoleposti naganského zlata v podání party trenéra Ivana Hlinky.

Ze seznamu je nutno vypíchnout zejména dvě jména, která se postarala o olympijskou vládu žen nad muži.

Neumannová i Sáblíková získaly shodně šest medailí, co se týče jejich cennosti, vede rychlobruslařská hvězda. Zatímco Neumannová má „jen“ jedno zlato za drtivý finiš na 30 kilometrech na své poslední olympiádě v Turíně, Sáblíková byla na olympijském nejvyšším stupínku pódia hned třikrát. K tomu má dvě stříbra a jeden bronz, Neumannová vlastní čtyři stříbra a jednu „placku“ za třetí místo.

Nejúrodnějším sportem je běh na lyžích

I když v současnosti českého diváka vábí spíše biatlon či dění na sjezdovkách, je to momentálně trochu upozaděný běh na lyžích, který do české sbírky doručil nejvíce medailí, a to celkem devět. O Neumannové byla řeč, na dalších třech má největší podíl Lukáš Bauer. Dvě vyhrál jen a pouze sám, u bronzu z Vancouveru se přičinil jako člen štafety.

Druhým nejúspěšnějším českým olympijským sportem jsou shodně rychlobruslení a biatlon. V prvním odvětví má logicky největší zásluhu Sáblíková, ke které se jedním bronzem z Pchjongčchangu připojila Karolína Erbanová. V tom druhém je kolekce rozporcována mezi daleko více osobnostní – Soukalovou, Vítkovou, Ondřeje Moravce, Michala Krčmáře a Jaroslava Soukupa.

Celkem už to Čechům cinklo v sedmi sportech, kromě tří zmíněných oblastí je to snowboarding, akrobatické lyžování, lední hokej a alpské lyžování.

Je celkem zajímavé, že v československém období byly nejúčinnějším medailovým zdrojem skoky na lyžích. Díky Jiřímu Raškovi, Pavlu Plocovi, Jiřímu Malecovi, Rudolfu Burkertovi a družstvu Tomáš Goder, František Jež, Jaroslav Sakala, Jiří Parma se urodilo sedm cenných suvenýrů. Od roku 1993 si ale pro medaili nedoletěl nikdo, ba co víc, tento sportu v tuzemsku zažívá velkou krizi.

Nejúspěšnější Soči, nulový Lillehammer

Jména a k nim příslušné kovy jsou představeny. Ale co destinace? Kde se Čechům nejvíce dařilo, kde naopak vůbec? Rekordní byla z tuzemského pohledu olympiáda před osmi lety v ruském Soči, odkud výprava přivezla osm medailí (dvě zlata, čtyři stříbra a dva bronzy).

Naopak nejmrzutějším zážitkem byla pro českého fanouška hned ta první po federálním rozpadu. V roce 1994 v norském Lillehammeru bylo i po zhasnutí olympijského ohně na českém kontě zcela vynulováno.

V průměru sportovci z každých zimních her, kterých proběhlo od vzniku samostatné republiky sedm, přivezli domů zhruba 4,5 medaile. Na posledních třech akcích byl průměrný zisk značně posunut směrem vzhůru, ostatně i Pchjončchang před čtyřmi lety znamenal sedm medailí.

Čistě z hlediska papírových předpokladů to zanedlouho v Pekingu vypadá na návrat do skoupějších časů znamenajících zhruba tři medaile. Ester Ledecká se pravděpodobně bude činit na snowboardu, Sáblíková možná znovu získá cenný kov na pěti kilometrech a medailové ambice mají při neúčasti hráčů z NHL i hokejisté.

Ale posledně v Jižní Koreji také nikdo absolutně nečekal, že Ledecká získá medaili v super-G. Třeba nějaké podobné překvapení přijde i v Číně.