Ne, toto nebylo ohlédnutí s lítostí. Naopak. Tak komentuje první rozhovor Angely Merkelové významný německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Bývalá německá kancléřka půl roku po svém odchodu z funkce loni v prosinci na veřejnosti většinou mlčela. Nyní promluvila k aktuálně nejdůležitější otázce, tedy k politice vůči Rusku.
A nevidí důvod zpochybňovat své vlastní kroky během 16 let ve funkci kancléřky. Obhajuje především fakt, že Ukrajina nemohla v roce 2008 vstoupit do NATO. Prý proto, že věděla, jak Putin uvažuje, a chtěla zabránit eskalaci napětí.
Merkelová seděla v divadle Berliner Ensemble a přes hodinu a půl hovořila s novinářem časopisu Spiegel Alexanderem Osangem. Šlo především o její hodnocení ruské politiky pod vedením prezidenta Vladimira Putina a její jednání s ním. Válka proti Ukrajině byla podle Merkelové „velkou chybou“ a invaze ruských vojsk „objektivním porušením všech předpisů mezinárodního práva“, cituje Merkelovou většina německých médií.
Merkelová v souvislosti s ruskou invazí hovořila o „velké tragédii“. Přemýšlela, zda se tomu dalo zabránit. Ale hned si odpověděla: „Když to všechno zpětně sečtu, jsem vlastně ráda, že si nemusím vyčítat, že jsem se příliš málo snažila zabránit takové události, jaká se nyní stala.“
Bývalá kancléřka, která působila při rozhovoru klidně a vyrovnaně, byla v dobré náladě a místy dokonce žertovala, nepřišla představit bilanci svého 16letého působení ve vládě, ale téměř výhradně ospravedlnit svou politiku vůči Rusku.
Putin by to nikdy nedopustil
Bývalá šéfka vládnoucí Křesťansko-demokratické unie (CDU) zdůvodnila svůj nesouhlas s přijetím Ukrajiny do NATO v roce 2008 dvěma hlavními argumenty: „Byla jsem si velmi jistá, že Putin to nedopustí. Ruský prezident mohl v té době způsobit na Ukrajině obrovské škody,“ uvedla Merkelová první důvod v rozhovoru pro Spiegel.
A za druhé, Ukrajina v té době „nebyla vnitřně demokratickou zemí“. Současný prezident Volodymyr Zelenskyj „neuvěřitelně statečně bojuje“ proti korupci ve své zemi. „Tehdy to však byla země ovládaná oligarchy,“ popsala Merkelová.
Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung působila bývalá vrcholná politička při vystoupení velmi sebevědomě a stejně tak se dívala i na své působení v politice vůči Rusku. „Takže nevidím důvod, proč bych teď měla říkat: To bylo špatně. A proto se také nebudu omlouvat,“ doplnila Merkelová.
Při jednání s Ruskem prý nebyla naivní. Připomněla, že vždy varovala, že Putin chce zničit Evropu, protože ji považuje za „předstupeň NATO“. Po ruské okupaci Krymu v roce 2014 se navíc nic nestalo. Rusko však bylo vyloučeno ze skupiny G8.
Merkelová „alespoň přiznala“, jak píše deník, že pro německou armádu se dalo udělat víc. Nyní panuje shoda, že je „potřeba dohnat ztrátu“. V době jejího vládnutí se všeobecně předpokládalo, že Evropa směřuje do období bez vojenských konfliktů, proto vlastní obrana nebyla hlavním cílem. Přesto prý došlo k výraznému navýšení rozpočtu na obranu.
Telefonovat s Putinem nemá smysl
Merkelová lituje, že po pádu Berlínské zdi v roce 1989 nebylo možné vytvořit bezpečnostní architekturu, která by zabránila současné eskalaci. „Za celá ta léta se nám nepodařilo studenou válku skutečně ukončit,“ vysvětlila sedmašedesátiletá vystudovaná fyzička. Narodila se sice v Hamburku, v západní části rozděleného Německa, ale vyrůstala a studovala v bývalé Německé demokratické republice, zemi východního socialistického bloku, kam byl umístěný její otec evangelický farář.
Bývalá kancléřka se nepovažuje za prostředníka ve válce na Ukrajině. Na otázku, zda by s Putinem mluvila po telefonu, odpověděla: „Nemám dojem, že by to v tuto chvíli mělo smysl. Z mého pohledu není o čem diskutovat.“
Navzdory válce a rozdílům si dovolila Merkelová o dřívějších setkáních s Putinem vtipkovat. Například o tom v černomořském letovisku Soči v roce 2007, kdy Putin kancléřku viditelně vyděsil svým černým labradorem. „Statečná kancléřka se musí vypořádat s takovým psem,“ uzavřela své první veřejné vystoupení po odchodu do důchodu Angela Merkelová.
