Jak se změnily vztahy mezi Piráty a Starosty, jaký význam mělo vyzývání k odchodu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a má vůbec smysl účast nejmenší koaliční strany ve vládě? „Naší misí je dotáhnout sliby, které jsme lidem dali, a neutíkat z boje,“ říká v rozhovoru předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
V poslední době jste se dost opíral do hnutí STAN kvůli Dozimetru. Jaké jsou nyní vztahy mezi Piráty a STAN?
Vztahy ve Sněmovně jsou dobré, pracovní. Byť mezi námi bylo určité napětí, tak v poslední době jsme schopní sednout k jednacímu stolu a řešit věci. Dohodli jsme se, že interní jednání budou komentovat předsedové stran. Uvědomujeme si, že máme společný program a společné cíle, které jsme slíbili voličům a těch jsme měli asi 850 tisíc, což je velký závazek.
ČTĚTE TAKÉ: Spolu v eurovolbách? Ústupek pro Fialovu kariéru, míní Kubáček
Vyzval jste předsednictvo strany, aby požádalo o nahlédnutí do spisu ke kauze Dozimetr. Jak to dopadlo?
To je věc předsednictva a právního zastoupení. Nemůžu mluvit za ně. Napsal jsem, co mi v daný okamžik přišlo rozumné, a jakým způsobem se k tomu postaví vedení strany, je jejich svobodné a odpovědné rozhodnutí.
Byla koalice se STAN chyba?
Je těžké spekulovat. Můj upřímný názor je, že kdyby Piráti a Starostové neuzavřeli koalici, tak nejpravděpodobnější scénář by byl, že si Babiš nevybere jako terč Piráty, ale Spolu. Piráti a STAN měli tehdy v průzkumech asi 34 procent. Kdybychom koalici neudělali, tak by byly preference rozdělené. Pro Piráty by to dopadlo určitě lépe. Ale z hlediska země jako celku, kdyby si Babiš vybral Spolu, tak by je o něco zdecimoval a nemuseli by volby vyhrát. Celá situace by se mohla odvíjet jinak.
STAN nejsou jediní, se kterými máte problém. V září Piráti vyzvali k odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ale nic se nestalo. Nepůsobíte pak trochu komicky, že i přesto zůstáváte ve vládě?
Žijeme ve svobodné společnosti, kde lidé mohou říkat svoje názory, aniž by to znamenalo, že musí bouchnout do stolu a někam odcházet. Rád sportuji, a když se někdo v nějaké soutěži o něco snaží, tak také nemá utíkat. My musíme udělat všechno pro to, abychom splnili, co od nás voliči očekávají. Většina společnosti vnímá určité věci kolem pana ministra Blažka problematicky. Vedle těchto obav, které se promítly i do názoru naší členské základny, běží standardní pracovní spolupráce na důležitých zákonech a projektech. Ministerstvo bude dělat statistiky soudů a soudců, což je věc, o kterou jsem dlouho usiloval. Snažím se o zjednodušení formulářů na exekuce. Zřizuje se nová otevřená věznice, aby se snížila kriminalita. A spousta věcí se děje za podpory pana ministra Blažka, takže to není černobílé.
Takže jinak souhlasíte s tím, jak Blažek ministerstvo vede? Ptám se i proto, že se před sestavením vlády spekulovalo, že byste v čele resortu spravedlnosti mohl sedět vy.
Nebylo by ode mě korektní hodnotit naše koaliční partnery a ostatní ministry. Jen bych si přál, abychom byli v některých věcech trochu pokrokovější, aby digitalizace justice běžela rychleji, aby lidé měli méně vyřizování na soudech. Pro mě je důležité, aby tady měly dobré prostředí kvalitní softwarové firmy, které se nesnaží jen rýžovat na státu. Ministerstvu spravedlnosti dodává informační systémy firma, která je trestně stíhaná za legalizaci výnosů z trestní činnosti. To je nestandardní.
A je nezbytné, aby Piráti někoho vyzývali, ať odejde z vlády?
Každý nemusí souhlasit s každým. I ve vztazích, které máme v životě, je důležité, abychom dokázali dál spolupracovat, i když se ve všem neshodneme. Někdo se třeba dostal do situace, že se neshodne v politických názorech s rodiči nebo prarodiči. Ale nemusí kvůli tomu přetrhávat svazky, které jsou pro život důležité. Tak my stejně tak nechceme přetrhávat svazky, které jsou důležité pro fungování země. To je dost ultimativní přístup, který nemůže přinést dobrotu.
Občas se však ozývají názory, že Piráti stejně ještě před sněmovními volbami z vlády odejdou, aby se nějak odlišili, získali voliče. Může se to stát?
Takovou debatu jsem ve straně nezaznamenal. A představa, že máme ve volební kampani obhajovat naše výsledky, které máme skvělé v zahraniční politice a digitalizaci, a do toho bychom utíkali z vlády, se mi nezdá. Samozřejmě situace není lehká, bojujeme na x frontách. Naší misí je však dotáhnout sliby, které jsme lidem dali a neutíkat z boje. Pokud to jen trochu půjde, budu se snažit, abychom mandát dokončili.
Myslíte si, že se lidem díky této vládě lépe žije? Kabinet má poměrně nízkou důvěru občanů.
Průzkumy vycházejí hodně ze situace, kterou zažívá každý člověk. Minimálně třetina lidí těžce nese důsledky, které s sebou přineslo zdražování – ať už rodiny s dětmi, samoživitelé, některé domácnosti seniorů. To je objektivní fakt, který se určitě promítá do důvěry vládě. Z mého pohledu se do toho mohou promítat i ne úplně šťastně vysvětlená opatření v rámci úspor. Ty jsou naprosto nevyhnutelné a drtivá většina lidí chápe, že stát nemůže rozhazovat takovým tempem jako dřív. To bychom se mohli brzy dopracovat k bankrotu. Když se ale licituje o běžných záležitostech života, jestli má být voda v takové nebo takové sazbě, tak to je podle mě trochu těžké lidem vysvětlit. Tam vznikají ty problémy v komunikaci.
Kdo za to může?
Nechci to na nikoho házet. Zodpovídá za to vláda. Je potřeba připomínat, že situace, kterou procházíme, není pro velkou část našich obyvatel lehká. Politici by měli prokazovat nějaké porozumění a neškrtat těm, kteří opravdu potřebují pomoct. Zdroje pro fungování státu je potřeba získávat v oblastech, kde jsou k dispozici. Jako Piráti jsme navrhli daň z neočekávatelných zisků energetických firem a spousta lidí nám to vyčítala, že je to konec kapitalismu atd. Ale na těch energetických firmách se vybralo za rok 50 až 60 miliard. Takže nakonec se ukázalo, že je to spousta peněz do státního rozpočtu a deficit by nebyl 252 miliard, ale přes 300. Takže lidé vidí, že ve vládě máme rozumné návrhy. A byť máme ve Sněmovně slabší zastoupení, tak věci, které prosazujeme, mají hlavu a patu.
Ale preference mezitím rostou hnutí ANO.
Nám také vyrostly preference. Ale v polovině volebního období to není podstatné. Teď je populární připodobňovat politiku k fotbalu, a ten taky nehodnotíte v půli zápasu. Podstatné je, jaké skóre bude na konci. Jakmile reformy naběhnou účinnosti, lidé si je zažijí a bude vidět, že hospodaření státu se dostane do lepší kondice, tak ten ozdravný proces ocení. Lidé vnímají zadlužování státu jako velký problém.
Sněmovna je často paralyzovaná. Snažíte se nějak domluvit s opozicí, aby se tam desítky hodin neřečnilo o ničem?
Je zjednodušená představa, že Sněmovna je jen o schvalování zákonů. To je jen část práce. Je to také o tom kontrolovat vládu a přenášet k vládě podněty od lidí. Ale samozřejmě pokud tady od rána do večera sedíme a musíme poslouchat projevy, jejichž cílem není nic sdělit, ale jen vyplnit čas, tak je to pocit zmaru. Já se snažím tyhle nekonečné projevy nemít, nejdelší jsem měl snad 40 minut. Na jednu stranu je možná obdivuhodné, že někdo dokáže sedm hodin řečnit, ale podstatná není délka projevu, ale nějaký myšlenkový obsah. A většina toho intelektuálního obsahu by se vešla do tříminutového projevu spíš než do sedmihodinového. Jsem zastáncem zefektivnění chodu Sněmovny. Dáváme tím příklad fungování celého státu. Sledujeme, jak to vnímají lidi. I já si klepu na čelo, když to vidím. Asi dva roky se snažím přesvědčit naše koaliční partnery, že je potřeba dát diskuzi ve Sněmovně nějakou štábní kulturu.
Jak by to mělo vypadat?
Když máte jednací den Sněmovny, tak ho nemůžete celý prokecat o programu schůze na ten den. Protože pak už nemáte ten jednací den. To je cílem opatření, o které usiluje velká část koaličních poslanců a podařilo se nám na tom dohodnout. Diskuze o programu by měla být stručná a měl by tam být limitovaný čas i pro řečníky s přednostním právem. Ať si diskutují klidně delší čas v těch jednotlivých bodech, ale potom už je to více předvídatelné. Nechceme, aby se obstrukce přenášely do programu. Opozice dost destruuje chod Sněmovny.
A vaše koalice se nějak snaží tu polarizovanou Sněmovnu znovu spojit? Vy sám se třeba s expremiérem Andrejem Babišem (ANO) taky často štěkáte.
Když vystoupí a začne urážet naše ministry a naše lidi, kteří poctivě pracují, tak to mi samozřejmě vadí a budu je bránit po veškerý čas, který k tomu budu mít. Ale naše vystoupení jsou spíše reakcemi na osobní útoky. Mým partnerem ve Sněmovně je hlavně paní předsedkyně Schillerová a spolupráce na úrovni předsedů klubů funguje docela dobře. Snažíme se o to, aby se to úplně nerozpadlo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT. Prošlo by Schwarzenbergovo zpochybňování justice u jiných politiků? Podívejte se na video.