Co na to premiér - 11.10. v 21:00
Příští sněmovní volby by se měly uskutečnit zhruba za dva roky. Zatímco důvěra ve vládní koalici klesá na rekordní minima, preferenční náskok ANO roste. I proto se ve veřejném prostoru stále častěji mluví o koaličním potenciálu nejsilnějšího opozičního hnutí. Budoucím partnerem ANO by mohla být ODS či SPD. V případě, že se vrátí do Sněmovny, by se šance mohli znovu chopit i sociální demokraté.
Vzhledem k růstu preferencí hnutí ANO a nízké popularitě pětikoalice je stále pravděpodobnější, že budoucí kabinet nepůjde složit bez účasti ANO. Kdo by se mohl stát jeho klíčovým partnerem?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ANO volí hlavně senioři a lidé bez maturity. Piráti kralují u mladých, ODS u vzdělaných
ANO + ODS
Jednou z nejdiskutovanějších variant je spojení ANO s ODS. A to přesto, že šéf ODS Petr Fiala odmítl nabídku Andreje Babiše k vládní spolupráci již v roce 2017. Znovu se spekulace o věčně zmiňovaném hypotetickém tandemu vyrojily v roce 2021. I v tomto případě dal Fiala jasně najevo, že o ANO nestojí, a zůstal u myšlenky koalice Spolu a PirSTAN.
Proč se tedy mluví o možné koalici ANO a ODS i v souvislosti s obdobím po volbách 2025? Z ideologického hlediska by šlo zcela jistě o stabilnější spolupráci než v případě současné názorově velice různorodé pětikoalice.
Pokud by ANO ve volbách uspělo s větším náskokem, mělo by pak bezpochyby výrazný manévrovací prostor. „Když budeme bohatá nevěsta s obrovským množstvím hlasů v Poslanecké sněmovně, tak věřte, že si budeme vybírat. Koaliční potenciál je důležitý. A ten budete mít, když bez vás nikdo žádnou vládu nesestaví. To je náš cíl. Pak si budeme vybírat,“ řekla pro CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Další z vysoce postavených členů hnutí CNN Prima NEWS popsal, že pokud by mělo ANO dobrý výsledek ve volbách, ODS by se mohla dostat do vlády pod záminkou zabránění spolupráce ANO a SPD.
„V případě takového scénáře by ale ve vládě zřejmě nemohl a ani nechtěl být Petr Fiala,“ komentovala osoba, která si nepřála být jmenována. Zároveň dodala, že ani Babiš by v kabinetu sedět nemusel, pokud by měl být hlavním problémem pro spolupráci. „Je si moc dobře vědom toho, že by se musel stáhnout. Je to jedna z variant,“ dodal zdroj.
Premiérem by se tak mohl stát 1. místopředseda ANO Karel Havlíček, z řad ODS se spekuluje třeba o jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi. „Vládní koalice by měla být složená ze subjektů, které sice mohou mít do jisté míry rozdílný volební program, ale sdílejí podobné vidění světa. Mám na mysli například podobný pohled na daně, budoucnost EU či (ne)zavedení eura. Jak vidíme, dneska je ta realita jiná,“ sdělil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec Patrik Nacher (za ANO), přičemž koalici s ODS nevyloučil.
Podívejte se na rozhovor s Andrejem Babišem z 15. září 2023:
Nutno připomenout, že předsednictvo ODS o budoucí spolupráci s ANO zatím nejeví žádný zájem. Odmítavý postoj Petra Fialy sdílejí také místopředsedové Martin Kupka, Martin Baxa či Alexandr Vondra i mnoho dalších vlivných členů strany, kteří si jsou dobře vědomi toho, že případné spojení s ANO by mohla velká část voličů ODS ostře odsoudit. Navíc by to zcela jistě znamenalo definitivní konec projektu Spolu.
Za výjimku lze považovat nedávné vyjádření europoslance Jana Zahradila (ODS), který se ke spojení s ANO před časem vyjádřil na sociálních sítích. „Je načase v ODS prolomit toto tabu, začít se o tom bavit a netvářit se, že jsme odsouzeni k trvalému svazku s dvěma tříprocentními stranami,“ uvedl.
ANO + SPD
ANO chce ODS, ale ODS zatím nechce ANO. SPD by zase ANO chtěla, jenže tam zase moc nechce ANO. Možná zbytečně zjednodušená konstrukce, která ovšem alespoň z části stojí na reálných základech.
Je naprosto logické spekulovat o tom, že příští vládu složí současná dvě opoziční uskupení. Až překvapivě v tomto ohledu působí změna rétoriky zástupců SPD. Hnutí, které mělo dříve svůj marketing z velké části založený na tom, že se vymezovalo proti všem ostatním, nyní vcelku otevřeně mluví o svém zájmu být s ANO součástí nového kabinetu.
„Nejbližším možným partnerem budou strany, které se dostanou do Sněmovny a nemají nic společného s Fialovou vládní pětikoalicí. Nejbližším partnerem by teoreticky bylo hnutí ANO, protože jiná opoziční strana ve Sněmovně není. Důležité je udělat takový výsledek, abychom byli jazýčkem na misce vah,“ řekl v srpnové Partii předseda SPD Tomio Okamura.
Ještě o něco konkrétněji se vyjádřil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS místopředseda SPD Radim Fiala: „ANO je náš nejbližší koaliční partner. My toto hnutí rozhodně vyzveme k tomu, abychom šli společně do příští vlády. Záleží ale na nich, jak se k takové nabídce postaví.“
A jak se k námluvám SPD staví samotné ANO? „Máme odlišný program, my jsme catch-all party. V některých věcech nesouhlasíme. ANO určitě nechce vystupovat z Evropské unie. Ta spolupráce (s SPD) je možná na úrovni klubu, ale já o tom nevím. Nejsem ten, kdo to nějak zprostředkovává,“ řekl Andrej Babiš v září pro CNN Prima NEWS.
Expremiér rovněž prozradil jméno osoby z ANO, která prý s SPD jedná: „S panem Okamurou vůbec nemluvím, paní Schillerová s ním mluví. Není to náš partner ani rival. Má tam (v SPD) ale velice dobré poslankyně, jako je například paní (Karla) Maříková. Ta mluví skvěle a k věci.“
Že ANO pokukuje spíš po ODS, registrují i představitelé SPD. „Vím, že mezi ANO a ODS probíhají interní schůzky. Jsem zvědavý, jestli ANO chce jít s ODS. Jejich voliči by to asi neuvítali,“ uvedl Okamura v Partii. Někteří analytici také pochybují o tvrzení SPD, že se opravdu chce podílet na vládě. Účastí v kabinetu by totiž ztratila nálepku protestního hnutí.
ANO + SOCDEM (Přísaha)
„Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky,“ zní jedno staré rčení. Byli by sociální demokraté schopni vstoupit do stejné řeky – tedy do koalice s hnutím ANO – třikrát? Nezbytnou podmínkou je návrat do Poslanecké sněmovny, čemuž poslední průzkumy zatím nenasvědčují.
Sociální demokracie není ve veřejném prostoru zrovna moc slyšet. Tento fakt je o to více překvapivý v době krize, kdy vládní kormidlo drží ODS – ideální podhoubí pro levicovou stranu přetáhnout k sobě některé nespokojené voliče. Jenže ti jsou asi už u ANO.
Snaha o totální restart určitě vidět je. Jenže přeměna zkratky z ČSSD na SOCDEM a nová kampaň za více než 100 milionů korun s „čertem“ Fialou vzbudily ve společnosti spíš posměch.
Pokud se nakonec politický comeback SOCDEM v roce 2025 povede, pro hnutí ANO by mohla být ideálním a řádně ozkoušeným partnerem. Na druhou stranu – právě dvojnásobné vládní angažmá s ANO sociální demokraty vyštvalo ze Sněmovny. Vedení strany na to asi jen tak nezapomene, což je znát i z vyjádření předsedy SOCDEM Michala Šmardy.
„Voliči nám osm let vlády s hnutím ANO spočítali a my za to tvrdě zaplatili. Každý má přiznat chybu, my jsme ji udělali a už nikdy ji nezopakujeme,“ řekl starosta Nového Města na Moravě v červnu v rozhovoru pro web Deník.cz.
Svou existenci ve volebních průzkumech stále připomíná i hnutí Přísaha, které ve volbách v roce 2021 poměrně těsně neprošlo do dolní komory, když získalo 4,68 procenta hlasů. Kdyby se uskupení Roberta Šlachty povedlo v roce 2025 pětiprocentní hranici překonat, mohlo by zaujmout roli SOCDEM a složit s hnutím ANO většinu.
ODS + KDU-ČSL + TOP 09 + STAN + Piráti
Jednou z možností – i když velice málo pravděpodobnou – je pokračování pětikoalice i po volbách 2025. Spolu i Pirátům a Starostům se zcela jistě bude hodit, pokud propadne velké množství protestních hlasů, jako se to stalo v roce 2021. Strany, které se tehdy nedostaly do Sněmovny, jich obdržely přes milion, což bylo nejvíc v historii.
Není ovšem moc reálné, že se situace v takové míře bude opakovat. Z námluv SPD s Trikolorou je zřejmé, že národně-konzervativní či krajně pravicové strany se pokusí více spolupracovat, aby nedocházelo k tříštění hlasů.
Z předvolebních průzkumů navíc vyplývá, že i v případě, kdy by se dostala do Sněmovny stejná uskupení jako v roce 2021, by pětikoalice zřejmě už nedosáhla na většinu. Objevit by se mohl také nový středopravicový subjekt, který by se prezentoval jako alternativa současné vládní garnitury.
Volby za dva roky
Pokud nedojde k pádu vlády, řádné volby do Sněmovny se uskuteční v říjnu 2025. Do té doby se může stát mnohé. Největší vnější zásahy, které kompletně překreslují politickou mapu i preference voličů, většinou přichází zničehonic. Naplno nám to ukázala například koronavirová pandemie v roce 2020 i ruská invaze na Ukrajinu o dva roky později.
