Michl guvernérem ČNB? Velmi špatná volba. Začíná politika pro dlužníky, říká Zlámalová

Prezident Miloš Zeman jmenoval nového guvernéra České národní banky Aleše Michla

360° (511)

Aleš Michl jako nový guvernér České národní banky (ČNB) je velmi špatná volba. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla analytička Týdeníku Echo Lenka Zlámalová. Zároveň souhlasila s ekonomem Štěpánek Křečkem, že příchodem Michla začíná politika pro dlužníky.

Michla do funkce guvernéra ČNB ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Na post nastoupí 1. července. „Myslím si, že Aleš Michl je špatná volba. Nemyslím si to jenom já. Viděli jsme útok na korunu, který tady dlouho nebyl,“ řekla Zlámalová, která narážela na prudké oslabení měny.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové, která také byla hostem pořadu, se oslabení koruny dalo v této souvislosti očekávat. „Vždycky, když se mění guvernér, rozkolísá se kurz měny. Už jen změna v čele centrální banky znamená míru nejistoty, protože odchází někdo, koho jsme znali. Přichází někdo, koho známe, protože seděl v bankovní radě, ale uvidíme, jak se ve své nové funkci bude chovat,“ vysvětlil další z ekonomů Štěpán Křeček.

Začíná politika pro dlužníky

„Ekonomiku můžeme rozdělit na dlužníky a věřitele. Je zřejmé, že pan Michl bude spíše vyhovovat dlužníkům, tedy lidem, kteří spíše preferují nižší úrokové sazby, a naopak nebude tolik vyhovovat věřitelům, kteří se bojí, že inflace sní jejich úspory,“ popsal Křeček. „V této chvíli se začíná dělat politika pro dlužníky,“ dodala Zlámalová.

ČNB mimo jiné ovlivňuje úrokové sazby u hypoték. Právě Michl je zastáncem mírnějšího růstu základní úrokové sazby při boji s inflací. „Co se týče cen, porostou bez ohledu na to, jak se teď úrokové sazby nastaví. Zpoždění měňové politiky je 12 až 18 měsíců. Kdybychom teď úrokové sazby zvýšili až do nebes, inflaci by to bezprostředně nesnížilo,“ má jasno Křeček.

Hosté se také zaměřili na mzdy. „Co nám velmi silně hrozí, je propad reálných mezd,“ varovala Švihlíková. „I kdyby mohli zaměstnavatelé zvýšit mzdy o 15 procent, což považuji za nerealistické, vedlo by to k tomu, že se zase zvýší inflace a na navýšení mezd určitě nebude. Jednoznačné je, že se bude životní úroveň lidí snižovat, takže lidé si toho ze svých mezd nekoupí tolik co v minulosti,“ konstatoval Křeček.

Tagy: