Migréna není jen bolest hlavy. Nemocné vyřadí i na několik dní z běžného života

Osmatřicetiletý František z Prahy trpěl více než dva roky nevysvětlitelnou únavou, závratěmi a intenzivními bolestmi hlavy. „Vyzkoušel různé typy léčby. Praktický lékař se domníval, že jsem unavený kvůli vysokému tlaku, neuroložka pojala podezření na depresi,“ vypráví František, „Teprve třetí neurolog zjistil, že se jedná o migrénu,“ V té době čelil až devíti záchvatům do měsíce. Teprve když se lékařům podařilo správně nastavit léčbu, záchvaty ubývaly, a nakonec se objevovaly jen dvakrát do měsíce. Jenže pak František onemocněl covidem.

Onemocnění covidem mé problémy s migrénou ještě prohloubilo. Nějakou dobu pak trvalo, než jsem dostal záchvaty migrény znovu pod kontrolu.

Pan František je také astmatik, a proto se snažil koronavirové nákaze vyhnout. Přestože se snažil chránit, jak jen to šlo, stejně covidem onemocněl. „Pravděpodobně jsem se nakazil v autobuse v době, kdy ještě nebyla povinnost nosit roušky a respirátory. Nemoc se u mě projevila vysokými horečkami, bolestí kloubů a svalů, kašlem a problémy s dýcháním,“ říká.

Přestože průběh onemocnění COVID-19 nebyl u Františka lehký, nakonec to ale zvládl bez hospitalizace. Postcovidové následky však u něj přetrvávají dodnes a kvůli nemoci se u něho zhoršila migréna i astma. „Těsně po covidu jsem prodělal tak silný záchvat migrény, že jsem ani nemohl vstát z postele. Nějakou dobu to trvalo, než se záchvaty zase stabilizovaly,“ pokračuje František, u kterého se nyní migréna projevuje přibližně dvakrát do měsíce. Kvůli covidu se také stále potýká s neurologickými problémy projevujícími se bolestmi svalů a kloubů.

Dlouho jsem se snažil v práci tutlat, že trpím migrénami. Naštěstí má můj zaměstnavatel pro to pochopení.

Po delší době se mohl konečně vrátit ke své práci elektronika signalizačních obvodů, kde o jeho diagnóze vědí a vychází mu vstříc. „Když jsem ještě nevěděl, že se jedná o migrénu, snažil jsem se své problémy „tutlat“. Jenže pak jsem chodil po doktorech a už to nešlo. O problémech s únavou jsem informoval svého nadřízeného, který měl naštěstí pochopení,“ shrnuje František. Protože je velký perfekcionista, což se s nemocí příliš neslučuje, musel se naučit zpomalit a více odpočívat.

Záchvat migrény může trvat několik hodin nebo i dní

Jaký je vlastně rozdíl mezi klasickou bolestí hlavy a migrénou? A jaké jsou nejčastější spouštěče migrenózních záchvatů? Na jsme se zeptali neuroložky Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Jak poznat migrénu od bolesti hlavy?
Běžná bolest hlavy je nejčastěji pouze příznakem, tedy nikoli diagnózou. Bývá obvykle difusní, to znamená, že bolí celá hlava, bolest je tupého charakteru, nezhoršuje se běžnou fyzickou aktivitou a není provázena celkovou nevolností, slabostí a zvracením. Naopak záchvat migrény představuje celý soubor příznaků, nejedná se pouze o bolest hlavy. Bolest začíná typicky na polovině hlavy, nejčastěji ve spánku či za okem, bývá tepavá, ostrá a velmi intenzivní, brání pacientovi v pracovní i jiné činnosti a zhoršuje se i minimální fyzickou aktivitou. Je provázena celkovou slabostí, únavou, pocitem na zvracení a často i zvracením. Dále je přítomna přecitlivělost na světlo a hluk a mnohdy i na pachy či vůně.

Jak dlouho tento stav obvykle trvá?
Je to různé, tyto příznaky trvají několik hodin, ale také například tři dny. Pokud nejsou podány léky, může přejít do tzv. migrenosního statu, který může trvat až týden. Pacient potřebuje úplný klid, vyhledává přítmí a ticho. Asi třetina pacientů má migrénu spojenou s tzv. aurou, což jsou ložiskové neurologické příznaky, nejčastěji výpadek zorného pole či jiné poruchy vidění. Jak je z výše uvedeného patrno, takový záchvat migrény vyřadí pacienta z běžného života.

Jaké jsou nejčastější spouštěče záchvatů migrény?
Podněty, které záchvat vyvolají, mohou být vnější – to znamená stres, změny počasí nebo spíše atmosférického tlaku, což je teď v létě časté, stejně jako bouřka. Na migrénu má vliv také zvýšená únava například z nevyspání, porušení spánkového rytmu. Častými spouštěči jsou ostrá, blikající světla, typicky na koncertech, diskotékách – rychle se měnící obrazy. Dále jsou to podněty vnitřního prostředí, kdy na prvním místě stojí hormonální změny – menstruace, hormonální antikoncepce. Dále hladovění s poklesem krevního cukru, nedostatečný pitný režim. Záchvat migrény mohou spustit také úzkostné stavy s pocity vnitřní tenze. A pak je třeba zmínit i některé potraviny, jako například čokoládu, kávu, sýry s modrou plísní a potraviny obsahující glutamát. Ale jde o velmi individuální intoleranci, u mnoha pacientů to tak nemusí být.

V jakém věku se migréna nejčastěji objevuje?
Nejčastěji mezi 18. až 30. rokem života. Často u dívek vznikají v pubertě, v souvislosti se začátkem menstruace. Migréna ale může být i u dětí. Naopak vznik po padesátém roce života je raritní.

Jak je to s migrénou v těhotenství? Mají se ženy obávat otěhotnět, nebo se naopak tento stav vlivem hormonů stabilizuje?
V těhotenství migréna u většiny pacientek ustupuje a někdy se dokonce nevyskytuje vůbec. Pokud ano, je v případě záchvatu bezpečné vzít si tabletu léku s paracetamolem. Preventivní léčba se v graviditě nepodává.

Dá se migréna zcela vyléčit, nebo pouze „dostat pod kontrolu“?
Migréna se nedá zcela vyléčit, ale léčit ano. Mnohdy jsme schopni i snížit intenzitu záchvatů. Pacient, který trpí velkými bolestmi hlavy, by měl navštívit nejprve svého praktického lékaře, který ho pak odešle ke specialistovi – neurologovi. Ten předepisuje specifická léčiva – antimigrenika, tzv. triptany, k ovlivnění záchvatů a v indikovaných případech je vhodná i preventivní léčiva. Pokud však migrénu nedokáže ovlivnit, může pacienta odeslat do Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Je možné vyzkoušet také alternativní léčbu?
Ano, vhodná je především akupunktura. Využívají se rovněž různé relaxační techniky a psychoterapie.

Můžete léčbu popsat konkrétněji?
Lékem první volby jsou antiepileptika. Obecně lze říci, že snižují přecitlivělost mozku k výše popsaným podnětům. Dále používáme léčiva ze skupiny blokátorů kalciových kanálů a tzv. betablokátorů. Další skupinou léčiv jsou antidepresiva. Preventivní léčbu volíme individuálně podle typu pacienta a jeho přidružených chorob. Řídíme se pravidly tzv. personalizované medicíny – tedy snažíme se preventivní léčbu „ušít“ na míru pro každého nemocného. Někdy je potřeba i kombinace výše uvedených léčiv.

Tyto léky jsou určeny pouze pro léčbu migrény?
Tato léčiva lze použít i v případě jiných diagnóz. V poslední době máme k dispozici vysoce účinnou preventivní léčbu tzv. monoklonálními protilátkami, které působí velmi specificky proti určité peptidové molekule, jež se vylučuje v mozku na začátku migrenózního záchvatu. Tím dokáže výrazně snížit frekvenci migrenózních záchvatů. Tato moderní léčba je vázána pouze na Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, nemůže ji tedy předepisovat každý neurolog.

Migréna je často banalizována

Lidem, kteří trpí migrénou, pomáhá pacientská organizace Migréna-help. Poukazuje na to, že v Česku trpí tímto chronickým onemocněním více než milion lidí a usiluje o osvětu ohledně nemoci, která je často banalizována. Jak uvádí na svém webu, právě letní období je pro mnoho pacientů s migrénou „rizikové“, protože horké a vlhké počasí u nich vyvolává letní záchvaty migrény. Je tedy důležité vyhnout se spouštěčům, které se vyskytují v prostředí letních radovánek.

Spouštěči jsou:

• Změny teploty

• Vysoká vlhkost vzduchu

• Silný vítr

• Bouřky

• Extrémně suché podmínky

• Jasná světla a oslnění sluncem

• Změny barometrického tlaku

Některým letním jevům předejít nelze. Lidé s migrénou by však měli dbát na dostatečnou ochranu proti slunci, v horkých letních dnech se vyhýbat vysoké fyzické námaze a dostatečně pít. Důležitá je také ochrana očí slunečními brýlemi.