Vlna mohutného zdražování je sice dávno za námi, přesto se řada Čechů potýká s ekonomickými problémy. Z průzkumu společnosti Generali Investments plyne, že přes 65 procent dotázaných vnímá současnou situaci jako ekonomickou krizi. Největší obavu pak Češi mají z vyšších nákladů na bydlení a z možného zdražování energií.
Inflace se letos drží na stanovené hranici dvou procent. Rychleji zdražují pouze služby, které však reagují na vyšší ceny s odstupem času. Přesto se 65 procent Čechů domnívá, že se stát nachází v ekonomické krizi. V loňském létě přitom měli lidé největší strach z rostoucí inflace. Před rokem v červenci totiž meziroční růst spotřebitelských cen činil nepříjemných 14,3 procenta.
ČTĚTE DÁLE: Nástrahy pojištění proti povodním – Kdy je k ničemu a na co máte nárok? Pomůže kalkulačka
Nejvíce obav se letos soustředí na rostoucí náklady na bydlení. Největší strach z něj má necelá pětina oslovených ve výše zmíněném průzkumu Generali Investments. Dalších 17 procent dotázaných znervózňují vysoké ceny energií. Obě kategorie jsou přitom velmi úzce propojené. Až na třetí místo se odsunula obava z další inflace.
„Ekonomická situace občanů se odvíjí od řady proměnných. Je zajímavé pozorovat, jak se i napříč věkovými skupinami proměňují hlavní obavy. Obecně jsou ze svých financí nejméně nervózní zástupci střední generace a lidé ve věku od 54 do 65 let,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Mladší ročníky znervózňují především rostoucí náklady na bydlení, včetně nákladů na pořízení nemovitosti. Vysoké ceny energií pak děsí zejména střední a nejstarší generaci.
Skončenou prudkou inflaci ale nadále pociťuje drtivá většina Čechů. Konkrétně je to 83,4 procenta dotázaných. Kvůli vysokým cenám proto lidé musí měnit své návyky. Téměř 60 procent dotázaných začalo více šetřit energiemi a vodou. Podobné procento lidí také uvedlo, že šetří na nákupech potravin.
Lidé přicházejí o úspory
Na jídle šetří zejména střední generace. Celá čtvrtina lidí pak omezuje různá předplatná streamovacích služeb nebo časopisů. Třetina dotázaných snižuje rovněž výdaje na volnočasové aktivity.
Spolu s klesající inflací se mění také strategie řady bank. Ty totiž už nenabízejí dřívější vysoké úrokové sazby na spořicích účtech. Lidem se tak nevyplatí držet své úspory na tomto bankovním produktu a musí se poohlížet po něčem výnosnějším.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kde se bere déšť. Jak vůbec vzniká, co je úhrn srážek a jak se měří?
„Téměř čtvrtina tak buď už převedla, nebo plánuje převést své peníze na spořicí účet do jiné banky, která nabízí vyšší úrok. Přes 10 procent respondentů pak plánuje uložit peníze do jiného investičního produktu. Téměř čtyřicet procent účastníků průzkumu ale nechává peníze i přes klesající úrok na původním účtu a o hodnotu svých úspor tak přichází,“ dodal Jáč.
