Už rok se ukrajinská armáda snaží překročit řeku Dněpr a vybudovat trvalejší obranu na levém břehu. Ukrajinci měli Rusy odehnat několik kilometrů od řeky, fronta se ale hýbe mimořádně pomalu. Vojáci pro CNN popsali, že bitva o Dněpr je v podstatě nepřetržitá. Ticho prý nikdy netrvá déle než hodinu.
Dněpr je čtvrtou největší řekou Evropy. Protéká částí Ruska, Běloruska a celou Ukrajinou, kde se vlévá do Černého moře. Když ukrajinská armáda před rokem osvobodila město Cherson u ústí Dněpru, zdálo se, že brzy postoupí blíže ke Krymu. To se ale nestalo. Fronta se zasekla a z Dněpru se stala nejen přírodní, ale i vojenská linie, která odděluje v části Ukrajiny dvě znepřátelené strany.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci udeřili pomocí raketometu HIMARS
Překonat Dněpr je takticky obtížná věc. Pro obě strany je jednodušší svůj břeh bránit, zatímco pokusy o vylodění na druhé straně stojí mnoho sil. Jak Ukrajinci, tak Rusové se proto snaží nepřítele zahnat hlavně pomocí dálkových zbraní. Prim hrají dělostřelectvo a drony.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šest let do třetí světové války? Analýza věští, že po porážce Ukrajiny by Rusko napadlo NATO
„Nepřítel nás ostřeluje 24 hodin denně. Nepamatuji si, kdy naposledy bylo ticho déle než hodinu,“ popsal pro CNN dvaatřicetiletý ukrajinský pilot dronu Serhij Ostapenko, který operuje z pravého břehu řeky Dněpr na jihu Ukrajiny.
Šest let do třetí světové války? Analýza věští, že po porážce Ukrajiny by Rusko napadlo NATO
Pokud se nepodaří Rusko na Ukrajině vojensky porazit, už do šesti let může rozpoutat plošný konflikt se silami NATO. K tomuto závěru dospěla analýza respektovaného think tanku Německé rady pro zahraniční vztahy. Novinář Jiří Just žijící v Rusku ale pro CNN Prima NEWS sdělil, že by Moskvu od takového scénáře odradila hrozba jaderné války.
Cíl pro ukrajinské vojáky je jasný. Odehnat Rusy od břehu tak, aby mohla armáda Kyjeva vybudovat na levém břehu předmostí. Ukrajinci pro CNN sdělili, že takovou pozici postupně získávají. Rusy měli odehnat na vzdálenost zhruba tří až osmi kilometrů od Dněpru.
Válečná vřava
Štáb CNN se s Ukrajinci účastnil jednoho z nočních útoků na ruské pozice na levém břehu Dněpru, akce ale musela být přerušena, protože Rusové odhalili ukrajinské pozice na druhé straně řeky. I to ilustruje, že z životadárné řeky se stala frontová linie smrtící války.
„Pokaždé, když vstoupím do této zóny, tak se loučím se svým životem. Protože si uvědomuji, že můj život může kdykoli skončit, když mě zasáhne raketa nebo granát. Člověk si na to zvykne, ale je to nepříjemné,“ svěřil se Ostapenko.
Od vstupenky do EU po podporu USA. Ukrajina potřebuje tři vítězství, hřmí Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjmenoval tři hlavní cíle, kterých musí Kyjev podle něj dosáhnout na mezinárodním poli. První dvě se týkají financí – Ukrajina usiluje o pomocný balíček od USA i Evropské unie. Mimoto by Zelenskyj také rád brzy zahájil přístupové hovory o přijetí své země do EU, píše Kyiv Independent.
Loni osvobozený Cherson nadále zůstává frontovým městem, které čelí ruským útokům. Před válkou tam žilo asi 300 tisíc lidí. Dnes v Chersonu zůstává přibližně 73 tisíc těch, kteří nechtějí opustit svůj domov.
Podle Oleksandra Prokudina, náčelníka vojenské správy Chersonské oblasti, útoky na město v posledním měsíci zesílily, v jednu chvíli dosahovaly intenzity 700 střel za den.
„Ruské jednotky častěji zasahují obytné oblasti, protože naši obránci postupují, snaží se proto zastrašit obyčejné občany v místech poblíž řeky Dněpr. Je to pomsta. A nyní je to cítit více, protože naši vojáci jsou již na levém břehu Chersonské oblasti,“ popsal Prokudin pro CNN.
Dodal, že každý obyvatel Chersonu „zosobňuje odvahu“. Jakkoli jsou tam tvrdé podmínky, Cherson je stále svobodný. „Domov dává lidem sílu. Drží se, protože jsou doma,“ uzavřel Prokudin.