Vzít mládě králíka (divokého) nebo zajíce do ruky znamená odsoudit ho k smrti. Matka ucítí váš pach a opustí ho. Zdroj: Pixabay
Tráva se zelená, vzduch voní hlínou a prvními rozkvetlými stromy a lidé vyráží do přírody užít si prvních jarních paprsků. Pro pracovníky záchranných stanic ale příchod jara znamená noční můru. Začíná totiž období sběru mláďat.
Co to znamená? Lidé najdou v trávě malého zajíčka nebo srnečka a v domnění, že jej matka opustila, ho odvezou do záchranné stanice. Nebo hůř, pomazlí se s ním a vesele pokračují v procházce. Přitom ani netuší, že jejich dotek odsoudil mládě k smrti. „Pokud naleznete mládě zvěře, které v klidu leží například v trávě, na kraji pole, toto mládě není ohroženo. Jeho matka Vás možná právě z dálky pozoruje. Je důležité místo, kde se mládě nachází rychle opustit a v ŽÁDNÉM případě se mláděte nedotýkat,“ upozorňuje myslivec Lubomír Hajný.
Záchranné stanice: Místa, kde divoká zvířata našla zastání
Svět živočichů, které si člověk nevyšlechtil ke svému užitku nebo potěšení, se scvrkává. Ze sta procent savců na naší planetě představují pouhá čtyři procenta volně žijící zvířata. Ze sta procent ptáků je volně žijících pouhých 30 procent. I tito přeživší ale neustále naráží na jednu velkou překážku – lidskou činnost. Až devadesát procent zvířat, která skončí v záchranných stanicích, se tam dostane kvůli člověku a jeho vlivu na okolí. Jak se žije ve stínu člověka? Jak vypadá jeden den v záchranné stanici, kde je na prvním místě volně žijící zvíře? A proč je tolik potřebujeme?
„Příroda nadělila zvěři instinktivně se před nebezpečím ukrýt. Mláďata srnčí a zaječí zvěře se po narození snaží bránit proti predátorům, což může být i člověk, přikrčením a splynutím s terénem. U některé zvěře, například koroptví nebo bažantí se matka snaží predátora od mláďat odlákat tím, že předstírá, že je poraněná a představuje tak pro něj snadnou kořist,“ vysvětluje Hajný.
Záchranné stanice v koncích
Možná si říkáte, že když mládě vezmete a přinesete do nejbližší záchranné stanice, nic se nestane. Vždyť tam pracují profesionálové a o mládě se postarají. To je samozřejmě pravda. Jenže odchov například mláďat zajíců je extrémně náročný. „Musí se o ně starat co nejmenší množství ošetřovatelů a to tak aby nebyli ničím rušeni. Dostávají speciální krmivo - sušené mléko pro selata či jehňata. Krmí se ručně několikrát denně. S ohledem na hendikep, se kterým k nám mláďata zajíců dostávají, je úspěšnost odchovu přibližně 50 %,“ popisuje Václav Nejman, vedoucí střediska ekologické výchovy a záchrany zvířat Lesů hl. m. Prahy. jen v loňském roce přinesli lidé do Záchranné stanice v pražských Jinonicích 54 mláďat.
Člověk ale není jediný, kdo může v době kladení mláďat způsobit pohromu. Hrozbou je i volně pobíhající pes, který mláděti může ublížit nebo jej zabít. Je proto důležité mít své psí přátele pod kontrolou. Pokud víte, že by mohl ublížit, je potřeba zavést bezpečnostní opatření ve formě vodítka či náhubku. Pokud necháváte psa „proběhnout" za srnkou s tím, že pes ji neuloví, měli byste vědět, že zvíře může uhynout i následkem stresu, který mu váš čtyřnohý přítel způsobí. Navíc v případě, že na srnku čeká ukryté mládě, můžete nechtíc zavinit smrt dvojnásobnou.
