V souvislosti s blížícím se českým předsednictvím v Radě Evropské unie se objevují větší problémy. Česká velvyslankyně v Belgii velmi nestandardně požádala Prahu, aby nová mluvčí českého předsednictví Eva Hrnčířová nemusela mít prověrku na stupeň tajné. Tato pozice ho nicméně vyžaduje. Úřad v Bruselu tvrdí, že takový stupeň prověření mluvčí pro svou práci nepotřebuje. Bývalý ministři zahraničí nerozumí tomu, proč by někdo o takovou výjimku měl vůbec žádat a jeden z nich dokonce přirovnal situaci ke kauze kancléře Mynáře.
Kvůli nové mluvčí Evě Hrnčířové se stálé zastoupení při Evropské unii snažilo zpětně změnit parametry její pozice. Z interní dokumentace ministerstva zahraničí, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, vyplývá, že začátkem března žádal úřad v Bruselu ministerstvo zahraničí, aby jí udělilo výjimku, díky které by bezpečnostní prověrku na stupeň tajné nemusela mít. Bezpečnostní odbor ministerstva ale tuto žádost zamítl.
Námi oslovení bývalí ministři zahraničí nerozumí tomu, proč o takovou výjimku stálé zastoupení vůbec žádá. Lubomír Zaorálek se domnívá, že argumentace, že se blíží české předsednictví není pro takovou žádost důvodem. „Tam je domluveno, že se bude to řízení zkracovat tak, aby se to stihlo rychle, takže na to se myslí a nevidím důvod, proč by se ta výjimka měla poskytovat, protože je na to vytvořen zvláštní postup,“ říká Zaorálek. Běžně má Národní bezpečnostní úřad na udělení prověrky na stupeň tajné šest měsíců. Podle Zaorálka by se to ale před předsednictvím mělo stihnout do dvou až tří měsíců.
Zaorálkův nástupce Tomáš Petříček si myslí, že se příchod Hrnčířové na pozici mluvčí chybně řeší na poslední chvíli. „Personální posílení stálého zastoupení se řešilo už dlouho dopředu právě z toho důvodu, aby ti lidé měli prověrky, aby byli zaškoleni, věděli už třeba jaké jsou jejich pracovní povinnosti,“ uvedl exministr.
Velvyslankyně: Potřebujeme mluvčí co nejdřív
Velvyslankyně v Belgii a vedoucí stálého zastoupení Edita Hrdá tvrdí, že v Bruselu chtěli Evu Hrnčířovou co nejdřív. „Já jsem v tuto chvíli požádala pouze o tu výjimku, aby takovýto pracovník nemusel setrvávat v Praze, ale mohl přijet na stálé zastoupení,“ zdůvodňuje žádost o „udělení výjimky z udělení prověrky“ Hrdá. „V tom stejném režimu, v jakém by pracovala do té doby, než by dostala tu prověrku, o kterou si požádala, by pracovala v Praze, aby pak mohla pracovat v tom stejném režimu tady u nás na stálém zastoupení,” vysvětluje.
Ministerstvo zahraničí v některých případech výjezd do zahraniční povoluje i bez prověrky tajné. Podle námi oslovených diplomatů to ale není příliš časté. Na dotaz, kdo dovolil Evě Hrnčířové vycestovat do Bruselu odpověděla mluvčí rezortu Lenka Do takto: „Personálním otázkám se u nás v rezortu věnuje personální odbor, který spadá pod státního tajemníka.“ Tím je Miloslav Stašek, který si ještě za předchozí vlády zajistil lukrativní post velvyslance ve Spojených státech. Na žádost o rozhovor mluvčí odpověděla, že se Stašek nenachází v Česku a záležitost bude komunikovat ona.
Ke své denní práci mluvčí Hrnčířová podle slov velvyslankyně prověrku na stupeň tajné nepotřebuje. Hrdá vylučuje, že by Hrnčířová měla přístup k jednáním mimo svoji prověrku. „Nevím o žádné situaci nebo momentu, kdy by paní Hrnčířová mohla být součástí delegace některého z ministrů, který by projednával cokoli, co by nebyly věci, které nespadají do stupně jejího prověření,” vysvětluje velvyslankyně. Sama Hrnčířová tvrdí, že se s prací zatím seznamuje. „Já jsem tady především proto, abych komunikovala směrem ven. To znamená k novinářům, abych vytvářela tým, který bude pracovat na předsednictví, například na sociálních sítích a podobně,“ říká nová mluvčí.
Exministři: Bez prověrky to nejde
Pochybnosti, že by mohla Hrnčířová plnohodnotně vykonávat svou práci mají exministři Zaorálek i Petříček. „Tiskový mluvčí by měl být především seznámen s obsahem důvěrných jednání, měl by být seznámen s podklady, se kterými jsou třeba seznamováni ministři a premiér. To vše proto, aby mohl připravit doporučení pro komunikaci, tiskové zprávy. To asi bude vědět těžko, aniž by věděla o čem se jednalo,” myslí si Petříček.
Cyrilu Svobodovi, který v minulosti také řídil ministerstvo zahraničí, vadí především princip celé žádosti o „udělení výjimky z udělení prověrky“. Myslí si, že pravidla by se měla dodržovat vždy a všude. „Máme si na těchto pravidlech trvat, neboť my vytýkáme jinde, že prověrku někdo nemá a to se třeba samozřejmě vytýká i panu Mynářovi, že nemá prověrku na Hradě,“ říká ke kauze Svoboda.
Hrnčířové nejsou známé žádné důvody, proč by prověrku dostat neměla. „Já si nemyslím, že fakt, že můj manžel je lobbista, který lobuje v Bruselu za řadu českých firem a už jim získal řadu velmi dobrých obchodních příležitostí od Evropské unie, by měl bránit tomu, abych měla dostat prověrku,“ říká Hrnčířová. Její manžel Tomáš Hořejší se sám označuje za „konzultanta“ a podle svých slov pomáhá nejen českým firmám připravovat nabídky do různých tendrů.
