Turecko je nadále odhodlané vetovat vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Dveře do NATO chce severským zemím přibouchnout kvůli tomu, že údajně podporují „teroristické organizace“ spojené zejména s Kurdy. Podle expertů se ale za odporem Turků skrývá mnohem víc. A o Finsko a Švédsko ve finále zase tolik nejde.
Skandinávský tandem Finsko a Švédsko míří do NATO. A nebo ne? I když řada států včetně Česka vyjádřila plnou podporu vstupu obou zemí do Severoatlantické aliance, severské státy ještě nemají nic jisté. Stačí, aby se proti postavil byť jediný člen NATO. Což už se stalo. Turecko jasně deklarovalo, že Finsko a Švédsko v alianci nechce.
Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO. Jejich přijetí může vetovat Turecko
Švédsko a Finsko ve středu učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
Prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že země jsou „útočištěm teroristických organizaci“, přičemž zmínil konkrétně Stranu kurdských pracujících (PKK). Turci nemají dlouhodobě Kurdy (mnohamilionový blízkovýchodní národ bez vlastního státu) v lásce a za „teroristy“ obecně označují lidi, kteří brojí proti vládě. OSN nikdy PKK za teroristickou organizaci neoznačila, USA a Evropská unie však ano.
Turecko si dlouhodobě stěžuje, že se mu nedostává v boji s kurdskými milicemi, které považuje za největší národní bezpečnostní hrozbu, pomoci. Ankara viní zejména Švédsko z toho, že těmto milicím, které operují na severu Sýrie, vyjadřuje podporu. Informovala o tom americká CNN.
Finsko i Švédsko už na stížnosti Turecka stihly reagovat. Skandinávské státy věří, že se jim jejich neshody s Ankarou podaří vyřešit. Politici obou skandinávských zemí navíc odmítají, že by jakkoli pomáhali teroristům.
O Skandinávce možná primárně nejde
Podle expertů může mít turecký prezident Erdogan pro současnou rebelii v NATO i další důvody. Předně ho příští rok čekají prezidentské volby a současná nálada v zemi ochromené kolapsem turecké liry nasvědčuje tomu, že současný šéf Ankary může prohrát. Analytici proto soudí, že Erdogan používá potenciální turecké veto jako páku, kterou ovlivňuje náladu v NATO i ve své zemi.
„Možná tu tolik nejde o Švédsko a Finsko,“ myslí si Asli Aydintasbas, vedoucí politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Prezident takřka jistě vidí příležitost k tomu, aby si postěžoval na stávají členy NATO, zejména na Bidenovu administrativu, která si tureckého lídra drží od těla,“ dodal. Podle Aydintasbase se Erdoganovi nelíbí, že s ním Biden nespolupracuje tolik jako jeho předchůdci v úřadu amerického prezidenta.
Turecko je navíc dlouhodobým partnerem Ruska, a je proto pravděpodobné, že si to vzhledem k napjaté geopolitické situaci nechce u svého spojence rozházet. Bez podpory Ankary se Švédsko a Finsko do NATO nikdy nedostanou. Vstupní protokoly nových členů totiž musejí schválit vlády ve všech členských státech aliance.
