Mohl jsem mít zlato. V Paříži to rozkoušu, burcuje se stříbrný olympionik Vadlejch

„Trenér Jan Železný je perfekcionista úplně stejně jako já. Říkali jsme si, že to mohlo být zlato. V Paříži to chci rozkousat,“ burcoval se na příští olympijské hry ve Francii Jakub Vadlejch v Novém dni.

Zároveň uznal, že bez své manželky a trenéra, jednoho z nejznámějších atletů Jana Železného, by nevyhrál. Světový rekordman je pro něj legendou. „Pamatuji si, jak jsem v roce 2000 v televizi sledoval svého trenéra a říkal jsem si: ‚To je takový borec, to je z jiné planety. Něco takového jednou dokázat, to bych chtěl,‘“ popsal stříbrný olympionik.

To, že na olympiádě v Tokiu získal medaili, stále ještě nevstřebal. „Zatím mi to nedocvakává. Je to dokonalé. Pět let příprav byla dlouhá doba a vždycky jsem o tom snil,“ radoval se.

Nenechám se porazit na české půdě

Před finále věřil, že na medaili má. „Po kvalifikaci, kdy jsem hodil skoro 85 metrů, což byl letošní nejdelší výkon, jsem si říkal, že to tam opravdu je. Bylo dopoledne, obrovská teplota a vlhkost, ale i tak jsem to dokázal hodit. Tak jsem si říkal, proč něco podobného nezopakovat večer nebo hodit ještě dál. V den finále jsem vstal odpočatý, cítil jsem se skvěle. Říkal jsem si, že dnes je ten den. A všechno vyšlo,“ popsal vrcholový sportovec v pořadu.

Zároveň ale přiznal, že k úspěchu ho motivoval i jeho kolega Vítězslav Veselý, který si z olympiády nakonec přivezl bronzovou medaili.

„Viděl jsem ho, jak nás přehodil. V tu chvíli jsem byl čtvrtý a odsunul mě na páté místo. Všiml jsem si jeho emocí, přišlo mi, že se rozbrečí. Přitom on byl vždy hodně soustředěný. Ty emoce dýchly i na mě a říkal jsem si, že teď mám ještě tři hody, že to zvládnu,“ vyprávěl Vadlejch průběh závodu a přiznal, že svého dlouholetého kamaráda chtěl ale zároveň i porazit.

„Říkal jsem si, že hodil takhle daleko, tak hodím také. Že se nenechám porazit na české půdě,“ zdůraznil s úsměvem medailista.

Měl jsem, co jsem celý život chtěl

Před posledním hodem si uvědomoval, že může získat zlato. Oba s Vítězslavem Veselým ale věděli, že medaili mají jistou.

„Na rozběhu na šestý hod stála trošku rozdvojená osobnost. Jedna část mě cítila, že olympijský šampion, což je něco jiného než stříbrný olympionik, je hrozně blízko. Že se to může stát a že na to mám. Druhá část ale cítila, že má olympijskou medaili. To, co celý život chtěla, tak má. Mísilo se to ve mně a myšlenky jsem nedokázal udržet,“ přiznal Vadlejch s tím, že možná proto nevyhrál.

A tak vyhlíží olympiádu v Paříži, která se uskuteční v roce 2024. Slíbil, že tam pokusí „dotáhnout“ i svého osmatřicetiletého kolegu Veselého. „Je to dravec. V jeho věku jde člověk rok po roce. Když na tom bude příští rok dobře, tak proč ne? To, co předvedl ve 38 letech, je historická událost a má na to, aby to předvádět dál,“ zdůraznil stříbrný oštěpař.