Moskva se přepočítala, spoléhala na rozdělenou společnost. Fiala promluvil během pietního aktu

Česko si připomíná výročí okupace

Česko si ve středu připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Prezident Petr Pavel ve svém projevu před budovou Českého rozhlasu uvedl, že historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Zmínil také, že dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu. Vyzval, aby si lidé nenechali vnutit myšlenku, že s Ruskem by nám bylo lépe, protože nebylo. Premiér Petr Fiala (ODS) následně uvedl, že Moskva se v roce 1968 přepočítala a spoléhala na to, že společnost bude rozdělená a velká část lidí bude vojska vítat. Vláda bude večer v zahradě Strakovy akademie promítat film Vlny režiséra Jiřího Mádla.

Památku padlých od 11:00 uctili představitelé státu i pamětníci tradičně u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Uskutečnil se pietní akt s kladením věnců, zúčastnil se prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil či pražský primátor Bohuslav Svoboda (všichni ODS).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rozkryl okolnosti masové vraždy Němců u Přerova po válce. Zemřel významný historik Hýbl

Pavel ve svém projevu uvedl, že historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Důvodů pro připomínku událostí ze srpna 1968 je podle něj celá řada. Jedním je uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem, přestože věděli, že jim to přinese mimořádné těžkosti a možná i ohrožení na životě, uvedl Pavel.

Za důležité ale považuje si dané zkušenosti připomínat i proto, že historie má tendenci se opakovat. „Měli bychom být velice pozorní a obezřetní k tomu, jestli se kolem nás a v tom, co se děje u nás a ve světě, nevyskytují paralely s tím, čím už jsme si prošli. A pokud si tím nechceme projít znovu, měli bychom těmto náznakům, signálům a tendencím věnovat mimořádnou pozornost,“ poznamenal prezident.

Dnešní Rusko se podle něj nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu. „Hlásí se k odkazu Sovětského svazu, jeho představitelé se otevřeně hlásí ke Stalinovi, k principům, na kterých Sovětský svaz fungoval a podle kterých uplatňoval svoji zahraniční politiku,“ míní Pavel. Za nutné považuje to neignorovat, protože bezpečnostní a mezinárodněpolitická situace ukazuje, že paralely s minulostí existují. „Buďme opatrní a nenechme si vnutit myšlenku, že s Ruskem by nám bylo lépe. Nebylo,“ řekl a vyzval lidi, aby neodmítali demokracii jako princip, ač není dokonalá.

Fiala mluvil o morální převaze, Vystrčil zmínil hrdinství

Premiér Petr Fiala uvedl, že Moskva se v roce 1968 přepočítala, spoléhala na to, že společnost bude rozdělená a velká část lidí bude vojska vítat. „Namísto toho se setkali s hrdými a odhodlanými občany, kteří si uvědomovali a jasně okupantům ukazovali svoji morální převahu,“ řekl Fiala.

Dodal, že Moskva bohužel měla dost síly na to, aby prosadila svou. „Nechala v Československu svoje vojáky, svěřila moc nejtvrdším komunistům, kteří zemi na 20 let uzavřeli před svobodným světem. Veřejný prostor ovládla přetvářka a rezignace,“ podotkl premiér.

Zdůraznil, že tyto události nám připomínají, že svoboda je nedělitelná a nemůže fungovat s výhradami. „Svoboda je věc, která je lidem přirozená, ale která není samozřejmá. Každá generace si ji musí zasloužit tím, jakými hodnotami měříme svůj život, jakým příkladem jdeme ostatním a zda máme dost odvahy svoji svobodu prosazovat a bránit, mysleme na to,“ vyzval premiér.

Na pietním aktu promluvila také předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Normalizace znamenala pro celou naši společnost nesmírně vážnou ránu. Ránu tak těžkou a hlubokou, že se dodnes zcela nezhojila a zanechala na duši našeho národa šrám,“ podotkla Pekarová Adamová. V souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině uvedla, že podobně jako před 56 lety dochází k úplnému matení pojmů, okupace je vydávána za realitu či dokonce normu, se kterou je třeba se smířit.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) pak podotkl, že národ by měl být hrdý na odvahu lidí v srpnu 1968. „Jsme tady před Českým rozhlasem a 21. srpna 1968 se pracovníci Československého rozhlasu rozhodli bojovat. Bojovat slovem, hlasem, proti tankům, samopalům,“ řekl Vystrčil. „A zároveň do ulic vyšly desetitisíce lidí, nejen v Praze, ale v mnoha dalších městech, a také bojovaly proti tankům, samopalům a bojovaly beze zbraní,“ dodal.

K uctění památky se koná řada akcí

Úřad vlády si výročí vpádu vojsk připomene i promítáním filmu Vlny, jehož děj se odehrává na pozadí událostí kolem Československého rozhlasu koncem 60. let. Pozvání na večerní projekci s účastí režiséra přijal i prezident Petr Pavel.

V Praze se budou k výročí okupace konat také další akce, například festival NeverMore 68, letos s podtématem „ženy disentu“. Lidé si tam budou moci poslechnout příběhy pamětnic či zhlédnout výstavu. Festival návštěvníkům nabídne koncerty, projekci dokumentů nebo debaty a rozhovory, k vidění bude i sovětský tank s invazním pruhem. Výročí připomene i prezentace bronzového památníku sochaře Jiřího Sozanského na nábřeží u Muzea Kampa, akci doprovodí kytarista Michal Pavlíček.

V Brně k výročí okupace odhalí v Merhautově ulici pamětní desku, zúčastní se primátorka Markéta Vaňková (ODS) a starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (hnutí SOL). V Liberci je naplánováno tradiční pietní shromáždění u Pomníku obětem okupace 1968. Od 17:00 bude na náměstí Dr. E. Beneše koncert s písněmi Karla Kryla v úpravě Davida Watzla.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Síkela má předpoklady, aby v europarlamentu uspěl, řekl Fiala. Věří v důležité portfolio

Tagy: