Slovenský skladatel Ján Mazák vystupující pod pseudonymem Jean de Mazac neskrýval svoji lásku k Rusku ani po zahájení invaze na Ukrajinu. Do rozlohou největší země světa se proto nedávno pokusil utéct. Vybral si ale dost kuriózní způsob, jel na člunu v neoprénu. Rusové ho ale záhy zadrželi a poslali do vězení, které líčí jako lágr či gulag. Teď se chce vrátit na Slovensko a svůj názor na Rusko prý zcela otočil.
Případ kolem Mazáka zní jako ze špionážního filmu s komediálními prvky. Mazák se totiž úspěšně dostal z Evropské unie přímo do Ruska prazvláštním způsobem. Na Prvního máje se oblékl do neoprénu a s člunem, kam si uložil pouze ruksak a pár igelitových tašek s osobními věcmi, přeplaval řeku Narvu mezi Estonskem a Ruskem. S sebou měl rovněž 300 eur v hotovosti a také vytištěné skladby, které sám složil.
Na ruské straně jej však u příhraničního města Ivangorod okamžitě zadržely místní síly. O dva dny později už měl podle slovenských médií v čele s portálem Aktuality.sk čelit stíhání kvůli nelegálnímu překročení hranic.
Proč právě neopren a člun? „Nechtěl jsem přejít most v Narvě, abych se nestřetl s estonskými pohraničníky. Označili by mě za emigranta a odevzdali by mé údaje slovenským úřadům. Plán byl přeplavat řeku a okamžitě přijít na hraniční přechod v Ivangorodě, kde bych požádal o politický azyl,“ vysvětloval své plány Mazák ruským novinářům. O jeho pobytu v Rusku informoval portál 47news.ru.
Jedna z písní, kterou skladatel vystupující na sociální síti Facebook jako Jean de Mazac napsal a přivezl, je věnována „vůdci velkého ruského národa – Vladimiru Putinovi“. Mazák jasně dával najevo svoji náklonnost k Rusku a odpor k Západu. „V Evropě není žádná svoboda projevu, probíhá amerikanizace showbyznysu i umění, zájem o klasickou hudbu mizí,“ řekl ruským médiím emigrující skladatel.
Podle serveru 47news.ru si měl rovněž stěžovat na toleranci LGBT komunity či vysoké spotřební ceny v Evropě. A stejně tak kritizoval Evropskou unii a její politiku.
Místo dači došlo na gulag
Zkraje července začalo v Rusku soudní slyšení se slovenským přeběhlíkem. Muž, který si maloval Rusko pomalu jako ráj na zemi, najednou pocítil, jaké to je být v této zemi nežádoucí. Podle snímků ruských médií trávil soudní líčení v kleci.
„Plánoval jsem se ozvat několika divadlům včetně Mariinského (v Petrohradě) a Velkého divadla v Moskvě. Chtěl jsem si vydělat také prodejem svých děl, psaním hudby a vyučováním hry na piano,“ popisoval své záměry Mazák pro web 47news.ru. Do Ruska dokonce hodlal přivézt svoji matku.
Jeho vztah k Rusku a Putinovi se ale po osobním prožitku otočil o 180 stupňů. Stěžoval si zejména na vazbu, kde nakonec strávil zhruba dva měsíce. „U nich vazba vypadá podstatně jinak než u nás. To nejsou věznice, jak je známe my, to jsou lágry nebo gulagy,“ popsal Mazák pro slovenský Denník N. Skladatel doplnil, že za mřížemi sice nebyl týrán fyzicky, ale čelil psychologickému nátlaku.
Údajně mu ve vazbě nebylo dovoleno kontaktovat rodinu. Stejně tak měl mít jen oblečení, které měl v době zatčení na sobě. „V něm jsem musel být celé dva měsíce. Je nezajímá, jestli máte někoho, kdo vám může přinést náhradní oblečení,“ řekl pro Denník N Mazák. Stejně tak si prý musel psát žádosti, aby do cely dostal další toaletní papír.
Skladatel zmačkal ódu pro Putina
Skladatel a dirigent podle svých slov očekával, že po přechodu hranic půjde do „uprchlického tábora“. Místo toho zamířil do vazby. „Stačí, že jste zatčen, tedy ještě ne obviněn, a ztrácíte všechna práva. Občanská i lidská. To myslím doslova, nepřeháním,“ sdělil Mazák Denníku N.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Doplnil také, že začal litovat ukrajinské válečné zajatce. „Ti tam musejí nehorázně trpět. Protože neukradli žvýkačky, ale jsou úhlavními nepřáteli Rusů. Odteď se za ně budu modlit,“ řekl slovenskému médiu.
A jeho nynější názor na Rusko? Zmiňuje, že jeho obyvatelé mají „barbarskou náturu“. „U nich je to normální, dělají to dokonce i svým vlastním, Rusům. A je jedno, jestli je obviněný, nebo pouze zadržený a podezřelý. Chovají se k vám jako ke zvěři,“ pokračoval Mazák. Ze svých názorů na Rusko i Putina prý vystřízlivěl. „Tak, jak vidím Rusko teď, vidím i jeho prezidenta. On velmi dobře ví, co se v jeho zemi děje. Vždyť on to všechno řídí a vede,“ zmínil v rozhovoru emigrant. Svoji skladbu, kterou ruskému prezidentovi věnoval, měl před Rusy zmačkat a zahodit do koše.
Někdejší obdivovatel Putina byl z Ruska vyhoštěn a podle informací Deníku N pobývá v některém ze států v Pobaltí. Zaplatit Rusku má také pokutu. O svém pobytu prý psal do deníku, který má v plánu zveřejnit. A kam se chce do budoucna orientovat? „Určitě ne na východ,“ zakončil v rozhovoru Mazák.
