Mučení i znásilňování. Dětští utečenci ujdou tisíce kilometrů a zažijí při tom peklo
Výběr redakce
V Česku roste počet dětských uprchlíků bez doprovodu rodičů. Dětským domovům určeným pro jejich péči se plní kapacity, kromě nich na to upozorňuje také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Náctiletí sami překonávají trasu dlouhou několik tisíc kilometrů a podle slov ředitele OPU Martina Rozumka někteří čelí i týrání ze strany převaděčů, kteří se z nich snaží dostat co nejvíce peněz.
„Setkali jsme se i s nejtěžšími případy, kdy mladiství po cestě zažili mučení nebo sexuální zneužívání. Převaděči se tak snaží dostávat z nich peníze,“ říká ředitel OPU Martin Rozumek s tím, že cesta se může stát traumatizujícím zážitkem. „Vůbec nejhorší situace je v Libyi,“ vysvětluje Rozumek. Jde totiž o de facto rozpadlý stát, kde proti sobě bojují dvě znepřátelené frakce a do toho v něm získává silnou pozici teroristická organizace Islámský stát.
Náctiletí, kteří cestou prožijí trauma, podle zkušeností ředitele Rozumka vůbec nebývají schopní komunikovat a řešit svůj případ.
Podobnou cestou si prošel i dvacetiletý Walli. Pochází z afghánského Lógaru a do České republiky přišel v 16 letech. Trasu dlouhou skoro pět tisíc kilometrů překonal za tři měsíce. O své zkušenosti z ní nechce mluvit a tyto zážitky se snaží vytěsnit.
Čtěte také
„Studuji ve třetím ročníku na střední průmyslové škole obor IT a pracuji v rychlém občertvení,“ říká Walli o svém životě v Česku. S rodinou je v kontaktu několikrát týdně přes mobil. Česky se učí sám, ve škole i v hostitelské rodině Jany Liprtové. Ta si Walliho společně s druhým teenagerem z Afghánistánu bere na víkendy domu.
Uprchlický tábor Moria Zdroj: Twitter.com
„Jezdíme na výlety, teď v době distanční výuky řešíme spíše školu,“ říká hostitelka Jana Liprtová. Společně s Wallim vzpomíná, že během prvního setkání byly rozpaky a nervozita na obou stranách.
OPU v rámci dobrovolnického programu hledá rodiny, které by si podobné teenagery braly na víkendy, ukázaly jim život v Česku, přiblížily kulturu a historii. „Lépe zvládají češtinu, když nejsou celou dobu jen spolu s dalšími klienty Zařízení pro děti-cizince bez doprovodu,“ shodují se ředitelka zařízení Zuzana Chmelířová Vučková a ředitel OPU Rozumek.
Letošní rok je náročnější
Za leden přibylo v Česku podle ředitelky Chmelířové Vučkové 30 takových případů, což je zhruba polovina, co za rok 2019, kdy jich bylo 54. V roce 2020 policie řešila 66 takových záchytů. Poslední případ zaznamenala reportérka CNN Prima NEWS Michaela Švejdová v Chýnově na Táborsku 20. ledna. Policie zadržela pět mužů z Afghánistánu a jednoho z Pákistánu. Z toho tři jsou mladší 18 let.
„Více informací o nich nemůže policie sdělit. Mladiství čekají na výsledek správního řízení,“ říká mluvčí policie Jihočeského kraje Jiří Matzner. „Správně by měli být vráceni tam, odkud přišli, to znamená do státu EU, kde poprvé vstoupili na území EU. Do té doby jsou umísťováni do zařízení ministerstva vnitra,“ vysvětluje ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Čtěte také
„Loňský podzim a začátek letošního roku je, co se týče počtu klientů, náročnější,“ popisuje situaci ředitelka Chmelířová Vučková s tím, že do speciálních dětských domovů jsou často umísťováni dospělí, kteří se za mladistvé vydávají. „Často se k nám dostanou klienti, které nemůžeme považovat za nezletilé, protože jejich nejen osobní anamnestické údaje, ale i další projevy svědčí pro zletilost,“ upřesňuje ředitelka.
Prověření věku může provést cizinecká policie při zadržení klienta nebo soud, který vystavuje předběžné opatření na umístění do Zařízení pro děti-cizince bez doprovodu, a pak může se souhlasem klienta požádat o kostní zkoušku i samotné zařízení. Kostní zkouška spočívá v rentgenovém snímku zápěstních kůstek.
Většina z mladistvých má namířeno do západní Evropy za svými příbuznými a známými. Podle Chmelířové Vučkové i Rozumka v Česku zůstává jedna třetina z nich. Proto je výše zmíněný Walli spíše výjimkou.
Čtěte také
pavlina.fabianova@iprima.cz
