Tisková konference Petra Pavla v Belgii
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Pavel uvedl, že pokud summit NATO v červnu v Haagu dospěje ke společné dohodě na nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP), je ČR připravena to podpořit.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.
ČTĚTE TAKÉ: Čtyři čeští vojáci čelili obvinění kvůli smrti afghánského zajatce. Pavel stíhání zastavil
Rutte také ocenil, že Česko přispívá k alianční misi na podporu vyzbrojení a proškolení ukrajinských vojáků a také že v červenci vyšle dvacetičlenný personál do logistických misí. Pavel později řekl, že ČR bude posilovat výcvikovou a logistickou misi v německém Wiesbadenu. „Jestli to bude dvacet (lidí), nebo ne, to ještě asi není úplně potvrzeno, ale každopádně se na tom budeme podílet,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl také Rutte. V souvislosti s nutností zvyšovat výdaje na obranu podotkl, že ruské válečné kroky na Ukrajině aktivně podporují Severní Korea, Čína či Írán.
Podle šéfa NATO je důležité učinit vše pro to, aby Ukrajina byla v co nejlepší pozici při pokračujícím boji, ale také až nastane mír, který musí být dlouhodobý. Pavel s tím souhlasí. „Garance pro Ukrajinu startují naši silnou podporu Ukrajiny, aby byla co nejsilnější pro nadcházející vyjednávání. Čím slabší by byla pozice Ukrajiny na začátku, tím horší získá garance pro budoucnost,“ uvedl český prezident.
Pavel: Nejsilnější garancí Ukrajiny je silná armáda
Nejsilnější garancí bezpečnosti pro Ukrajinu bude silná a dobře vybavená ukrajinská armáda, řekl Pavel. „Na tom budeme pracovat poskytováním naší pomoci, specializovaného výcviku, poskytováním materiálu a spoluprací s ukrajinskou armádou,“ uvedl. Další možnosti budou podle hlavy státu záležet na výsledcích vyjednávání o míru. „Pokud se dospěje k takovému rozhodnutí, Česko může zvážit poskytování specializovaného výcviku buď na Ukrajině, nebo na našem území,“ poznamenal.
O možnostech podpory Ukrajiny se hovořilo v rámci takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které jsou připraveny poskytnout i širší pomoc. „Jsou zatím diskutovány skutečně jako možnost. To, co jsme měli možnost probírat i u nás, bylo to, čím by Česká republika případně mohla přispět. Byl to spíše takový dotazník toho, s čím by se dalo počítat, pokud taková možnost nastane,“ řekl později novinářům Pavel.
Česko má podle prezidenta poměrně dobrou zkušenost i kredit s výcvikem ukrajinských vojáků, nejen pozemních sil, ale i vzdušných. „Máme kapacitu, kterou bychom pro takový účel mohli použít. Pokud taková situace nastane a bude o to zájem, jsme připraveni s takovým návrhem přijít. Zatím je ale opravdu jenom ve stadiu zjišťování možností,“ dodal Pavel.
Jsme připraveni na pětiprocentní výdaje, řekl prezident
Na červnovém summitu by se lídři členských států měli shodnout na novém cíli výdajů na obranu. Rutte podle agentury Reuters navrhuje, aby země zvýšily výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP vynakládaly na položky s obranou související. Vyhovělo by se tím požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích žádá pětiprocentní výdaje na obranu, které ale aktuálně nevynakládají ani Spojené státy.
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil Pavel.
Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.
Česko loni poprvé splnilo dosavadní cíl ve výši dvou procent HDP, vláda Petra Fialy se zavázala výdaje zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Řidič nemá hlavu, křičeli vystrašení Rusové. Sniper zničil obrněnec na 1,7 kilometru
