Musíme proočkovat 90 procent lidí, prohlásil Flegr. Experti nesouhlasí s Babišem

Jít cestou Británie či Singapuru, který přestal počítat nakažené, nebo se držet opatření? „Musíme vždy brát v potaz situaci v dané zemi. V otázce proočkovanosti a trasování či sledování výskytu mutací jsme na tom hůře než Velká Británie,“ vysvětlila Tachezy. Flegr s ní souhlasil, k přístupu Britů je ale skeptický. „Až budeme mít takovou proočkovanost jako Britové a bude fungovat hygiena, asi tak za 150 let, tak o tom můžeme diskutovat. Ani oni nejsou jednotní a bojím se, že budou opět utahovat,“ řekl biolog.

Premiér Andrej Babiš (za ANO) si v úterním Novém dni na CNN Prima NEWS pochvaloval, jaká je v Česku kolektivní imunita. „Jsme nejpromořenější národ na světě na počet obyvatel. Výhodu by měli mít i lidé, kteří nemoc prodělali a mají protilátky. To ještě musí dořešit klinická skupina,“ uvedl s tím, že už neočekává žádný lockdown a Česko dokonce směřuje k velkému rozvolnění opatření.

Tento názor se ale Flegrovi i Tachezy příčí. Počet lidí, kteří mají imunitu, je podle nich důležitý, ale nelze do něj počítat všechny, kteří v minulosti covid prodělali. „Velká většina lidí už není imunní. Virus se změnil, a protože máme mutanty, musíme cílit na větší proočkovanost,“ uvedl Flegr. S premiérem nesouhlasí ani viroložka.

„Po prodělání infekce si řada pacientů imunitu rychle zlikviduje. Otázka kolektivní imunity je do diskuse. Stále nemáme proočkované starší obyvatele, což hraje velkou roli. Pokud by došlo na nejhorší, můžeme vidět opět řadu umírajících jedinců,“ odhadla Tachezy další vývoj pandemie a upozornila stovky seniorů či lidí v rizikových skupinách, kteří z různých důvodů nejsou naočkováni. „Nesouhlasím s panem premiérem, že bychom měli používat protilátky pro běžnou praxi,“ podotkla.

Flegr: Musíme proočkovat 90 procent lidí

Proč vlastně protilátky nefungují jako ten správný ukazatel? „Hladina protilátek neříká nic. Protilátky mohou být namířené na něco, co viru ve finále nevadí. Koronaviry jsou šikovné a divil bych se, kdyby neměly mechanismy, jak nasměrovat imunitní odpověď hostitele proti něčemu, co jim nebude vadit. Na promořenost rozhodně nesmíme spoléhat. To byl velký omyl, tím se epidemie nezbavíme,“ vysvětlil Flegr.

Dříve se hranice potřebná k zastavení pandemie uváděla na 70 procentech obyvatel, kteří podstoupili vakcinaci. S nástupem mutace delta, jež se sice šíří rychleji, ale hospitalizovaných lidí s těžkým průběhem nemoci je procentuálně méně než v minulosti, se hranice zvyšuje. „V zimních měsících, až se viry zase začnou šířit rychleji, nebude stačit ani 90 procent naočkovaných. Ale vše si ověříme na současném experimentu Anglie. Je otázka, jestli zvýšení hranice můžeme na bázi dobrovolnosti dosáhnout,“ prohlásil biolog.

Podobného názoru je i ředitel Biologického centra Akademie věd ČR virolog Libor Grubhoffer. „Zabydleli jsme se na hranici výrazně za 80 procenty. Ta 70procentní by nám už nestačila,“ řekl Českému rozhlasu.

Na další očkování dojde, ale ne každý rok

Došlo také na téma třetí dávky vakcíny. Oba experti se shodli, že bude potřeba. Podle Flegra ještě není jasné, zda se bude jednat přímo o třetí dávku, nebo úplně novou vakcínu. „Na další očkování ale dojde. Virus totiž reaguje na naše tahy. Vzniknou mutanty, na které dvě dávky stačit nebudou. Ale jsem přesvědčen, že třetí dávka bude stačit a nebudeme muset každý rok na očkování,“ uvedl biolog.

Tachezy je pak příjemně překvapena, jak dobře vakcíny fungují a jakou mají účinnost. „Firmy v USA dokonce žádaly o povolení třetí dávky proti deltě, zatím není dostatek dat, která ukazují, že je nutné třetí dávku podat. S tím souhlasím a je dobře, že se na tuto možnost připravujeme. Je dostatek vakcín a my bychom měli už něco předobjednat. Bude se to týkat rizikových skupin tak, jako se u chřipky přeočkovává každý rok skupina 65+,“ dodala viroložka.